Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když postavila dílnu, nechtěl tam ani pes. Dnes má tisíce zákazníků

aktualizováno 
Vyučila se pánskou krejčovou a vydělávala si tím, že šila trička z kvalitního českého materiálu. Pak začalo v Česku přibývat vietnamských obchodů a Zuzana Kubánková přišla o zákazníky. Myslela si, že šít už nikdy nebude. Dnes je úspěšnou podnikatelkou a je šťastná.

„Venkovský styl je vlastně takové moje vidění světa. Žiji tak, proto to ze mě vychází přirozeně, což znamená, že se nemusím inspirovat časopisy a trendy,“ říká Zuzana Kubánková. | foto: Marie StypkováiDNES.cz

Kdy jste začala podnikat a v jakém oboru?
Já si pořídila IČO už v roce 1999, krátce po mateřské. Protože jsem se vyučila pánskou krejčovou, začala jsem šít bavlněná trička. Musím podotknout, že jsem je šila ze skvělého českého materiálu, který vyráběli nedaleko ve Vsetíně. Dodnes mi známí říkají, že ta trička ještě mají.

Takže se vám dařilo?
Moc dlouho ne, protože se k nám začali stěhovat Vietnamci a postupně zničili český trh i výrobu s oblečením. Obchody začaly krachovat a já skončila taky. Nebylo komu prodávat, všichni kupovali umělohmotné oblečení a dodnes si jistě všichni vzpomínají, že čím více pruhů alá Adidas tam bylo, tím lépe se prodávala.

Jak jste to vyřešila?
Práci jsem potřebovala, a tak jsem doplňovala zboží od různých firem do hypermarketů. Nebyla jsem zaměstnanec těchto řetězců, stále jsem pracovala na živnostenský list. Tehdy jsem si řekla, že už nikdy šít nebudu.

Zdá se, že jste to nedodržela. Co se stalo?
V roce 2009 jsem narazila na internetu na jeden známý obchodní server, který nabízel vytvoření svého profilu a zprostředkování prodeje rukodělných výrobků. V té době to bylo něco nového a mě to velmi zaujalo. Okamžitě jsem se zaregistrovala a vložila tam nějaké drobnosti jako srdíčka, podložky pod hrníčky či polštářky. A představte si, že se to okamžitě prodalo, což bylo pro mě velmi motivující. Tak jsem chodila do marketů vybalovat zboží a doma šila.

Nepřehlédněte

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí.

Měla jste dvě děti, jak jste to časově zvládala? 
V tom problém nebyl, ale moje záda nevydržela neustálé tahání těžkých palet. Musela jsem na operaci a poté byla rok na nemocenské. A tak se vlastně stalo to, k čemu jsem se nemohla delší dobu odhodlat. Začala jsem znovu šít a své zboží prodávala přes internet.

To jste šila doma? V jakém množství?
Po nějaké době jsem zjistila, že mám látky doslova všude, dokonce i v ložnici, o nitích ani nemluvím. Došlo to tak daleko, že jsem řešila, zda budu investovat do pronájmu nějakých prostor, anebo si nechám postavit dílnu na zahradě.

A jak to dopadlo?
Vyhrála druhá varianta, s přítelem jsme se pustili na zahradě do stavby dřevěné dílny. Pojali jsme ji jako multifunkční pro případ, že bych s šitím někdy skončila. Pak z ní může být tělocvična nebo apartmán k pronájmu, možností je mnoho. Postavili jsme ji rychle a před dvěma lety jsem se mohla do vysněné dílny nastěhovat.

Všechno tedy proběhlo bez problémů.
Ano, ale jeden zádrhel tady byl. Dílnu jsme postavili na nějakém divném místě, protože do ní nechtěl vlézt pes a chlapi, co ji stavěli, tady nevydrželi déle než tři hodiny. Proto jsem si pozvala kamaráda, který cítí různé energie a má zkušenosti s geopatogenními zónami, aby mi pomohl. Trochu si začaroval, vyčistil to tady a byl klid.

Vybavení jste měla svoje?
Měla, ale ty šicí stroje na to množství, které jsem šila, nestačily. Už po roce jsem si vydělala na průmyslové stroje, které mi velmi usnadňují práci. Jsem zastáncem toho, že když na něco nemám, tak si to nekoupím. I proto jsem si nikdy nevzala půjčku.

Zuzana Kubánková (47 let)

Zuzana Kubánková.

  • Vyučila se pánskou krejčovou na SOU oděvní v Prostějově.
  • Má dvě děti, žije s přítelem ve Vratimově u Ostravy.
  • Mezi její zájmy patří cestování, hory, moře a příroda.
  • Své výrobky prodává na www.fler.cz/venkovsky-styl.

Zaměřujete se na takzvaný venkovský styl. Co vás k tomu inspiruje?
Venkovský styl je vlastně takové moje vidění světa. Žiji tak, proto to ze mě vychází přirozeně, což znamená, že se nemusím inspirovat časopisy a trendy. Miluji květiny, všechny voňavé bylinky, dřevo. Vzory jako je káro, proužek, puntíky a kytky, jsou pro mě základem, ze kterého vycházím. Blízký je mi i takzvaný shabby styl, což je bílá ošuntělá volánková romantika. A nesmím zapomenout ani na len. Ten zbožňuji.

Miluji nakupování látek a mám ráda, když jich mám hodně. Vůbec mi nevadí, že mi tady jen tak leží i delší dobu. Je v tom sice hodně peněz, ale mně to uspokojení z nich dává víc, než mít peníze na učtu a počítat si obrat.

Chcete tím říct, že o vaše výrobky není až takový zájem, když vám tady leží stohy látek?
To rozhodně ne, ale většinou šiji zákazníkům jednotlivé kousky, tedy hlavně povlečení, polštářky, podsedáky. Jednou za čas přijde větší zakázka, kdy chce zájemce ušít povlečení pro celý penzion na nějaké samotě nebo přehozy pro ubytování na farmě, roletky do nově postavené roubenky či prostírání do jídelny v malém hotýlku někde v lesích. A to pak látky rychle mizí. Prostě všechno do sebe krásně zapadá a navazuje, lidé jsou nadšení, nakupují, kochají se a inspirují. A já vím, že ten tehdejší „pooperační“ impuls byl správný. 

Kde berete jednotlivé komponenty, spolupracujete s českými či cizími dodavateli?
Nitě, zipy, jezdce či krajky nakupuji od osvědčených českých výrobců a dodavatelů. Pokud jde o látky, také si vybírám naše dodavatele a obdivuji je za jejich práci. Těší mě, že si látky i sami navrhují. Občas neodolám a objednám si materiály z Koreje, mají totiž skvělou kvalitu a tisky shabby květů a romantických růží jsou nádherné.

Co bylo na začátku podnikání nejtěžší? Jak jste se poprala se všemi těmi papíry a byrokracií?
Víte, já už pracuji na IČO devatenáct let a za tu dobu jsem se to nějak naučila respektovat. To papírování a byrokracii nemám v lásce, ale naštěstí jsou tu jiní, kteří to umí, takže jim tuto práci svěřuji. Nechci ztrácet čas studiem zákonů a stále se měnících směrnic, kterým stejně nikdo moc nerozumí.

Vy sama žijete takzvaným vesnickým stylem. Co vás inspiruje, kde nacházíte motivaci?
Já jsem ve své podstatě vesničan, i když odchovaný v paneláku. Měli jsme chalupu v Jeseníkách, kde jsem pobývala velmi často s dětmi. Od roku 2000 bydlím na vesnici a jsem velmi spokojená. Jsem vlastně pořád venku.

Fotogalerie

Pokud jde o vybavení vašeho domečku, čemu dáváte přednost?
Jednoduchosti. Doma máme jen starobylé komody, které jsem si sama zrekonstruovala. Lavice a stoly zase vyrobil přítel z masívu. Vlastně nemáme ani klasickou kuchyň, jenom police a z cihel vyzděné příčky. Pak jsou tu různé doplňky, třeba košíky nebo svíčky, ale žádné zbytečnosti. I díky tomu jsme vše pořídili v podstatě za pár korun.

Kolik zákazníků máte? Vrací se k vám?
V databázi jich mám asi čtyři tisíce a musím říct, že se vrací skoro všichni. A samozřejmě se k nim nabalují jejich známí a přátelé. Málokdy zůstane u koupě jednoho povlečení, některé zákaznice jsou na nich už skoro závislé. Ženy zjistily, že je to velmi hezký, ale hlavně praktický dárek, který potřebuje každý.

Máte i svůj e-shop?
Ano, měla jsem dva. Jeden jsem teď zrušila kvůli GPDR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), protože už mě opravdu unavují ta různá nesmyslná nařízení. Mám tedy jen jeden e-shop, a to Fler, kde za nás vše zařídí a my jsme chráněni.

Co všechno tam zájemci najdou? 
Hlavně povlečení, polštářky, výplně do polštářů různých rozměrů, i na zakázku šitých, roletky, závěsy, sedáky, ručníky s bordurou a krajkou, štepované deky, ale také drobnosti jako srdíčka nebo věnce. Celkem novou záležitostí jsou štěpované deky. Objevila jsem totiž výborný materiál a hned jsem měla nápad, že mohou sloužit jako přehozy na postel. U zákaznic se ujaly velmi dobře. Protože mě nebaví dělat stereotypně jednu věc pořád dokola, je každé povlečení jiné. Nikdo tedy nemá stejné a to mě na tom baví.

Kolik toho přibližně prodáte za týden?
Každý týden vystavuji nějaké novinky a musím říct, že jsou pokaždé během hodiny vyprodané. A já už se těším, až ušiji nové.

Máte nějaké zaměstnance?
Zaměstnance nemám a ani nechci. Jsem svobodný člověk a to je to, čeho jsem chtěla dosáhnout - být samostatná, prosperující a hlavně spokojená s tím, co dělám. Když mě a mého přítele chytnou toulavé boty, zavřu dílnu a jedeme do světa. Nechci žít jako většina podnikatelů ve stresu, brát si úvěry a mít bezesné noci. Mé priority jsou někde jinde.

V jakých cenových relacích se pohybuje vaše zboží?
Třeba povlečení se pohybují od 900 do 1100 korun, sedáky od 400 do 700 korun, roletky do oken kolem jednoho tisíce korun. Většinu věcí šiji na zakázku.

V čem se lišíte od ostatních?
Takové povlečení, pokud vím, nešije nikdo. Myslím tím povlečení s krajkami a paspulkami, ani různě prostříhané kombinace různých dezénů jsem u nikoho neviděla. Jednotlivé typy šiji jen po dvou kusech. Pokud jde o sedáky, jsou ručně štepované a vypadají venkovsky.

Můžete prozradit, jaký je váš roční obrat?
Pohybuje se kolem 900 tisíc korun. Není to žádná obrovská suma, ale já vím, že mi to stačí na daně, pojistky a na výplatu. Mám tolik, kolik potřebuji, nemám potřebu hromadit nadbytek, žiji tady a teď.

Na čem si ve svém podnikání nejvíce zakládáte?
Na kvalitě provedení a materiálu, ale nejdůležitější je komunikace se zákazníky. Chci, aby měli dobrý pocit z nakoupených věcí. Když navíc zavítají do mé dílny osobně, tak se jim ani nechce odejít a to mi dělá moc dobře.

Co byste poradila začínajícím podnikatelům?
Necítím se na to, že bych měla někomu radit, každý jdeme svou cestou. Co je jednoduché pro mě, může být pro druhého nepřekonatelný problém. Snad jen: Dělejte, co vás baví, a ono to dobře dopadne.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Rodiny začínají počítat jinak. Podívejte se, na co Čechům schází peníze

Ilustrační snímek

Finanční situace českých domácností se vylepšuje. Jako dobrou ji vnímají čtyři pětiny rodin. Přesto osmdesát procent...

Pořídit si malou cukrárnu odradí i ty nejotrlejší, říkají podnikatelé

Ilustrační snímek

Dvacet stanovisek a ohlášení před zahájením činnosti a až třicet kontrol v rámci běžného provozu. Na to se musí...



První obchodní počin byl fiaskem, dnes jeho firma funguje už 26 let

Mít vlastní obchod byl vždycky jeho sen.

Jeho otec byl vášnivý zahradník. Zdeněk Adam mu musel od malička pomáhat a nenáviděl to. Přesto se dnes zahradničením...

Propustit zaměstnance je v Česku dost obtížné a drahé, říká studie

Ilustrační snímek

V České republice jsou pravidla pro propuštění zaměstnance jedna z nejpřísnějších v Evropě. Je nemožné se rozloučit se...

Neúčelová hypotéka na cokoli je levnější než běžný spotřebitelský úvěr

Ilustrační snímek

Začátkem října vstoupí v platnost další opatření ČNB, které mnoha domácnostem zabrání sjednat si hypotéku kvůli...

Další z rubriky

Pořídit si malou cukrárnu odradí i ty nejotrlejší, říkají podnikatelé

Ilustrační snímek

Dvacet stanovisek a ohlášení před zahájením činnosti a až třicet kontrol v rámci běžného provozu. Na to se musí...

Voda i kratší pracovní doba. Při horku máte v práci nárok na úlevy

Ilustrační snímek

Na vysoké teploty, které v posledních dnech panují v Evropě, musí podle zákoníku práce pamatovat zaměstnavatelé. Ať už...

První obchodní počin byl fiaskem, dnes jeho firma funguje už 26 let

Mít vlastní obchod byl vždycky jeho sen.

Jeho otec byl vášnivý zahradník. Zdeněk Adam mu musel od malička pomáhat a nenáviděl to. Přesto se dnes zahradničením...

Musk dále upřesňuje. Poradci pro privatizaci Tesly budou Goldmani a Silver Lake....

Musk dále upřesňuje. Poradci pro privatizaci Tesly budou Goldmani a Silver Lake....

Kurzy.cz Zakladatel a šéf automobilky Tesla Elon Musk dnes upřesnil otázky kolem financování jeho avizovaného plánu na převzetí ...

Najdete na iDNES.cz