Zlato v minulém roce posílilo přibližně o 19 procent. Na přelomu let 2019 a 2020 se unce prodávala zhruba za 1 500 dolarů. Kvůli sílící epidemii koronaviru však cena na konci února prudce vzrostla až na 1 688 dolarů za unci. Pokud se epidemii podaří dostat brzy pod kontrolu, cena zlata se může stabilizovat na úrovni mezi 1 500 až 1 600 dolary za trojskou unci. Jestliže rozšíření epidemie do Evropy naruší zdejší ekonomiku, v postižených oblastech zavřou továrny a lidé budou umístěni do karantény, může cena kovu opět atakovat hranici 1 700 dolarů za unci.
Čínská ekonomika a zadlužení domácností
V únoru se Čína prakticky zastavila. Spotřeba uhlí poklesla meziročně zhruba o 40 procent, prodeje aut dokonce zhruba o 90 procent. Satelitní snímky ukazují drastický pokles emisí oxidu dusíku, toxického plynu vypouštěného spalovacími motory, továrnami a elektrárnami. Emise skleníkových plynů pak v Číně poklesly o čtvrtinu.
Podle odhadů by mohl růst druhé největší ekonomiky světa v prvním kvartálu zpomalit na 3 procenta. Celkový dluh Číny přitom dosahuje astronomických 40 bilionů dolarů a domácnosti se na této částce podílejí nemalými 8 biliony. Zadrhnutí čínské ekonomiky může mít vliv na splátkové kalendáře domácností i firem, a tak destabilizovat tamní bankovní sektor.
Čínské úřady již teď masivně intervenují, aby odvrátily splasknutí bubliny. Zpomalující zadlužená ekonomika je pro ně velkou hrozbou. Může dojít k dominovému efektu podobnému tomu, který se odehrál v USA v roce 2008. Strana má v Číně prakticky neomezené kompetence, avšak visí nad ní Damoklův meč v podobě poklesu popularity. Pokud splaskne čínská bublina, zcela jistě to bude mít destruktivní vliv na světovou ekonomiku. Zlato má v tomto scénáři potenciál růst nad 1 800 dolarů za unci a více.
Německá ekonomika a ekonomika eurozóny
Čína je největší obchodní partner Německa a díky zpomalování čínské ekonomiky se ta německá potácí na hraně recese. Slabé výkony ekonomik eurozóny stojí za extrémně vysokou cenou zlata v eurech. V lednu překonala hranici 1 400 eur a v únoru dosáhla maxima 1 545 eur za unci. V případě, že se v eurozóně znovu objeví optimistická čísla, může se cena vrátit na 1 400 eur (i tak nejvyšší v historii), v případě opaku bude patrně oscilovat mezi 1 400 až 1 500 eur.
Listopadové volby v USA
Američané volí svého prezidenta až v listopadu. Spekuluje se o znovuzvolení Donalda Trumpa. Pokud se tento scénář vyplní, trhy nebudou reagovat tak silně jako v roce 2016, protože jsou lépe připravené. Jeho volba však bude mít vliv dlouhodobý. Trump je nečitelný, a to trhy nemají rády. Trump může zlato „škádlit“ svými nečekanými politickými tahy. Pokud by se mu některý z nich vymkl z rukou, může to zlato výrazně posílit adekvátně velikosti tohoto „průšvihu“ (viz eskalace napětí na Blízkém východě ze začátku roku).
Expanzivní monetární politika FED, ECB, PBC
Centrální banky USA, eurozóny a Číny od loňského roku opět pumpují na trhy likviditu tím, že tisknou peníze a snižují úrokové sazby. Americká centrální banka v tomto týdnu nečekaně snížila úrokové sazby o 50 bazických bodů, aby tak reagovala na rostoucí rizika spojená s koronavirem. Ze zprávy zveřejněné ihned po zasedání vyplynulo, že FED bude i nadále ostře monitorovat rizika spojená s koronavirem a ponechává si dveře otevřené pro další snižování sazeb.
Pokud budou centrální banky ve snižování úrokových sazeb pokračovat i letos, nepředpokládáme návrat ceny zlata pod 1 400 dolarů za unci ani při zastavení epidemie koronaviru a celkovému zklidnění světové ekonomiky.
Lukáš Jankovský (1980)
|
Co bude dál?
Další vývoj situace lze předpovědět jen velmi těžko. Vše záleží na tom, kdy se dostane koronavirus pod kontrolu a jak rychle se Čína a další zasažené ekonomiky vrátí k normálu.
Cena zlata na začátku posledního únorového týdne prudce vzrostla na 1 688 dolarů a záhy prošla výraznou korekcí až na 1 571 dolarů za unci. Za tímto výrazným vzestupem a pádem stojí obchody s papírovým zlatem, do kterých na začátku týdne nastoupilo velké množství obchodníků v panice z velkého poklesu akcií.
Již koncem týdne však začali trh hojně opouštět. Začátkem března se cena stabilizuje na 1 600 dolarů za unci.
Trh s fyzickým investičním zlatem vedle toho sílí ve světě i v Česku a lidé zlato spíše nakupují, než prodávají. Zatímco v červenci a v srpnu 2019 společnost Zlaťáky vykoupila zlato a stříbro za rekordních 84 milionů korun, za první dva měsíce roku 2020 šlo jen o 52 milionů. Cena je přitom v letošním roce i o 200 až 250 eur na unci vyšší.
Češi se tak zřejmě začínají připravovat na krizi a ve zlatě vidí potenciál. Podle čísel firmy za fiskální rok 2019 je největší zájem o zlaté mince a slitky o hmotnosti 1 unce (31,1 gramu). Prodalo se téměř 10 000 kusů zlatých mincí a zhruba stejný počet zlatých slitků o této hmotnosti. U stříbra převažuje zájem o mince o hmotnosti 1 unce a slitky ve velikostech 1 kg a 5 kg. Celkově firma prodala více jak jednu tunu zlata a zhruba patnáct tun stříbra.