Zvládnu dva smyčce za měsíc

aktualizováno 
Je to 725 milimetrů dlouhé, 55 až 65 gramů těžké, vyrobené z tvrdého dřeva. Nezbytnou součástí je i zhruba šest gramů koňských žíní z mongolského nebo sibiřského koně. Co to je?

 Houslový smyčec. Správnou odpověď Petr Auředník z Říčan, jeden z nemnoha smyčcařů v Česku, ještě před patnácti lety neznal. Pak však navštívil strýce, který se touto profesí zabýval, a bylo rozhodnuto. V dilematu, zda dokončit osmileté gymnázium, jít studovat konzervatoř nebo jedinou uměleckou školu na výrobu hudebních nástrojů v Lubech u Chebu, se rozhodl pro smyčce. A nelituje toho. V osmadvaceti letech patří k nejlepším mistrům tohoto oboru. S nástroji, které vytvořil, koncertují například cellisté Jan Páleníček, Michal Kaňka nebo velký houslový talent Miroslav Ambroš.

Je u vaší profese důležitý také talent?
Určitě ano, ale ještě víc je potřeba trpělivost, cílevědomost, vůle a snaha se zdokonalovat. Já, ač nerad, jsem si po čase musel přiznat, že žádný mimořádný talent nemám. Dostal jsem se ale díky touze se zdokonalovat a dalším vlastnostem dál než jiní kolegové, kteří toho talentu měli mnohem víc.

Kolik hodin pracujete? Uživíte se bez problémů tím, že vyrábíte smyčce?
Každý den je trochu jiný. Někdy jsem pět šest hodin v dílně, jindy musím zařizovat další věci, které podnikání doprovázejí. Objednávat součásti, ze kterých se smyčec skládá, jednat se zájemci, kteří za mnou buď přicházejí do dílny, nebo já jezdím za nimi. Tenhle způsob samostatné práce mi vyhovuje. Výrobou a opravou smyčců se uživím, o zájemce nemám nouzi. Zvládnu většinou dva smyčce za měsíc, z 95 procent je jejich výroba ruční prací.

Nikdy vás nenapadlo, že podnikání zabalíte a budete dělat něco jiného?
Asi před pěti lety jsem měl krizi, zájemců nebylo tolik, uvažoval jsem, že si výrobou smyčců budu jen přivydělávat. Tehdy jsem začal víc spolupracovat s mistrem houslařem Petrem Zdražilem, který mi ukázal jinou konstrukci smyčců, recenzoval moje výrobky, hledal spolu se mnou jejich nedostatky. A poradil mi, jakou cestou se dál vydat. Přešel jsem ve výrobě z německé školy na francouzskou, to mi přineslo úspěch, protože mé smyčce teď znějí mnohem líp než dřív.

Jak se o vás muzikanti dozvědí?
Do žádné reklamy naštěstí já nemusím investovat. Muzikanti si mezi sebou hodně povídají o nástrojích, a jakmile jsou spokojeni, pošlou to dál. V mnoha orchestrech navíc hrají zahraniční hudebníci, čeští umělci vyjíždějí za hranice a šíří tam dobré jméno značky. A tak se s mými smyčci hraje třeba v Japonsku, v Holandsku nebo ve Španělsku. Mít dobrý smyčec je hodně důležité – u houslí může ovlivnit až třicet procent kvality zvuku. Proto ho špičkoví umělci shání i několik let, mají vždy alespoň dva smyčce, jeden prioritní. A pokud jsou spokojeni, svému smyčcaři zůstávají věrní.

Chcete, aby vámi začala rodinná tradice a smyčce vyráběly i vaše děti?
Zatím žádné nemám, ale moc bych si to přál. U zavedených značek je to tak, že se řemeslo dědí z generace na generaci. Nejméně dvě generace trvá, než se dostane do povědomí značka firmy. A pokud by děti nechtěly, doufám, že by se našel někdo, kdo by v mé práci pokračoval. Začal by jako tovaryš a pak by dílnu ode mne převzal. Kdyby tak hudebníci, tak jako říkají hraju na stradivárky, říkali: hraju na auředníka! To je můj sen.

Jak pracuje Smyčcař
Výroba smyčců se dá v Česku vystudovat jen na umělecké škole v Lubech. Z devadesáti pěti procent je vznik smyčců ruční prácí.

O smyčcích
Vyrábějí se z tvrdého pevného a znělého dřeva. Žíně jsou z mongolských nebo sibiřských koní. Dobrý smyčec vydrží i dvě stě let, žíně je ale potřeba měnit častěji. U profesionálů jednou za jeden až dva měsíce. Nový smyčec se dá pořídit od 500 korun, cena profesionálních kousků se pohybuje v desítkách tisíc korun, nejdražší mistrovské stojí i milion.

 
Autoři: , ,

Nejčtenější

Naspořil 400 tisíc a zkusil podnikat. Už má 260 zaměstnanců a míří výš

Praha,24.10.2018, Petr Palas, SPECIÁL PRO IDNES, FOTO MAFRA DAN MATERNA

Petr Palas začal při studiích na vysoké škole pracovat. Sbíral zkušenosti a střádal vydělané peníze. Pak založil v Brně...

Zlomila si nohu v Alpách. Stálo to 355 tisíc korun

ilustrační snímek

Poranění kolenních vazů, zlomeniny končetin, zranění pánve, břicha a hlavy jsou nejčastější úrazy, které se stávají při...

Nejčastější triky obchodníků: jak je rozpoznat a nesednout jim na lep

Ilustrační snímek

Každému se může stát, že si koupí něco, co nemá hodnotu. A nemusí jít přímo o nákup u „obchodníků s teplou vodou“....

Zdražování pojistného se řidičům nelíbí, pojišťovny se proto snaží

Pojišťovny vědí, že klienti nesou zdražování nelibě, proto se snaží v povinném...

Asistenci zavoláte jedním zmáčknutím tlačítka. Na mobilu sledujete, jak k vám jede odtahové auto. Technik vám hned při...

Lidé bez práce volí raději brigádu, nově je v kurzu mikrozaměstnávání

Největší zájem je o administrativní výpomoc nebo kvalifikovanou brigádu v...

Pracovní trh aktuálně nabízí téměř 320 tisíc volných pozic, přesto je v České republice stále přes 200 tisíc lidí bez...

Další z rubriky

Studentský nápad ho přivedl k podnikání. Chce změnit kavárenský svět

Praha,22.10.2018, Adrian Drozdek, SPECIÁL PRO IDNES, FOTO MAFRA DAN MATERNA

Adrian Drozdek je z Brna, má 18 let a hlavu plnou nápadů. Před rokem přišel s myšlenkou vytvořit mobilní aplikaci,...

Česko zažívá boom minipivovarů, brzy nebude mít pivo kdo vařit

V pivovarství chybí především technické profese.

Pivo údajně vymysleli před šesti tisíci lety Sumerové, ale asi nejvíce přirostlo k srdci Čechům. Každý muž u nás týdně...

Nepřetěžujte zaměstnance, ať o ně nepřijdete, radí expertka

Ilustrační snímek

Podzim patří k nejnáročnějším obdobím v roce, obzvlášť pokud jde o nápor na psychiku. Navíc zaměstnavatelé v...

ČNB se v inflaci potřetí v řadě „sekla“. Sazby i tak dále porostou

ČNB se v inflaci potřetí v řadě „sekla“. Sazby i tak dále porostou

Kurzy.cz Tempo růstu tuzemských cen v listopadu zpomalilo na nejnižší hodnoty za posledních sedm měsíců dosahujících přesné úrov...

Najdete na iDNES.cz