Chybou při sjednávání pojistné smlouvy je i nesprávné určení takzvané rizikové skupiny. Ilustrační snímek

Chybou při sjednávání pojistné smlouvy je i nesprávné určení takzvané rizikové skupiny. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Máte v pojistce uvedeny nepravdivé a nepřesné údaje? Hodně riskujete

  • 10
Finanční poradci tvrdí, že sjednání životní pojistky jsou rychle vydělané peníze. Některým jde jen o to, uzavřít smlouvu co nejrychleji. Klienta proto ani neupozorní, jak je důležité, aby všechny potřebné údaje uvedl pravdivě a přesně. V momentě pojistné události pak může nastat vážný problém. Pojišťovna odmítne vyplatit pojistné.

„Pojišťovna předpokládá, že klient odpoví na její dotazy pravdivě. Pokud tak udělá, pojišťovna se zachová dle pojistných podmínek. Pokud ale klient půlku věcí při sjednání zamlčí a pojišťovna to zjistí při pojistné události, pak zase využije pojistných podmínek ve svůj prospěch. V minulosti by totiž klienta nemusela vůbec pojistit, kdyby znala celou pravdu,“ upozorňuje analytik životního pojištění společnosti Partners Pavel Krejčík, podle kterého je důležité, aby klienti k počátku pojištění přistupovali zodpovědně.

Lži a polopravdy

Kde je životko nejvýhodnější?

Pořádek v nabídkách vám udělá srovnávač.

Praxe bývá často jiná. Většina pojišťoven například dává slevu na pojistném za to, že klient chodí na pravidelné lékařské prohlídky nebo za to, že je nekuřák. To, zda někdo kouří, nebo nekouří, se přitom velmi těžko dokazuje. Stejně tak to je i s pravidelnými lékařskými prohlídkami. Mnozí klienti se právě toho snaží zneužít, aby si ponížili pojistné. Spoléhají na to, že pojišťovny sice před uzavřením pojistné smlouvy kontrolují zdravotní dokumentaci klienta, ale nekontrolují ji detailně. Neuvědomují si však, že k detailní kontrole pojišťovny přistupují vždy v momentě, kdy dojde k pojistné události.

„To, když klient uvede v případě životní pojistky nepravdu nebo něco zamlčí, je rozhodně jeho mínus. Ve chvíli, kdy dojde k pojistné události, pojišťovna má právo dozjistit si všechny potřebné údaje od jeho doktorů. Zjistí-li něco, co je v rozporu s jím uvedenými údaji ve smlouvě, může mu odmítnout vyplatit pojistku a bude přitom v právu,“ tvrdí finanční poradkyně Dana Míchalová, která upozorňuje na to, že i ve vztahu pojišťovna a klient musí panovat vzájemná důvěra.

Podle ní přitom nejde pouze o důvěru, jakkoli ta by měla být na prvním místě, ale i o zákon a dodržování pravidel obchodního ujednání. Dle zákona a pojistných podmínek je totiž klientovou povinností sdělit pojišťovně veškeré a pravdivé informace. Ostatně na jejich základě – zdravotním stavu a rizikovém profilu – mu pojišťovna vypočítává pojistné.

Neznalost a nedbalost

Do sporů s pojišťovnou o pojistné plnění se ale může dostat i ten klient, který při uzavírání smlouvy odpověděl na všechny její otázky maximálně poctivě. Stačí trocha nedbalosti, nepozornosti nebo jen podcenění přípravy smlouvy.

Jak se podvádí s pojistkami

Spekulanti mění taktiku, popisuje šéf vyšetřovacího týmu ČSOB Pojišťovny.

Ilustrační snímek

„Setkáváme se s tendencí, že klienti na sebe sama z principu koukají jako na zdravější, než ve skutečnosti jsou. Klient má pocit, že bere v uvozovkách jenom nějaké prášky, ale i to již může znamenat zdravotní problém, zejména do budoucna. Nebo nepovažuje za důležité sdělit, že se v minulosti léčil s nějakým z jeho pohledu zanedbatelným zdravotním neduhem, ale i to se mu může v momentě pojistné události vymstít. Platí tedy, že při uzavírání smlouvy je lepší pojišťovně sdělit i nepodstatné drobnosti, než něco vynechat,“ vysvětluje Pavel Krejčík.

Další chybou při sjednávání pojistné smlouvy je nesprávné určení takzvané rizikové skupiny. To, když klient správně neuvede povolání nebo třeba svou zájmovou sportovní činnost. Na toto je přitom třeba myslet i v průběhu trvání smlouvy. Pokud má klient například sjednanou smlouvu, v níž je vedený jako administrativní pracovník, ale po čase změní profesi a začne třeba provádět výškové práce, musí to pojišťovně nahlásit. Pojišťovna mu sice zvýší pojistné, ale zase budu krytý na sto procent. Což je jistě lepší, než kdyby to neudělal, protože v okamžiku pojistné události, by mu pojišťovna mohla krátit pojistné plnění, protože údaje v jeho smlouvě by se rozcházely s reálnou skutečností.

„Obecně řečeno klienti by měli být ostražití pokaždé, když uzavírají pojistnou smlouvu a následně s ní, je-li to potřeba, i pracovat, aby smlouva vždy odpovídala skutečnosti. Ušetří si tím mnoho komplikací do budoucna. A důležité je, aby se také v onom finančním produktu alespoň v základu orientovali,“ tvrdí Míchalová.

Riziko neplnění

Zkušenosti finančních poradců a analytiků životního pojištění ukazují na to, že pojišťovny v drtivé většině případů pojistných události odhalí nepravdy uvedené klientem a také využijí i každé významnější nesrovnalosti v jím udaných údajích ve svůj prospěch.

Měli pojistku, nedostali nic

Tři příběhy špatně uzavřených pojistek

Ilustrační snímek

„Pojišťovny na zamlčené informace s velkou pravděpodobností při pojistné události stejně přijdou. Mohou si vyžádat vaše veškeré zdravotní informace, mohou požadovat výpis ze zdravotní pojišťovny a podobně. Nemá tedy cenu nic zamlčovat,“ upozorňuje Krejčík.

Prověřování klienta ze strany pojišťoven přitom začíná již při samotném vstupu do pojistky. Zástupci pojišťoven mohou nahlížet do zdravotních zpráv budoucích klientů a mají-li třeba málo informací, mohou si ze zákona vyžádat další. V zájmu klienta tedy je s pojišťovnou úzce spolupracovat a být k ní maximálně otevřený. Řádně a pravdivě jí doložit všechny potřebné informace o svém zdravotním stavu i o sobě samém a to nikoli z důvodu, aby jí usnadnil práci, ale aby minimalizoval riziko, že v momentě pojistné události mu pojišťovna nevyplatí ani korunu.

, pro iDNES.cz