Změní se vaše pojistka v cár papíru?

  • 68
V posledních týdnech se na ekonomických serverech v diskusích k jednotlivým článkům často objevovala upozornění na pozměňovací návrh zákona o pojišťovnictví, se kterým bylo především spojováno jméno poslance Michala Krause z ČSSD. Informace, které se v této souvislosti objevily, vyvolaly v mnoha z nás pocit zděšení a nevěřícnosti. O co v daném návrhu vlastně jde?

Pozměňovací návrh se týká především stanovování výše technické úrokové míry, jejíž výše by nesměla překročit 80 procent referenční sazby. Referenční sazbou by  pro tento případ byl prostý průměr dvoutýdenních repo sazeb ČNB během 12ti kalendářních měsíců předcházejícího roku, po který bude příslušná referenční sazba určena. (V současné době by se tak TÚM pohybovala kolem 1,8 procenta místo i dnes ještě obvyklých 4 procent). Dále návrh počítá se zavedením pojmu „porucha trhu“. Tu by dle návrhu vyhlašovalo Ministerstvo financí tehdy, kdy by poměr mezi referenční sazbou a technickou úrokovou klesl pod 60 procent. Pokud by došlo k vyhlášení poruchy trhu, bude pojišťovna ve lhůtě 2 let od tohoto vyhlášení dokonce povinna zvýšit pojistné nebo snížit garantovanou pojistnou částku odpovídající současné úrovni pojistného, a to pro již sjednané smlouvy.

Chcete-li si prohlédnout zmiňovaný pozměňovací návrh, klikněte sem.

Chcete-li nahlédnout do připravované novely zákona o pojišťovnictví, klikněte sem.

„Navržené řešení představuje velmi nestandardní přístup, kdy by zákon dokonce nařizoval změnit jednu ze součástí smlouvy o životním pojištění.“, poznamenal k tomuto návrhu Radim Dohnal z Katedry pojišťovnictví na Hospodářské fakultě Technické univerzity v Liberci a doplňuje:“Tím, že by pojišťovna  byla povinna přizpůsobit pojistné (nebo pojistnou částku) aktuální situaci na finančním trhu, by popřela jednu ze zásadních charakteristik a předností životního pojištění. Co by to bylo za zajištění na stáří, když by mi pojišťovna mohla po několika letech suše napsat, že při stávající výši pojistného mi klesne moje doživotní penze na 1/3, protože klesla repo sazba z 5% p.a. na 0,5%? A já bych se nemohl bránit jinak než odbytným.“

Větší stabilita?

Hrozí nám krachy pojišťoven? „Vklady“ u pojišťoven nejsou na rozdíl od bank pojištěny. Co se může stát?
Více ZDE

V důvodové zprávě je navrhované znění zákona obhajováno především pozitivním působením na stabilitu pojišťoven a tedy i celého finančního sektoru. Opak je pravdou. „Pokud má jít o snahu pomoci životním pojišťovnám, je třeba mít na zřeteli, že takovéto opatření může spíše než stabilizaci pojistného trhu způsobit zmatek. Kdo by pak pojišťovnám věřil?“, dodává Radim Dohnal.

Pojišťovny mají v současné době několik nástrojů, jak se vypořádat s nevýhodnými smlouvami ve svém portfoliu. Ty se týkají zejména uzavírání nových smluv, které proti tomuto riziku změn úrokových měr nebudou vystaveny v takové míře. Při uzavírání nových smluv mohou pojišťovny využívat nástrojů jako například Asset Liability Management či Dynamic Financial Analysis nebo nabízet více investičního životního pojištění, kde problematika technické úrokové míry z velké části odpadá. Co ale se „starými“ smlouvami? „Na stávající smlouvy mohou pojišťovny tvořit jinou rezervu na nedostatečnou technickou úrokovou míru či nabízet klientům přepracování smluv, které pojišťovně nevyhovují.“odpovídá Radim Dohnal.

Důvěra pojistného trhu klesá. Ani seriózním pojišťovnám se nedá věřit. Čtěte ZDE

Tento bezprecedentní pokus o změnu již platných podmínek je z největší pravděpodobností veden snahou pojišťoven, pro které riziko technické úrokové míry představuje reálnou hrozbu, a ne snahou dostatečně ochránit nároky občanů - klientů. Můžeme jen spekulovat o konečné podobě zákona o pojišťovnictví a doufat, že zvítězí zdravý rozum poslanců a senátorů.  Ze zkušeností však víme, že skutečnost je mnohdy jiná. 

Co by podle Vás znamenalo přijetí pozměňovacího návrhu do připravované právní úpravy? Co je podle Vás nejdůležitější pro stabilitu pojistného trhu? Děkujeme za Vaše názory a připomínky.