Článek je věcně chybný - pasivní a akt. znalost

To je něco jiného. Aktivní znalost není, že znám jazyk hodně, např. mám velkou slovní zásobu a pasivní znalost není, že znám jazyk málo. Aktivní znalost označuje schopnost mluvit a psát, tedy aktivně produji jazyk. Pasivní znalost znamená schopnost číst nebo rozumět mluvenému slovu, tj. rozumět jazyku rodilých mluvčích. Není to tak, že velká znalost jazyka znamená automaticky aktivní znalost a např. nižší ročník jazykové výuky znamená pasivní znalost. Pasivní znalost má spíše ten, kdo chodí do kurzů, nebo hodně čte a poslouchá třeba rádio v jazyce. Aktivní znalost mívají lidé, kteří v oblasti žili a umí mluvit, nebo měli kontakt s mluvčími třeba ve firmě apod. Pohotové reagová a dobré mluvní schopnosti vůbec neznamená, že dotyčný máý příliš velkou slovní zásobu a bez problémů třeba čte v jazyce knihy.

Jazyky jsou problém

Pokud někdo absolvoval nějakou školu (což je podmínkou pro většinu míst), tak ho nikdo nepřezkušuje ze školních předmětů. Je zcela jasné, že ze školy se zapomíná. U jazyků zapomínání funguje snad ještě víc. Jenže, jak to teda chodí? Přezkoušení tu je, formou pohovoru s nadřízeným či personalistkou. Sleduje se pohotovost reakcí, schopnost se vyjadřovat. Jenže nezkouší vystudovaný učitel jazyků, ale někdo mimo. Tady leckdy vítězí ty typy, co rychle něco mele. Že je úroveň jazyka bídná, to už ujde, zvlášt když zkoušející zas tolik nezná. A vůbec už nejsou testy na písemný projev. Tam jsou gramaticky špatné věty, špatně užitá slova atd. jasně patrná. Přitom existují jazykové zkoušky. Stupnice znalosti A1 začátečník, B2 základní státní zkouška, C1 všeobecná státnice, C2 tlumočnická zkouška. Tyto zkoušky mají i mezinárodní ekvivalenty, B2 First certificate, C1 Advanced, C2 Proficiency - apod. v jiných jazycích. Leckdo totiž pod určitým stresem nepředvede to nejlepší, jiný zas oslní, ale moc

Re: Jazyky jsou problém

nezná. Kupodivu, rodilí mluvčí se zas tolik neliší od hodnocení českých jazykových škol. Nebylo by lepší požadovat nějakou zkoušku, např. B2, C1 a zkoušet jen lidi, co nemají certifikát a tvrdí, že umí. U certifikátu lze sledovat i dobu složení zkoušky, případně se zeptat, jak si dotyčný jazyk udržoval od té doby.

Myslím, že jazykové učitele na sš, zš atd. nikdo nezkouší, podobně jako ředitel nezkouší budoucí učitele matematiky, dějepisu atd. Zajímá absolvovaná fakulta. A zde by tito měli umět jazyk nejvíc. Já zkouškám na British Council či Goethe institutu docela věřím, podobně si myslím, že státní zkouška svoji vypovídací hodnotu má. Jistě větší, než dojem z pohotovosti během 10 min. pohovoru. Ty zkoušky jsou totiž vícehodinové, písemné i ústní a člověka docela proklepnou.

Když ono to není tak jednoduché,

nemyslím, že by lidi až tak lhali, častěji spíš své znalosti neumějí odhadnout. Řekla bych, že těch, co se podceňují, nebude o moc méně než těch, kdo své vědomosti přeceňují.

A pak taky - každý zaměstnavatel chce jazykově vybaveného zaměstnance, kolikrát úplně zbytečně. Pak se stává, že člověk někam nastoupí, myslí si, že své znalosti využije, a pak zjistí, že jde jen o to, aby jednou za tři měsíce rozluštil anglicky psaný mail. Možná by i zaměstnavatelé měli uvádět konkrétnější požadavky.

Totor

Moc hezky stranky, ale zadny testy jsem tam nenasel. Jako reklama dost slaby.

Re: Totor

staci umet cist a klikat http://www.tutor.cz/rozrazovaci-testy?ref=submenu

Aktivní znalost

Tak nevím, jak na tom jsem. Mám zahraniční klienty, se kterými vedu jednání v angličtině (a nikdo si zatím na mou ne/schopnost nestěžoval). Zvládám v AJ obchodní dopisy (s lehkou pomocí slovníku). Čtu knihy v angličtině (ne ty zjednodušené). Přesto bych o sobě zdaleka neřekla, že má gramatika je bezchybná. Předložky, frázová slovesa a kondicionál. Achich ouvej

Re: Aktivní znalost

Kdybys to byla bývala věděla, tak bys sem nechodila

Tak to jsou rady k

nezaplacení