Lidé žijící v páru vydělávají více a jsou spokojenější. Ilustrační snímek

Lidé žijící v páru vydělávají více a jsou spokojenější. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Žít s partnerem je sázka na jistotu. Zadaní vydělávají mnohem víc

  • 119
Bere skoro o devět tisíc korun víc než stejně starý kolega. Proč? Má partnerku, chce ji zabezpečit, a tak se v práci víc snaží. Vyplynulo to z letního průzkumu projektu MujPlat na serveru JobDNES.cz.

Průzkum zjistil, že mít partnerku nebo partnera se v dnešní době vyplatí. Ti, kdo žijí ve společné domácnosti totiž vydělávají v průměru skoro o šest tisíc korun víc než ti, kdo žijí sami. Páry mají vyšší základní mzdu, vyšší čistý příjem v přepočtu na jednoho člena domácnosti a navíc se ve srovnání se singles cítí celkově spokojenější.

Muži berou víc

Muži žijící ve společné domácnosti se ženou mají v Praze o 8 600 korun vyšší mzdu než jejich singl kolegové na stejném pracovním postu. Mimo hlavní město je tento rozdíl 5 250 korun. Lépe jsou na tom také zadané ženy, například v metropoli vydělávají o 2 680 korun víc než ty, které žijí samy.

Nedávný internetový průzkum zastřešuje jobDNES.cz a Středoevropský institut pro výzkum práce/Central European Labour Studies Institut - CELSI. Na otázky odpovídalo celkem 10 540 respondentů z celé republiky, kteří pracují na různých pozicích napříč obory.

Nezadaní přicházejí o tisíce korun

Čistý příjem domácností partnerů je vyšší než příjem domácnosti, kde žije člověk sám. V Praze má jedna domácnost partnerů čistý příjem průměrně 45 tisíc korun, domácnost samotného člověka 32 tisíc korun měsíčně.

Čtyři tisíce korun navíc má člověk, který žije s partnerem v jedné domácnosti, oproti tomu, kdo žije sám.

Tak proč je na tom dvojice lépe? V přepočtu na osobu, navíc po odečtení některých nutných nákladů, o které se lidé podělí, například nájemné, vychází částka, se kterou mohou partneři počítat, na 18 330 korun na jednoho.

Ten, kdo žije sám, má na útratu jen 14 330 korun. Stejná matematika platí i mimo metropoli.

Muži s partnerkami se v práci více snaží

Obě skupiny dotazovaných mužů i žen byly zhruba stejně staré, jejich věk se pohyboval mezi 30 až 40 lety.

"Na tom, jak jsou partneři staří, nezáleží. Není to totiž hlavní důvod jejich vyšších platů. Více ekonomických výzkumů v této oblasti naznačilo, že ženatí muži ve stejném věku vydělávají více než svobodní. Důvodem je to, že ženatí muži cítí větší zodpovědnost zabezpečit rodinu, a proto se v práci více snaží. Díky tomu jsou také lépe hodnoceni šéfem," vysvětluje výsledky průzkumu ředitel CELSI Martin Kahanec.

Příčinou většího snažení může být nejen vyšší zodpovědnost, ale také to, že se v partnerském životě mění i priority. Lidé si často až v páru pořizují společné vlastní bydlení, berou si hypotéky. Aby je mohli bez problémů splácet, potřebují mít vyšší a pravidelný příjem.

Spokojenější jsou ti, kdo žijí v páru

Výše mzdy přitom ovlivňuje i celkovou spokojenost lidí se svým životem. Zadaní muži, kteří vydělávaní víc, jsou spokojeni v 87 procentech, u těch nezadaných si nestěžuje 70 procent. U žen je to 78 procent ku 68.

Může se hodit

Hledáte lepší práci? Na jobDNES.cz najdete denně žhavé pracovní nabídky.

I další průzkumy ukazují, že životní spokojenost přímo souvisí s výší platu. Za nedostačující ho označuje třetina všech zaměstnanců. Za nízkou mzdu je možné považovat částku pod hranicí 60 procent mediánu mezd v národním hospodářství. Ten je nyní přibližně 19 700 korun, nízké mzdy tak mají ti, kteří vydělávají méně než 11 780 měsíčně.

Šéf s 90 korunami na hodinu

Jak dále vyplývá z údajů MujPlat.cz, nejméně placení pracovníci jsou častěji ženy a lidé bez vysokoškolského vzdělání. Málo placená povolání přitom vykonávají všechny věkové skupiny. Dokonce v kategorii řídící funkce bere deset procent pracovníků méně než 93 korun na hodinu.

Pracovníci s nižší mzdou zároveň odpracují týdně průměrně o dvě hodiny více, než je standardní 40hodinový pracovní týden.

Většina z málo placených zaměstnanců, kteří pracují ve službách, obchodě nebo jako manuální a pomocné síly, nemá ve svých firmách uzavřené kolektivní smlouvy, takže si nemohou společně vyjednat lepší odměny. Nejčastějšími povoláními, kde lidé vydělávají málo, jsou učitelé, sociální pracovníci, úředníci na nižších pozicích, prodavači a lidé za přepážkami.