Slovo hedge přeložíme jako zajistit nebo zabezpečit. Znamená to v případě hedge fondů, že vám zajistí návratnost vložené investice? Nikoliv, název hedge fond vznikl v roce 1949, když Alfred W. Jones použil pro zajištění portfolia spekulace na pokles akciového trhu. Použil při tom krátkých prodejů a finanční páky.
Je zřejmé, že tyto techniky nepatří k bezrizikovým, spíše naopak. Finanční páka (leverage) může i konzervativní přístup proměnit ve vysoce rizikovou strategii. Jones také zavedl nový typ odměňování, kdy kromě manažerského poplatku 1% strhával investorům 20% ze zisku. Tyto charakteristiky přijaly i ostatní hedge fondy, jejichž boom přišel hlavně v devadesátých letech. V současné době spravují hedge fondy aktiva okolo 600 mld. USD (v roce 1990 to bylo 39 mld. USD, počet hedge fondů uvádějí různé zdroje od 5500 do 7000).
Výhody a rizika hedge fondů Výhody Rizika
Hedge fond tedy definujeme jako fond, který se snaží dosáhnout kladného výnosu za každé situace na trhu. Používá k tomu nejširší škálu investičních strategií a instrumentů, mezi kterými nechybí ani velmi rizikové operace s finančními deriváty a používání již zmíněného pákového efektu. (Ten u hedge fondů dosahuje často vyšších poměrů než 50:1, což znamená, že fond na jeden vlastní investovaný dolar investuje dalších 50 vypůjčených).
Kdo dohlíží nad hedge fondy?
Obecně se hedge fondy rozdělují na US hedge fondy a offshore fondy. US hedge fondy jsou zakládány na území Spojených států a platí pro ně několik pravidel. Nemusejí být registrovány, pokud počet investorů nepřesáhne určité úrovně s tím, že i tito investoři musejí splňovat určité požadavky. Investor musí mít majetek minimálně 1 mil. USD nebo roční příjem (dva roky před investicí) přesahující 200 tisíc USD. V případě právnické osoby musí čistý majetek překročit 5 mil. USD. Takovýchto investorů nesmí mít fond více než 99. Jiný případ je tehdy, když do fondu investují tzv. kvalifikovaní investoři. Ti mají v investicích minimálně 5 mil. nebo v případě právnických osob 25 mil. USD. Těchto investorů může mít fond bez nutnosti registrace až 499. Účelem těchto omezení je zamezit, aby do hedge fondů investovali nezkušení investoři.
Offshore fondy jsou zakládány mimo území Spojených států, především v daňových rájích, jako jsou např. Kajmanské ostrovy, Bahamy či Nizozemské Antily. U nich již neplatí žádné omezení. Nejsou regulovány žádným státním dozorem.
Ve Spojených státech ani v Evropě prakticky není země, kde by hedge fondy podléhaly nějaké státní regulaci. Většina těchto fondů je zakládána v „daňových rájích“, což má dva hlavní důvody: nulové daně a možnost podnikat bez povolení a bez zodpovědnosti k orgánům státní regulace. Většina regulujících orgánů ani neví, jakým způsobem by měla hedge fondy regulovat. To vyplývá z podstaty jejich strategie, kdy se složení portfolia mění velmi rychle, používají složité a netransparentní instrumenty a není možné aktuálně ocenit aktiva fondu.
Pro koho jsou určeny hedge fondy?
Regulace hedge fondů také úzce souvisí s otázkou, co mají vlastně státní instituce regulovat. Regulace by měla ochraňovat především drobné investory, kteří nemají dostatek informací a často nejsou dostatečně zkušení či vzdělaní v problematice finančních trhů. Naproti tomu hedge fondy jsou určeny jen pro kvalifikované bonitní investory, kteří nepotřebují státní dohled, neboť jsou již sami dostatečně sofistikovaní, aby zhodnotili své možnosti a riziko, které investicí do hedge fondů podstupují.
Minimální investice do hedge fondů se pohybuje na úrovni přesahující jeden milion Kč. Např. Pioneer Investment, když před nedávnem vyvolal rozruch prohlášením, že bude nabízet v ČR hedge fond, limitoval vstup částkou 250 000 EUR, což je v přepočtu přibližně 7,5 mil. Kč. Často fond požaduje minimálně 1 mil USD či EUR. Hlavními investory do hedge fondů jsou velcí institucionální investoři, většinou banky a v poslední době např. i penzijní fondy, což opět bylo předmětem ostrých diskusí.
|
Srovnání nejlepších a nejhorších US hedge fondů a podílových fondů | ||
|
Roční výnos za pět let | ||
|
US Hedge fondy |
Klasické podílové fondy | |
| Nejlepších 10 |
31,80% |
16,10% |
| Nejlepších 10% |
24,60% |
6,20% |
| Nejlepších 25% |
19,00% |
3,70% |
| Nejhorších 25% |
-4,50% |
-9,10% |
| Nejhorších 10% |
-12,40% |
-12,30% |
| Nejhorších 10 |
-22,10% |
-28,60% |
Zdroj: Van Hedge Fund Advisors International
Z tabulky je vidět převaha hedge fondů ve výkonnosti nad klasickými podílovými fondy. Jak to ale s touto převahou je? Pravdou je, že hedge fondy nemusí vykazovat své výsledky. Pokud tak výsledky nejsou nejlepší, fond je nikomu nesdělí. Tabulka také nezahrnuje fondy, které kvůli špatné výkonnosti zanikly, což je častá praxe převážně u hedge fondů. Manažeři jsou často odměňováni až tehdy, pokud nejsou klienti fondů ztrátoví. To vede k častým případům, kdy se ztrátový fond zruší, drobná zůstatková hodnota se rozdělí mezi podílníky a založí se nový fond, již bez minulosti v záporných číslech.
Zajímá vás, jakých aktuálních výnosů dosahují hedge fondy, jaké je u nich riziko a zda existuje index hedge fondů? Hegde fondy se navíc snaží vyjít vstříc i méně „zámožným“ investorům. O všem si budete moci přečíst v pokračování dnešního komentáře za týden.
Druhá část: Jsou hedge fondy extrémně rizikové?
Myslíte si, že jsou hedge fondy vhodnou investicí? Jak vidíte budoucnost hedge fondů? Souhlasíte s názorem, že hedge fondy nemusejí být regulovány?
