Zisky fondů lákají další investory

  • 2
Jaký bude nadcházející rok pro podílové fondy? Co můžeme očekávat v oblasti investičních společností a investičních fondů, ať už domácích či zahraničních? Zůstane většina investic drobných investorů ve fondech domácích správců, nebo se více „podíváme do světa“?

Poslední týdny starého roku a první týden roku nového nejsou z hlediska vývoje hodnoty investic ve fondech nijak zvlášť dramatické. Většina investičních společností přerušuje na konci roku obchodování s podílovými listy a vyhlašování aktuálních kurzů. Technická přestávka u většiny společností (mimo těch, kde k pozastavení obchodování dochází z jiných důvodů než provádění ročních závěrek, např. pozastavení odkupování podílových listů fondu J&T Perspektiva z důvodu sloučení fondu s fondem investiční společnosti investAGe AG7 Fond, nebo pozastavení odkupování všech ostatních fondů J&T z důvodu „přechodu na zcela nové informační a účetní systémy“) končí právě v tomto týdnu. Některé společnosti začnou naplno fungovat 6. ledna, většina až o den později.

Proto můžeme odhlédnout od aktuálního vývoje na trzích (kde k nejvýraznějším posunům dochází u  kurzu dolaru vůči ostatním světovým měnám i české koruně) a věnovat se přehledu výsledků fondů v uplynulém roce a výhledu investičních společností a investorů v roce začínajícím.

Největší pozornost zaujímaly v minulém roce fondy akciové, které po několika letech strádání vykázaly kladné roční výnosy. Přestože výnosy v tříletém či pětiletém horizontu nejsou u mnoha fondů zdaleka kladné, jsou výsledy akciových fondů impulsem k vysokému přílivu investic do tohoto typu fondů. Nejúspěšnější akciové fondy vydělaly svým podílníkům více jak 20 % výnos. Prvenství v žebříčku roční výkonnosti si udržel fond ISČS Sporotrend, který dosáhl 26% výkonnosti. Druhý nakonec skončil fond společnosti ČP Invest: ČPI Nové ekonomiky, který za ISČS Sporotrendem zaostal o 3 procentní body. S 16% výkonností následují fondy Živnobanka akciový fond a ISČS Eurotrend, který výrazně finišoval hlavně ke konci roku.

Pozornost přitahovaly i fondy dluhopisové, ale ty s opačným „sentimentem“. Výnos dluhopisových fondů se totiž od tučných let přehoupl do opačného směru a nejeden fond zakončil rok v červených číslech. K nejúspěšnějším fondům patřily opět fondy ČP Investu a ISČS. Ovšem ISČS má vedle IKS KB i fond s ročním nejvyšším propadem. Obě tyto společnosti nabízejí fond sázející na okolní země, hlavně Polsko a Maďarsko, avšak především politické a ekonomické problémy těchto zemní zapříčinily propad fondů, kterým ještě v polovině roku byla předkládána nejskvělejší budoucnost. Více: Výnosy jsou čím dál nižší.

Výnosy dluhopisových fondů v minulém roce hravě překonávaly fondy peněžního trhu, z nichž nejlepší dosáhly výkonnosti převyšující 2 %.

Výborné výsledky zaznamenaly rovněž fondy smíšené, které mohly i za nepříznivé situace na dluhopisovém trhu nabídnout kladný výnos. Smíšeným fondům výrazně pomohly rostoucí akciové trhy a nejúspěšnější IKS Balancovaný dosáhl rovněž 20% hranice. Výnos ostatních smíšených fondů byl sice skromnější, v průměru 6 %, ale i přesto jde o velmi uspokojivý výsledek.

Souhrnnou tabulku kurzů domácích fondů naleznete ZDE

Srovnání fondů podle různých kritérií ZDE

Novinky a změny v tomto roce

Změny můžeme rozdělit na regulatorní a na takové, kde dochází k slučování fondů či společností v na základě akcionářských rozhodnutí či optimalizace produktových nabídek. K největším změnám tohoto roku bude patřit nový zákon o kolektivním investování, který by měl vejít v platnost se vstupem ČR do Evropské unie, zatím však prochází schvalováním v Parlamentu a není ještě úplně jistá jeho konečná podoba. Usnadní se investice do zahraničních fondů, respektive vstup zahraničních správců na náš trh, domácím investičním společnostem se otevře nový prostor pro vytváření speciálních fondů. Více: Fondy v novém kabátě; Investice jen pro bohaté.

Dalším impulsem pro rozvoj investic do fondů jsou daňové změny z nichž nejpodstatnější je změna sazby daně z 15 na 5 %, kterou platí podílové fondy. Negativní změna daňového režimu si vybrala svou daň již v říjnu, kdy kvůli odpočtům DPH odtekly miliardy korun z fondů určených pro institucionální investory a korporace. Změna daní má i další vliv, který můžeme vidět např. u největší domácího fondu pro instituce, ČSOB Výnosového. U tohoto fondu dochází od 1. ledna 2004 ke změně statutu, která mění týdenní vyplácení výnosů (dividend) na roční výplatu. Změna daňových předpisů totiž odstranila „zvýhodnění“ v podobě 15% daně z dividend, kterou vyplácejí výnosové fondy u fondů s výplatou výnosů v periodě kratší než jeden rok. To bude pravděpodobně další rána pro tento druh fondů. Více: Budeme mít více, snižují se daně; Kde se fondům ztrácejí peníze; Černý týden pro peníze ve fondech?

Ke stále nevyřešeným problémům patří otevírání investičních fondů, které přineslo horké chvíle investičním společnostem ke konci roku. Více: Kolaps investování do fondů?

K největším změnám z druhého pohledu lze zařadit sloučení investičních aktivit společností Živnobanka a Pioneer, které by mělo v prvním kroku vyústit v převedení správy Pioneer Trustu pod ŽB Trust. V rámci rodiny fondů Živnobanky změní Pioneer Trust své jméno na Živnobanka dynamický.

K problémům, které jistě budou muset investiční společnosti (a jejich zahraniční vlastníci) v nadcházejícím období řešit, patří to, zda i nadále budou existovat domácí fondy, správci a portfolio manažeři. To vše by mohlo ustoupit před zahraničními fondy, kdy místo domácích fondů se u nás budou pouze licencovat zahraniční fondy a domácí společnosti by mohly skončit u pouhé distribuce, v lepším případě u zajišťování tzv. back office pro zahraniční společnosti.

Čeká nás jistě rok plný změn i očekávání, ať už co se týče výnosů fondů a stabilního návratu akcií k růstovým trendům, či v otázkách regulačních či daňových.

Myslíte si, že letošní rok bude pro domácí fondy a investiční společnosti úspěšný?