Šestiměsíční časový test – základní daňové zaklínadlo investora
Nutno podotknout, že zdaňování výnosů z prodeje cenných papírů není v České republice výjimečně přísné. V paragrafu 4, odst.1, písmeno w, zákon o daních z příjmů jednoznačně vymezuje šestiměsíční časovou periodu, která je rozhodující pro osvobození poplatníka od jakýchkoli daňových povinností. Ale nepředbíhejme. Nejprve je třeba podtrhnout fakt, že šestiměsíční časový test se týká pouze těch, kteří nemají cenné papíry v obchodním majetku. Jinými slovy se netýká právnických osob nebo fyzických osob-podnikatelů, kteří musí zdaňovat příjem z prodeje cenných papírů bez ohledu na délku jejich držení.
V současné době se však investice do cenných papírů stávají stále oblíbenější i mezi drobnými investory, kteří by základní daňové povinnosti vyplývající z prodeje cenných papírů měli znát. Zmiňovaný šestiměsíční časový test tedy znamená dobu mezi nabytím cenného papíru a následným prodejem. Ještě jednou podtrhuji tvrzení prodej cenného papíru, neboť poplatníkovi mohou plynout i příjmy z držby cenného papíru. Kupříkladu držitel akcie může obdržet dividendu, která však je upravena jiným daňovým režimem.
V případě drobných investorů se jedná nejčastěji o akcie nebo podílové listy. Právě případ podílových listů je s největší pravděpodobností nejčastějším prohřeškem
STÁHNĚTE SI formulář daňového přiznání, které vám pomůže s nepříjemnou povinností. Stačí zadat základní údaje a zbytek se automaticky sám dopočítá...
daňových poplatníků v oblasti zdaňování příjmů z prodeje cenných papírů. Investiční společnosti ve svých reklamních tahácích vyzdvihují příznivý daňový aspekt investic do podílových fondů, avšak někdy se investor-poplatník nedozví pravdu celou. Ano, výnos ze zpětného prodeje podílových listů zpět investiční společnosti je sice osvobozen od jakýchkoli daňových povinností,ale pouze pokud doba mezi nákupem a následným zpětným prodejem přesáhne půl roku.
Dost často se stává, že lidé investují do poměrně málo volatilních fondů peněžního trhu nebo dluhopisových fondů a s velmi vysokou frekvencí do nich peníze investují a následně stahují. Neuvědomují si, že jim vzniká nezpochybnitelná daňová povinnost. Některé cenné papíry jsou však osvobozeny od daňové povinnosti bez ohledu na šestiměsíční časový test. Následující tabulka shrnuje povinnosti poplatníka vůči příjmům z prodeje jednotlivých cenných papírů
|
Druh CP |
Šestiměsíční test |
Úplně osvobozen |
|
CP nabyté v rámci kupónové privatizace |
|
x |
|
Podílové listy |
x |
|
|
Akcie |
x |
|
|
Dluhopisy |
x |
|
|
Hypoteční zástavní listy |
|
x |
Každý investor mající v portfoliu cenné papíry podléhající šestiměsíčnímu časovému testu by měl právě datu jejich pořízení věnovat velkou pozornost. S ohledem na daňové povinnosti je samozřejmě výhodnější držet papíry déle než půl roku, avšak může nastat situace, kdy je investor nucen zmiňovaný test nedodržet. Důvodů může být hned několik. Tím nejprozaičtějším může být kupříkladu nedostatek likvidních prostředků nebo se může jednoduše objevit výhodnější investiční příležitost. Jak tedy postupovat v případě, že šestiměsíční časový test zůstane nedodržen?
Proti prodejní ceně se staví veškeré náklady s investicí
Pokud tedy poplatník nedodrží šestiměsíční časový test, podává daňové přiznání typu B. Předpokládejme, že modelový poplatník v uplynulém zdaňovacím období nakoupil sto akcií nejmenovaného podniku za 1 000 Kč/kus. Po třech měsících se
Plná znění zákonů a mnoho zajímavých komentářů k nim naleznete jen na internetové adrese ZAKONY.IDNES.CZ
cena jedné akcie vyšplhala na 1 300 Kč a poplatník usoudil, že je vhodná doba k prodeji. Při letmém pohledu na tento modelový příklad vidíme, že poplatník nakoupil akcie za rovných sto tisíc korun a následně je za čtvrt roku prodal za 130 000 Kč. Dílčí daňový základ by v tomto případě byl 30 tisíc korun.
Nabývací cena akcií poplatníka (v našem případě sto tisíc) však nemusí být jediným výdajem snižujícím dílčí daňový základ. Podobně jako v případě ostatních příjmů upravovaných zákonem o daních z příjmů lze uplatnit veškeré náklady na dosažení a zajištění příjmů. Tím nejčastěji bývají poplatky vyplácené zprostředkovateli obchodu a dalším subjektům činných v obchodech s CP (obchodník s cennými papíry, burza, středisko CP). Občas se objevují i investice do cenných papírů pořízených z prostředků na úvěr. Pakliže by si náš modelový investor zmiňovaných sto tisíc půjčil, pak by úroky hrazené věřiteli byly uplatnitelné jako položka snižující dílčí daňový základ.
Letošní ztrátu lze uplatnit v příštích třech letech
Investování ovšem nepřináší pouze tučné roky a každý dlouhodobější investor zažil ve svém životě i rok hubenější. Pokud tedy investor realizuje v jednom zdaňovacím období ztrátu z prodeje cenných papírů, pak ji může využít v průběhu následujících třech let ke snížení daňového základu. Jinými slovy ji využije jako výdaj v následujících třech letech po jejím utrpění.
Málokterý investor však investuje podobně jako náš modelový, který nakoupil a následně prodal pouze jeden akciový titul. Většina z nás svoje portfolio diverzifikuje. Jak tedy postupovat v případě více cenných papírů? Případnou ztrátu z jednoho cenného papíru lze samozřejmě kompenzovat se ziskem z jiného cenného papíru. Takto lze postupovat ovšem pouze v rámci jednoho zdaňovacího období. Vzájemný zápočet však lze uplatnit pouze řekněme v rodině investic do kapitálového majetku. Pronajímá-li kupříkladu někdo byt, z čehož má na konci zdaňovacího období neoddiskutovatelně kladný dílčí daňový základ z pronájmu, pak jej nemůže kompenzovat s případnou neúspěšnou investicí do akcií.
Je podle vás česká daňová legislativa v případě zdaňování příjmů z prodeje cenných papírů benevolentní? Nezapomínáte na šestiměsíční časový test? Podělte se s námi o vaše zkušenosti.
