Většina lidí se shodne na tom, že lepší než se v práci kvůli něčemu rozzuřit, je začít počítat do deseti. Tedy - pokud to před tím záchvatem vzteku stihnete.
Stalo se vám, že jste v supermarketu po čekání v dlouhé frontě dorazili konečně k pokladně a u kusu zboží z vašeho nákupu nešla snímačem kódu zjistit cena? Pak určitě víte, co následuje. Pokladní zvedne telefon a volá na úsek, kde jste si zboží vybrali, aby jí někdo cenu sdělil. Volá marně. Poprvé, podruhé, nikdo to tam nebere.
Fronta za vašimi zády se krátí, lidé přebíhají k jiným pokladnám. Jenže vy odejít nemůžete. Polovina vašeho nákupu je namarkovaná, polovina ne. Zuříte. "Kdybych začala zuřit taky, uškodím spíš sobě - nemůžu si dovolit být nepříjemná na zákazníka," vypráví prodavačka Bohdanka Bílá. "Raději zhluboka dýchám, uvolním se, abych se dokázala tvářit mile. Občas k lidem pronesu omluvu. Přitom pozoruju, jak jsou oblečení a jak se chovají. Nejlepší jsou mladí milenci. Ti se hned začnou věnovat sami sobě."
Jeden, dva, tři, čtyři...
Je možné najít i banky, které nabízejí své služby na internetu a o kterých nemá ČNB ani tušení. Jak taková banka vypadá?
Zalhat v životopise zkusila třetina dotázaných Čechů. Zaměstnavatelé však znají způsoby, jak zjisti pravdu.
Výrobky se značkou obchodu většinou pocházejí ze stejných továren jako značkové produkty. Co od nich můžeme čekat?
Například generální ředitel T-Mobile ČR Ronald Mahler tvrdí, že když před ním někdo zuří, snaží se vžít do jeho kůže. Tím se zaměří na něco jiného než na partnerův vztek a zároveň ho pak lépe pochopí. "Mnohokrát jsem totiž zažil, že partnerův názor stál za diskusi," poznamenává Mahler. Ne každý je tak trpělivý. Navíc jsou šéfové, kteří se před podřízenými rozčilí jen proto, aby demonstrovali svou převahu. Jejich vztek přitom nemusí být skutečný. Ať je však šéfův vztek hraný nebo opravdový, příjemný není žádnému podřízenému.
"Proto je dobré zaměřit se na něco jiného, nebrat si věc příliš osobně. Ani nemusíte přesně vnímat, co šéf říká. Lepší je začít znovu jednat, až vztek přejde," radí psycholog Karel Havlík. Zaměstnanec je v pozici, kdy vlastní vztek, zvláště před šéfem, raději ovládne. Pokud není vyloženě cholerik, může mu pomoci, že si v duchu počítá do deseti. Podle Havlíka se lze zmírnění vzteku učit.
"Pro výbušné lidi je dobré, když zkusí trénovat alespoň doma tak, že v momentě rozčilení začnou vypisovat své pocity na papír. Nebo vybijí vztek pohybem." Vtomto směru došli nejdále asi Japonci. Na některých jejich pracovištích slouží jako fackovací panák figurína připomínající šéfa. Nebo mohou ve speciální místnosti házet proti zdi talíře či staré televize, rádia a podobně. Havlík zdůrazňuje, že nejde o to, vztek úplně potlačovat - jen jej oddálit na vhodnější chvíli. Jinak tím trpí zdraví.
Každého vytočí něco jiného
 |
Co dělat, aby vám vedoucí přidal? Čekat v koutě nebo vyrazit ke zteči? |
Cítíte, že začínáte zuřit?
-
1. Zhluboka dýchejte, počítejte do deseti nebo dvaceti.
-
2. Až přestanete "vidět rudě", mluvte.
-
3. Když vás rozčílí něco, co snese větší odklad, dopřejte si ho.
-
4. Nenadávejte v práci moc dlouho a nahlas. Raději nadávky svěřte papíru.
-
5. Běžte si uvařit kávu, projděte se.
Kvůli čemu v práci zuříme?
- Nespravedlnost a křivda 40%
- Zbytečná práce 27%
- Když věci nefungují, jak mají 20%
- Mobbing a bossing 7%
- Nezuřím 6%
Zdroj: www.jobs.cz
