Zničující platby „od hodiny“

K základním poznatkům kohokoliv, kdo vstupuje do jakéhokoliv zaměstnání či přijímá jakoukoliv práci za peníze, patří následující: mzda je buď hodinová, nebo úkolová. Obě si existují v teorii a praxi vedle sebe tak nějak rovnoprávně, stejnoměrně; o každé se soudí, že má pár svých výhod a nevýhod, nikdo se nad těmi banálními fakty už příliš nepozastavuje…

Jsou situace, kdy jiná než hodinová (tedy časová) odměna za práci není možná. Jak honorovat třeba pohotovost lékaře, hasiče, policisty? Možná se během doby služby přihodí řada událostí, kdy bude nutno namáhavě zasahovat, možná také žádná. Ale sedět někde na služebně mimo domov znamená určitou újmu - a ta je tím větší, čím delší čas takto dotyčný pracovník stráví. Že bylo během služby zásahů deset nebo žádný -to už není jeho problém.

Kromě výše uvedených a obdobných nutných případů však časové odměňování práce - tedy čím více hodin, dnů, měsíců, tím úměrně více peněz - skrývá záludné nebezpečí pro prosperitu společnosti. Je to bestie tím hroznější, čím blíže se jí podíváme do tváře.

Nikdy neřeknu šéfovi ne. Přinést šéfovi poštu v zubech, protože se mu to líbí? Více ZDE.

Znáte příběh o dvou renomovaných architektech, kteří dostali za úkol posoudit soutěžní projekty nového kulturního střediska a určit vítěze? Práce na půl hodiny - při plné soustředěnosti a tahu na branku cíle. Jim však platili posuzovatelskou činnost od hodiny. A tak se ti dva scházeli nad zmenšenými modely hodinu, pět hodin, dva dny, tři týdny… Všechno jim platili zprostředkovaně skrze své daně obyčejní lidé, pilní a pracovití zvláště. Byla to totiž státní soutěž. To byli ovšem žabaři proti účastníkům rozhovorů o omezení strategických jaderných zbraní. V sedmdesátých a osmdesátých letech se tyto dialogy za účasti mnoha „darmojedů“ konaly tuším v Ženevě hodně přes deset let. Dovedete si to představit: chlebíčky, kaviárek, šampaňské, služební limuzíny… jen jen proboha nedojít k dohodě.

Ale ke žhavé současnosti: Kolik zažívá i dnes neskutečných potíží, závisti, nízkého protivenství třeba špičkový učitel, který umí naučit v dané kvalitě pětkrát rychleji než průměrní kolegové? Jsou to řeči typu „Kolik chcete za hodinu? To vám nestačí dvojnásobek běžné taxy?“, které vyhánějí špičkové odborníky pryč ze země, do zahraničí. A naše země si takto pod sebou životně důležitou větev řeže a řeže…