Student s encyklopedickými znalostmi biologie, fyziky a chemie se nepochybně snadněji dostane na lékařskou fakultu. Neznamená to však, že bude na vysoké škole úspěšně studovat, ani, že z něj bude dobrý lékař. Jak tedy co nejlépe ověřit schopnosti ke studiu, aby bylo pro studenta skutečným přínosem a později pro absolventa vkladem pro úspěšnou praxi?
"Přijímací zkoušky jsou plně v kompetenci jednotlivých vysokých škol. Zjistit uchazečovy předpoklady ke studiu je činnost náročná a zdlouhavá, proto se nejčastěji užívá testů znalostních. Lze je totiž snadno a rychle vyhodnotit," říká Josef Beneš, ředitel odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Zdeňka Pastorová ze stejného odboru dodává: "Fakulty by měly do přijímacích zkoušek zahrnout ověřování osobních předpokladů nejen pro studium vybraného oboru, ale také pro jeho výkon. Některé právnické fakulty zkoušejí uchazeče o studium z logiky. Důležitý by však měl být například i test z psychiky, zejména u lékařů, pedagogů a ekonomů." Zatímco test obecných studijních předpokladů zkoumá schopnosti potřebné pro další studium, test výsledků výuky ověřuje, co se student naučil. "Velkým nedostatkem řady přijímacích zkoušek na vysokých školách je, že se tyto dva typy zkoušek zaměňují," sděluje Ondřej Steffl, ředitel nadace Scio, zabývající se tvorbou a vyhodnocováním vzdělávacích testů. "Uchazeč o studium na vysoké škole se zkouší z toho, co se doposud naučil. Preferují se tedy zkoušky znalostní, to jest testy výsledků výuky, namísto testů studijních předpokladů," upřesňuje. Test obecných studijních předpokladů zkoumá, zda uchazeč umí dobře a rychle nakládat s informacemi. Například, zda dokáže vystihnout hlavní myšlenku textu, rozumí logice argumentace, dokáže zkombinovat několik podmínek, umí bez problému vyčíst informace z grafů, zacházet s proměnnou a neznámou. Ředitel Scia doplňuje: "Ve Spojených státech amerických se využívají právě podobné testy jako základní vstupní na vysoké školy. Z výsledků těchto testů můžeme nejlépe odhadnout úspěšnost ve studiu. "Nadace Scio proto připravila takzvané Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které se uskutečňují každoročně začátkem května na dvanácti místech po celé republice. Letos se budou konat již po páté a zájemci si mohou vybrat mezi deseti předměty. Všichni účastníci absolvují zkoušky ve stejnou dobu za zcela shodných podmínek, a získají tak zcela objektivní informace o tom, co umějí ve srovnání s vrstevníky, a jaké mají šance u přijímacích zkoušek. Obsah zkoušek je odvozen od požadavků vysokých škol. I forma zkoušky - test s výběrem odpovědi - se užívá ve většině přijímacích zkoušek. "Mnohé přijímací zkoušky se bohužel spíše podobají loterii než kvalifikovanému ověřování schopností uchazeče. Často v nich nalézáme chyby - úlohy nejsou jednoznačně formulovány, správná řešení jsou pochybná nebo přímo chybná, užívá se zastaralých postupů atd.," vysvětluje ředitel Scia. Jedním z cílů NSZ je také ukázat, že průběh zkoušky může být nejen regulérní, ale i transparentní. Každý přihlášený dostává cvičnou verzi zkoušky a podrobné informace o jejím průběhu. Po skončení zkoušky si zadání testu může nechat, což u přijímacích zkoušek není obvyklé, a během krátké doby dostane kopii svého záznamového archu a přesnou informaci o tom, jak byl test zpracován. Každý si tak může zkontrolovat nejen, zda v testu nejsou chyby či jiné nedostatky, ale i zda byl právě jeho test správně vyhodnocen. Letos poprvé se NSZ stanou řádnou součástí přijímacího řízení na Fakultě sociálních věd Masarykovy Univerzity v Brně. V edoucí studijního oddělení Eva Drštková poznamenává: "Uchazeči i fakulta tak mají zaručenu profesionální kvalitu testů, objektivitu i regulérnost celého průběhu zkoušek."
Národní srovnávací zkoušky
Lze se přihlásit ke zkouškám z deseti předmětů - českého jazyka, matematiky, biologie, fyziky, chemie, angličtiny, němčiny, dějepisu, základů společenských věd a obecných studijních předpokladů. Místa zkoušek: Střediska vyšších územně správních celků 6.,7.,8. května - ve vybraných školách.
Uzávěrka přihlášek: do 31. března 2000. Přihlásit se lze na stránkách www. scio. cz. Přihlášky by měly být k dispozici na všech gymnáziích.
Cena: 285 Kč za jednu zkoušku
"Přijímací zkoušky jsou plně v kompetenci jednotlivých vysokých škol. Zjistit uchazečovy předpoklady ke studiu je činnost náročná a zdlouhavá, proto se nejčastěji užívá testů znalostních. Lze je totiž snadno a rychle vyhodnotit," říká Josef Beneš, ředitel odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Zdeňka Pastorová ze stejného odboru dodává: "Fakulty by měly do přijímacích zkoušek zahrnout ověřování osobních předpokladů nejen pro studium vybraného oboru, ale také pro jeho výkon. Některé právnické fakulty zkoušejí uchazeče o studium z logiky. Důležitý by však měl být například i test z psychiky, zejména u lékařů, pedagogů a ekonomů." Zatímco test obecných studijních předpokladů zkoumá schopnosti potřebné pro další studium, test výsledků výuky ověřuje, co se student naučil. "Velkým nedostatkem řady přijímacích zkoušek na vysokých školách je, že se tyto dva typy zkoušek zaměňují," sděluje Ondřej Steffl, ředitel nadace Scio, zabývající se tvorbou a vyhodnocováním vzdělávacích testů. "Uchazeč o studium na vysoké škole se zkouší z toho, co se doposud naučil. Preferují se tedy zkoušky znalostní, to jest testy výsledků výuky, namísto testů studijních předpokladů," upřesňuje. Test obecných studijních předpokladů zkoumá, zda uchazeč umí dobře a rychle nakládat s informacemi. Například, zda dokáže vystihnout hlavní myšlenku textu, rozumí logice argumentace, dokáže zkombinovat několik podmínek, umí bez problému vyčíst informace z grafů, zacházet s proměnnou a neznámou. Ředitel Scia doplňuje: "Ve Spojených státech amerických se využívají právě podobné testy jako základní vstupní na vysoké školy. Z výsledků těchto testů můžeme nejlépe odhadnout úspěšnost ve studiu. "Nadace Scio proto připravila takzvané Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které se uskutečňují každoročně začátkem května na dvanácti místech po celé republice. Letos se budou konat již po páté a zájemci si mohou vybrat mezi deseti předměty. Všichni účastníci absolvují zkoušky ve stejnou dobu za zcela shodných podmínek, a získají tak zcela objektivní informace o tom, co umějí ve srovnání s vrstevníky, a jaké mají šance u přijímacích zkoušek. Obsah zkoušek je odvozen od požadavků vysokých škol. I forma zkoušky - test s výběrem odpovědi - se užívá ve většině přijímacích zkoušek. "Mnohé přijímací zkoušky se bohužel spíše podobají loterii než kvalifikovanému ověřování schopností uchazeče. Často v nich nalézáme chyby - úlohy nejsou jednoznačně formulovány, správná řešení jsou pochybná nebo přímo chybná, užívá se zastaralých postupů atd.," vysvětluje ředitel Scia. Jedním z cílů NSZ je také ukázat, že průběh zkoušky může být nejen regulérní, ale i transparentní. Každý přihlášený dostává cvičnou verzi zkoušky a podrobné informace o jejím průběhu. Po skončení zkoušky si zadání testu může nechat, což u přijímacích zkoušek není obvyklé, a během krátké doby dostane kopii svého záznamového archu a přesnou informaci o tom, jak byl test zpracován. Každý si tak může zkontrolovat nejen, zda v testu nejsou chyby či jiné nedostatky, ale i zda byl právě jeho test správně vyhodnocen. Letos poprvé se NSZ stanou řádnou součástí přijímacího řízení na Fakultě sociálních věd Masarykovy Univerzity v Brně. V edoucí studijního oddělení Eva Drštková poznamenává: "Uchazeči i fakulta tak mají zaručenu profesionální kvalitu testů, objektivitu i regulérnost celého průběhu zkoušek."
Národní srovnávací zkoušky
Lze se přihlásit ke zkouškám z deseti předmětů - českého jazyka, matematiky, biologie, fyziky, chemie, angličtiny, němčiny, dějepisu, základů společenských věd a obecných studijních předpokladů. Místa zkoušek: Střediska vyšších územně správních celků 6.,7.,8. května - ve vybraných školách.
Uzávěrka přihlášek: do 31. března 2000. Přihlásit se lze na stránkách www. scio. cz. Přihlášky by měly být k dispozici na všech gymnáziích.
Cena: 285 Kč za jednu zkoušku
