Aspoň nahrubo. Každý půlden nebo alespoň den na konci směny proveďte malou bilanci - po půlhodinách nebo po hodinách - čemu jste věnovali svůj čas. Potřebujete k tomu papír, nebo si můžete všechno zaznamenávat do počítačového textového souboru. Vydržte takhle "snímkovat" aspoň jeden celý pracovní týden. A pak si nad ten papír (nebo nad počítačový textový soubor) na půlhodinku sedněte. A ptejte se sami sebe:
- Jak pasují moje krátkodobé každodenní aktivity s mými dlouhodobými cíli? Jsou v souladu? Přibližují mě každodenní aktivity k těmto dlouhodobým cílům, nebo mne od nich vzdalují?
- A mám vůbec nějaké dlouhodobé cíle?
- Mám v hlavě aspoň v hrubých obrysech celoživotní představu sebe sama?
- Určil jsem si pro daný týden nějaké důležité úkoly? Jak jsem se v něm dokázal soustředit na priority?
- Stanovil jsem si během týdne vůbec nějaké? Dokázal jsem rozlišit, co je a co není důležité?
- Kolik času nejdéle v kuse bez přerušení jsem dovedl pracovat na předsevzatém úkolu?
- Jak dlouhé a jak časté přestávky dokážou tu dobu práce na předsevzatém úkolu nejvíce prodloužit?
- Co mě nejvíce vyrušovalo a jak hodně to poznamenalo můj pracovní výkon?
- Na plnění jakých činností jsem strávil více času, než jsem očekával, a proč?
- Při čem jsem strávil méně času, než jsem očekával, a proč?
- Kdy jsem nedokázal dělat věci, které jsem měl dělat?
- Kdy jsem dělal věci, které jsem dělat nemusel, a přesto mne i bavily?
-
Kteří tři největší zloději času se vyskytli během měřeného týdne? Jak se jim dá zabránit?
Jak často je dobré měnit zaměstnání?
Více čtěte ZDE. - Které tři činnosti se mi dařily nejlépe?
Odpovědi už vyplynou samy. Neboť nikoliv správné odpovědi, ale správné otázky vůči sobě samým jsou to pravé ořechové klíčové.
