Uplynulý rok byl pro drahé kovy úspěšný a mnohé z nich se dostaly na svá dlouholetá maxima. Zlato v průběhu roku 2006 vydělalo investorům bezmála 20 %, za což vděčí kromě spekulantů, investičních fondů a geopolitické nestabilitě také slábnoucímu dolaru a neustále hrozící vysoké inflaci.
Ten, kdo prodával zlato ve vhodnou dobu, mohl na zlatě vydělat od začátku roku i přes 36 % (vrcholu letos dosáhly drahé kovy 12. května, kdy se v Londýně cena zlata vyšplhala na hodnotu 725 USD/Oz, stříbro na 14,94 USD/Oz, platina na 1325 USD/Oz a paladium na 404 USD/Oz). Naopak, kdo nakupoval na vrcholu letošní nákupní horečky, ten mohl prodělat za půl roku téměř 13 % (nebo i přes 20 % v průběhu měsíce, pokud by podlehl všeobecné panice při červnové korekci).
I z těchto údajů je patrné, že zlato jako investiční nástroj může velmi dobře fungovat zejména v delším časovém horizontu. Za posledních pět let se zlato zhodnotilo o více než 130 procent, což je více než letošních 20 % ročně. Pro dlouhodobé investování mluví zejména fakt, že ne každý rok stoupá cena zlata o zmiňovaných 20 procent (2001 +2 %, 2002 +24 %, 2003 +21 %, 2004 +5 %, 2005 +20 %, 2006 +19 %). Prakticky každý rok jsme byli svědky více či méně výrazné korekce (nebo více korekcí) směrem dolů, nakonec však bylo zhodnocení alespoň mírně v plusu. Z hlediska volatility může být pro ty, kteří to s investicí do zlata myslí vážně, dobrým krokem pravidelné investování (samozřejmě to neplatí pro spekulanty na komoditních burzách, kde se obchoduje s futures kontrakty a dlouhodobé investice nepřichází v úvahu).
Vyplatí se zlato?
Minulé výsledky určitě nejsou zárukou posilování zlata v budoucnosti, potenciál k dalšímu růstu však zlato (ale také ostatní drahé kovy) má. Největšími plusy, které dlouhodobě lákají investory, jsou malá závislost na změnách v ekonomice a fázích ekonomického cyklu a nízká korelace (vzájemný vztah k jiné veličině) s akciovými trhy. To ze zlata dělá velmi dobrý prostředek k efektivní diverzifikaci (rozložení) portfolia, což snižuje jeho celkovou volatilitu (výkyvy výnosů).
Vývoj ceny zlata od roku 2000
Zdroj: Kitco.com
Komodity společně se zlatem budou hrát i v příštím roce jednu z hlavních rolí ve vývoji kapitálových trhů. Podle všeobecného mínění bude velmi důležité, jak se bude dařit největší ekonomice světa, ale nezanedbatelnou roli bude hrát také růst v Indii, Číně apod. Rostoucí poptávka po prakticky všech komoditách v těchto zemích (kde tvoří většinu poptávky po zlatě klenotníci, jejichž potřeby současná nabídka jen stěží uspokojuje ) je zárukou toho, že cena zlata by v dlouhodobém horizontu mohla pokračovat v růstu až k hranici 800 USD za unci (Oz = 31,1035 gramů). Faktory, jako slábnoucí ekonomika USA, oslabující dolar a vysoká inflace nebo geopolitická nestabilita budou zřejmě cenu zlata tlačit nahoru také v příštím roce.
Jelikož jsou ale trhy v dnešní době velmi těžko předvídatelné, optimistické předpovědi nemusí znamenat, že zlato bude posilovat v průběhu celého roku. Kromě klasicky výraznější volatility, která postihuje komoditní trhy ve větší míře, než například akcie, je rizikem například možnost obratu ve vývoji americké měny, která by mohla začít posilovat v druhé polovině roku.
Odpůrci investice do zlata v ČR mají nejsilnější argument v neustále posilující koruně vůči dolaru, což v podstatě znehodnocuje cenu zlata v České koruně. Obecné pravidlo tvrdí, že růst ceny zlata znamená oslabování dolaru a naopak. Zatímco cena zlata v dolarovém vyjádření zajímavě roste, v české koruně (vzhledem k dlouhodobému oslabovaní dolaru vůči české koruně) může stagnovat, nebo dokonce klesat. Ani to však už v současnosti nemusí platit úplně striktně.
I když je pravda, že zejména v poslední době nejsou vyhlídky dolaru nijak pozitivní, díky výraznému posilování ceny zlata se (i přes posilování domácí měny) investovat do tohoto drahého kovu v koruně vyplatilo. Koncem roku 2004 se dal koupit zlatý slitek o hmotnosti 1 unce za cenu kolem 10 600 Kč a letos ho můžete prodat za cenu kolem 13 300 Kč, což je zhodnocení 25 % za dva roky. Jako udržitel hodnoty peněz se tedy zlato v posledních letech osvědčilo.
Jak tedy na zlato?
Nejjednodušším způsobem, jak investovat přímo do zlata, je nákup zlatých slitků (prutů), nebo mincí. Na burze a mezi bankami se obchoduje se slitky (cihličkami) o hmotnosti 12,5 kg (400 Oz), pro běžné investory pak dostupné slitky z ryzího zlata (999,9/1000) ve formě plíšků (nazývané také ingotcard) různých hmotností (od 1 gramu až po 1 kg). Každý takový plíšek by měl mít značku z tavírny a od prubíře.
|
Víte že - jedna tuna zlata se vejde do krychle o hraně 37,27 centimetrů? |
Mince jsou dostupné v ryzostech od 900 do 999/1000, ty světově nejznámější a nejoblíbenější pocházejí z Austrálie (Nugget), Jižní Afriky (Krugerrand) nebo USA (American eagle), v Evropě je známý také rakouský Wiener Philharmoniker, apod.
Oblíbeným způsobem, jak nepřímo nakupovat zlato, je obchodování futures kontraktů na tento kov na komoditní burze prostřednictvím specializovaných brokerských společností. Ačkoli v dnešní době není nutné pro obchodování na komoditních burzách investovat milionové částky, jsou tyto obchody určeny spíše zkušenějším investorům. Velkým rizikem je zde využívání páky, na druhou stranu ale není problém spekulovat jak na růst, tak i na pokles ceny zlata.
Zajímavou alternativou poslední doby jsou strukturované investiční produkty se zlatem jako podkladovým aktivem. Jde o warranty a certifikáty, které jsou emitovány velkými investičními společnostmi, nebo bankami a jsou dostupné na burzách, nebo mimoburzovních trzích. Zde si přijdou na své také investoři v domácí měně, od konce minulého roku je totiž dostupný certifikát na zlato také na domácí pražské burze. Warranty jsou však, podobně jako futures, určeny spíše zkušeným investorům.
Konzervativní a málo zkušení investoři mohou investovat do odvozených produktů jako jsou například dluhopisy zajištěné, nebo navázané na zlato, nebo konvertibilní do zlata. Rozšířené jsou tzv. indexové akcie, nejčastěji označované zkratkou ETF (z anglického exchange traded funds, neboli fondy obchodované na burze), které věrně kopírují vývoj podkladového aktiva, kterým je ve většině případů index.
|
Víte že - bílé zlato je složené ze 75 % z čistého zlata a 25 % litiny niklu a zinku? |
Jednou z nepřímých investičních možností jsou také akcie zlatých firem (těžebních, zpracovatelských společností, nebo firem, u kterých je zlato důležitým výrobním výstupem), případně podílové fondy investující převážně do takových společností. I zde se nabízí možnost investovat v české koruně, do fondu ČPI Zlatý.
