Zaměstnavatel nemá v tomto případě pravdu. Jestliže mistr o nedodržování technologického postupu věděl a nepřikázal zaměstnancům práci zastavit a znovu ji provést předepsaným technologickým postupem, odpovídá on za škodu vzniklou zaměstnavateli zanedbáním svých povinností.
Zákoník práce definuje v paragrafu 118, co se pokládá za zmetek. Jde o škodu, která byla způsobena vadnou prací zaviněnou zaměstnancem. Je ale třeba důsledně rozlišovat, zda jde o zmetek způsobený vadou materiálu, nebo zaviněný vadnou prací. Jde-li zmetek způsobený vadnou prací, rozlišuje se, zda je opravitelný nebo, neopravitelný. Pokud provede opravu zaměstnanec, který zmetek zavinil, přísluší mu mzda za práci, ale ne už za provedení opravy.
Ve vámi uvedeném případě se tedy jedná o opravitelný zmetek zaviněný pracovníky, neboť lze nátěry opravit tak, aby byl dodržen správný technologický postup. V uvedeném případě je třeba také rozlišit mezi škodou způsobenou vyrobením zmetku a postihem zaměstnanců podle pravidel některé ze mzdových forem, které v tomto případě zaměstnavatel uplatnil.
Pracovník, který způsobil zaměstnavateli škodu vyrobením zmetku, je povinen nahradit náklady vynaložené na jeho opravu, a to až do poloviny svého měsíčního výdělku. V tomto případě nelze uplatnit ustanovení, že náhrada škody se netýká pracovníků, protože zde došlo k oznámení závady až při přebírání hotové práce zadavatelem. Zaměstnanci znali správný technologický postup a byli povinni ho dodržovat.
Kromě uvedeného postihu kvůli vyrobení zmetku mohou být zaměstnanci postiženi i v rámci pohyblivé složky například krácením prémie za kvalitu nebo snížením odměny za její nedodržení a podobně. Stejným způsobem může být postižen i mistr, ale u něho jde kromě toho o škodu podle paragrafu 172 zákoníku práce, způsobenou zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů.
- čtvrtek 16. září 1999
