Životopis je váš první kontakt s uchazečem o pozici, kterou chcete ve svém týmu obsadit. Pomůže vám samozřejmě rozklíčovat, zda pro vás jeho pisatel je, nebo není vhodný. Nejpřehlednější variantou je životopis strukturovaný, který jasnou a přehlednou formou specifikuje personálie, zkušenosti, vzdělání a zájmy svého původce. Proto v inzerátech vyžadujte právě tuto formu.
Možná si právě říkáte „to je přeci jasné, co je v tom za vědu?“ Věda je v tom, že pokud se chcete o kandidátovi na vámi inzerovanou pozici dozvědět co nejvíce, je třeba, abyste se soustředili na detaily a formu informací, které vám o sobě poskytl.
Praxe, která je zbytečná
Co vypovídá o kandidátovi negativně? Tak například to, když vám o sobě sděluje informace, které jsou pro vás naprosto nedůležité. Hledáte vedoucího účetního oddělení a v životopise se dočítáte o tom, že dotyčný pracoval měsíc jako barman, před tím dva měsíce jako krupiér, napíše vám dvouodstavcové vyprávění o svých zájmech. Přitom by se měl zaměřit především na to, aby vám ukázal, že má praxi v oblastech, které se inzerované pozice přímo dotýkají. Pokud uvede praxi, jako v našem příkladu, svědčí to o jeho neprofesionalitě, případně o jeho malých zkušenostech v daném oboru.
BEZ VIZITKY ANI KROK:Nesdělil, neví, nechce
Další z chyb, kterých se uchazeči dopouštějí, je nedostatečný popis předchozích pracovních pozic. Samotné pojmenování pozice vám často nesdělí nic o tom, jaké úkoly měl uchazeč na starosti, za co nesl zodpovědnost, zda pracoval v týmu, nebo sám, zda má zkušenost s vedením podřízených.
Zvláště pokud se v životopise uvedená pozice přímo dotýká té, o kterou se ve vaší firmě uchází, by si měl dát uchazeč záležet na detailech. Z pouhého názvu pozice bez bližší charakteristiky lze usuzovat na uchazečovu malou schopnost specifikace souvislostí, špatnou orientaci ve své náplni práce, nedostatečnou fundovanost, nízký zájem o inzerované místo.
Světový jazyk bez specifikace znalost nenapoví
Určitě i ve vaší firmě najdete takové pozice, které vyžadují jazykovou vybavenost. Ačkoli je evidentní, že přesný stupeň znalosti jazyka, který vyžadujete, se z životopisu stejně nedozvíte (lidé mají v životopise tendenci jej naddimenzovat) a je třeba ji prověřit v průběhu přijímacího pohovoru, uchazeč by měl stupeň své znalosti specifikovat na vypovídající úrovni.
Pokud ovšem od něj v inzerátu výslovně požadujete dobrou znalost světového jazyka a on do CV uvede „anglicky – aktivně a německy pasivně“, nemáte šanci si udělat představu, jak na tom se svými jazykovými schopnostmi vlastně je. Termíny jako pokročilý, velmi pokročilý popřípadě rodilý mluvčí vám pomohou daleko více v primárním rozhodnutí, zda to může, nebo nemůže být ten, kdo stojí za prověření. Můžete argumentovat, že napoví CV v daném světovém jazyce, o který máte zájem, ale ani to nelze brát 100% v potaz. Nikdy nevíte, zda jej uchazeči nenapsal někdo jiný.
I samotná stylistika životopisu, mluvnická správnost textu, posloupnost dat v případě uvedené praxe, zvolené pořadí jednotlivých prvků životopisu – to vše v celkovém pohledu o uchazeči vypovídá a vy byste měli všechny tyto aspekty vzít v potaz – pochopitelně s přihlédnutím k pozici, jíž potřebujete obsadit (v životopise dělníka není třeba si lámat hlavu s mluvnickými nedostatky). Jinak se vám stane, že vašima „rukama“ projdou desítky zbytečných adeptů a vy s nimi jen ztratíte čas.
