Zkušební doba: tři měsíce a dost

Zkušební doba a vše, co je s ní spojeno, je novinkou snad jen pro člověka, který nastupuje do svého prvního zaměstnání. Ale nad fintami zaměstnavatelů, jak využít tohoto období ve svůj prospěch, často udiveně kroutí hlavou i zkušený pracovník.

Sjednání zkušební doby vpracovní smlouvě nepatří k jejím povinným náležitostem daným zákoníkem práce, přesto je poměrně časté. Dává totiž oběma stranám uzavírajícím pracovní poměr čas na vzájemné oťukávání. Zkušební doba může být dohodnuta pouze v písemné pracovní smlouvě, a to nejpozději v den nástupu do práce, ještě před jejím vykonáváním. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem na ní dohodnou ústně, není tato dohoda platná. Proto v tomto případě nemůže ani jedna strana ukončit pracovní poměr tak, jak je to možné pouze v písemně sjednané zkušební době: třeba ze dne na den a bez písemné formy.

Tři měsíce jsou někdy málo

Podle zákoníku práce lze zkušební dobu sjednat maximálně na tři měsíce. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne například na dvouměsíční zkušební lhůtě a rozhodnou se ji ještě dodatečně další písemnou dohodou prodloužit, není toto prodloužení platné. Některým zaměstnavatelům však připadají tři měsíce jako příliš krátká doba na to, aby poznali kvality nového pracovníka. "Zaměstnavatel se mnou uzavřel pracovní poměr na dobu neurčitou s tříměsíční zkušební dobou. Po uplynutí tří měsíců změnil tuto smlouvu na dobu určitou, a to tak, že znovu stanovil zkušební dobu na tři měsíce," stěžuje si Karel Bednář z Prahy. Je vůbec možné takhle prodloužit zkušební dobu? Podle právníka z oboru

Co byste měli vědět o zkušební době?

* Musí být sjednána pouze v písemné pracovní smlouvě, ústní dohoda není platná.
* Lze ji sjednat maximálně na tři měsíce.
* Není možné ji dodatečně prodlužovat (ani z dvouměsíční na tříměsíční, ani nad rámec maximální lhůty pro zkušební dobu, tj. více než tři měsíce).
* Je-li zaměstnanec ve zkušební době například nemocný nebo z jiných důvodů nevykonává práci více než deset dnů, prodlužuje se mu o dny nad rámec těchto deseti i zkušební doba.
* Obě strany mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době ze dne na den, třeba i ústně.
* Zkušební dobu je možné sjednat i ve smlouvě na dobu určitou.

pracovněprávních vztahů Petra Hůrky nemůže být zkušební doba opakovaně sjednávána ani dodatečně prodlužována, a to ani v případě navazujících pracovních poměrů. "Takové jednání je považováno za obcházení zákona," dodává. Někteří zaměstnavatelé postupují ještě jinak. S budoucím zaměstnancem například sepíšou smlouvu o dílo, trvající dva až tři měsíce, a poté s ním teprve uzavřou pracovní poměr. Samozřejmě se sjednanou tříměsíční zkušební dobou. Tím získají více času k odhalení zaměstnancových nedostatků a zároveň si prodlužují období, kdy s ním mohou zrušit pracovní poměr bez jakýchkoli okolků. I pracovníci však někdy potřebují více než tři měsíce k tomu, aby se na novém místě rozkoukali. Měsíc po zkušební době pak chtějí odejít ze dne na den, ale už je pozdě. "Pokud však jejich negativní pohled na pracoviště a zaměstnavatele neodezní ani po zkušební době, je třeba pokusit se nalézt řešení s nadřízeným nebo firmu skutečně opustit," radí personalista z poradenské společnosti Start Daniel Strádal.

Co když zaměstnanec onemocní?

K prodloužení zkušební doby může dojít také z důvodu překážek v práci (uvedených v paragrafu 124 a v následujících), kvůli nimž nemůže zaměstnanec během zkušební doby pracovat. Jedná se například o pracovní neschopnost, ošetřování člena rodiny,

Co se stane, když pracovník způsobí škodu na zaměstanvateli během zkušebního období?

vojenské cvičení, studijní volno a podobně. Do zkušební doby se započítává překážka v práci v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů. Pokud tedy pracovní neschopnost potrvá deset dnů, běh zkušební doby to neovlivní. Bude-li to více než deset dnů, zkušební doba se o tyto dny prodlužuje. Právní úprava ale neupřesňuje, zda se jedná o dny kalendářní nebo pracovní, takže výklad výpočtu není v tomto směru jednotný.

Dveřmi lze prásknout hned

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci nevyhovuje, nebo i naopak, lze během zkušební doby pracovní poměr zrušit velmi jednoduše. A to bez udání důvodu a bez ohledu na to, zda je zaměstnankyně těhotná, pracovník nemocný a podobně. Forma zrušení pracovního poměru ve zkušební době má být písemná. Oznámení by se do rukou druhé strany mělo dostat alespoň tři dny před dnem, kdy má pracovní poměr skončit. I bez dodržení těchto podmínek je však jeho zrušení platné.

Nebudu přece kupovat zajíce v pytli! To si může před uzavřením pracovní smlouvy říct podnik i budoucí pracovník.

O nějakém odstupném si zaměstnanec může nechat jenom zdát. "Teoreticky je možné ve zkušební době rozvázat pracovní poměr i výpovědí z důvodů, při nichž vzniká zaměstnanci na odstupné nárok. V praxi však takovéto jednání zaměstnavatele nebývá z pragmatických důvodů obvyklé," říká právník Petr Hůrka. Stejně jako je naivní očekávat v této situaci odstupné, nelze uvěřit ani ústně danému slibu, že po zkušební době dostane pracovník automaticky přidáno. Málokdy se tak skutečně stane. Proto je dobré tento ústní slib písemně zanést do pracovní smlouvy či mzdového výměru, protože vymáhat slíbené zvýšení platu již nelze.