Zmizí investoři z evropské daňové oázy?

Změny v daňových předpisech nejsou realitou pouze v České republice. Nově by mělo zvýšení daní dopadnout i na Lucembursko, které dosud platí za daňově optimální zemi pro investování či zakládání fondů. V čem spočívá nová směrnice Evropské unie o zdaňování úrokových příjmů?

V první části článku zabývajícím se změnami investování do fondů jsem se věnovali některým daňovým otázkám – viz Přinesou nám nové zákony a daně vyšší zisky? Další změnu zákona o daních z příjmů si vyžádala i nová směrnice Evropské unie (Směrnice Rady 2003/48/EHS) o zdanění příjmů z úspor ve formě úrokového charakteru. Např. v Lucembursku by mohla v konečném důsledku vést až ke 35% zdanění výnosů z peněžních a dluhopisových fondů.

Směrnice, která byla přijata v červnu loňského roku vychází ze dvou hlavních předpokladů: prvním je jeden z hlavních pilířů Evropské unie – volný pohyb kapitálu, druhým je neexistence jednotné daňové politiky v zemích EU.

Směrnice se proto snaží odstranit dopady odlišného zdanění (příjmů úrokového charakteru) v různých zemích na volný pohyb kapitálu. Zmíněnými dopady můžeme rozumět např. hromadné investování německých občanů v Lucembursku, kteří si zjednodušeně řečeno pouze dojedou do Lucemburska, kde jsou minimální daně, pro své výnosy….

Direktiva, která se u nás odrazila v novém §38fa zákona o daních z příjmů (ZDP), zavádí povinnost toho, kdo vyplácí úrokové příjmy informovat daňový orgán o osobě příjemce a výši výnosu. Tato informační povinnost se vztahuje pouze na fyzické osoby, které získávají úrokové příjmy z jiných členských států Unie. V direktivně je klíčových několik oblastí: vymezení úrokových příjmů, platebních zprostředkovatelů, obsah informační povinnosti a platnost direktivy.

Pokud začneme od konce, začlenit direktivu do právních řádů musejí členské státy do 1. ledna 2004. To platí i pro ČR, kde již by měli vyplácející úrokových příjmů zjišťovat

Nejnovější zprávy z oblasti fondů naleznete ve speciální sekci ZDE

např. požadované identifikační údaje. Nicméně přijatá ustanovení o poskytování informací vstoupí v platnost až v roce 2005, ovšem pouze pokud na poskytování informací přistoupí i země jako Švýcarsko, Andorra či Monako. Platebním zprostředkovatelem, je taková osoba, která úrokový příjem vyplácí, tedy nikoli např. podnik vyplácející úroky z dluhopisu, ale banka, která nerezidentovi výnosy připíše na účet,…

Důležité je vymezení úrokových příjmů, kam spadají (podle §38fa ZDP) jak úroky z úvěrů a půjček, tak i „příjmy odvozené od úroků z úvěrů a půjček vyplácené otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem kolektivního investování“, tj. dividendy výnosových fondů, ale i příjmy z prodeje podílového listu či akcie fondu, pokud investuje více jak 40 % do nástrojů vyplácejících úrokové příjmy. To se týká jak fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů, tak i smíšených fondů.

Automatická výměna informací mezi členskými státy by měla zabránit odlišnému zdanění zahraničních investic. U nás by se např. finanční úřad měl dozvědět o výplatě dividend u dluhopisového fondu a mohl by zkontrolovat, zda byl tento příjem řádně zdaněn podle našich daňových předpisů a smluv o dvojím zdanění.

Výjimka pro Lucembursko znamená 15 – 35 % srážkovou daň

Klíčová pro velmi rozšířené investování do lucemburských fondů je výjimka z poskytování informací, která umožňuje Lucembursku, Belgii a Rakousku místo poskytování informací zdaňovat úrokové výnosy srážkovou daní ve výši 15 % po první tři roky, 20 % v dalších třech letech a 35 % v následujícím období – až do doby než všechny země EU, výše zmíněné další země, ale i např. USA, budou poskytovat požadované údaje.

Dopad srážkové daně nemusí být tak velký, neboť každý členský stát může poplatníkovi daně různými způsoby vrátit daň zaplacenou nad rámec národního

Naúčtovala vám banka platbu, kterou jste neprovedli, neodeslala váš příkaz k úhradě, odmítá uznat reklamaci? Jak se bránit křivdám ze strany bank?

daňového systému (viz §38f odst. 10 ZDP). Rovněž vybraná daň nezůstává celá v Lucembursku nebo dvou ostatních zemích. Celých 75 % vybrané daně směřuje do příslušného členského státu, kde je příjemce úrokového výnosu daňovým rezidentem.

Všechny tři země, z nichž nejdůležitější je Lucembursko, přijaly možnost zdaňovat úrokové výnosy. Pro Lucembursko je jednodušší zdanit tuto jednu část výnosů z investic, než poskytovat informace o klientech a odhalit tak např. kolik prostředků mají v těchto zemích, což by mohlo vést k odchodu investorů z této benevolentní země (pro srovnání objem prostředků ve fondech založených v Lucembursku převyšuje hodnotu HDP osmatřicetkrát).

Dopad směrnice zatím nelze přesně odhadnout, tím spíše, že i EU ji bude ještě jednou do roku 2005 přehodnocovat. Dává však spolu se snížením daní v České republice naději, že se veškerý fondový byznys nepřesune do Lucemburska a u nás zůstanou jen distribuční společnosti.

Jakou mají podle vás budoucnost domácí investiční společnosti? Zaniknou pod tlakem zahraničních obrů, nebo budou domácími investory stále nejvyhledávanější?