Omezení pracovní doby je jednou z vymožeností moderní společnosti. Přesto je někdy třeba zůstat v práci déle než stanovených osm hodin. Zakázek přibývá, plány se nestíhají, klienti nebo pacienti nečekají. Musíte v takové situaci šéfa poslechnout a na pracovišti setrvat? „Nařídit přesčasy lze jen ve výjimečných případech,“ zdůrazňuje pražská advokátka Jindra Pavlová. Zaměstnavatel by k tomu měl mít vážné provozní důvody. „Ani taková nařízená práce ale nesmí být delší než osm hodin týdně a celkem 150 hodin v roce,“ upřesňuje právnička. Pokud by ani to nestačilo, s další prací přesčas už musíte vy sami souhlasit. Písemně, ústně nebo zkrátka tím, že práci začnete bez námitek vykonávat.
Na vině bývá špatné plánování
Zákoník práce se snaží před přemírou práce chránit i workholiky, kteří by nejradši pracovali přesčas pořád. „Rozsah dobrovolných přesčasů opět nemůže být v průměru delší než osm hodin týdně a 266 hodin v roce,“ uvádí advokátka Jindra Pavlová. Za každý přesčas musíte dostat zaplaceno více než za běžnou práci, nejméně o čtvrtinu. Nebo si za něj můžete vybrat náhradní volno. Takto nahrazené přesčasy se pak do celkového povoleného počtu nezapočítávají. Volno vám šéf asi příliš ochotně nedá, pokud je na vašich přesčasech závislý po celý rok a bez nich by firma jen těžko fungovala. Takový přístup však odporuje zákonu a jeho zásadě, že přesčasy jsou něčím výjimečným.
„Nutnost práce přesčas mnohdy vzniká špatným plánováním a řízením podniků,“ říká konzultant a personální poradce Tomáš Libert ze společnosti Force 1. Jindy se setkává se zaměstnanci, jejichž aktivita zavání workoholismem a kteří jen neradi dopouštějí, aby se jejich práce ujímal někdo jiný. Nebo si zkrátka chtějí tímto způsobem přivydělat. Ne vždy však může zaměstnavatel nezákonným přesčasům předcházet.
OPEN SPACE: ŠOKPacienti nepočkají
Problémy s přesčasy mají například nemocnice. Péče o pacienty se nedá odložit na jindy, lékařů a zdravotníků je však málo a na posily nejsou peníze.
Další komplikace přijde v lednu s novým zákoníkem práce. Zatímco pracovní pohotovost, kdy lékař jen čeká na zazvonění telefonu, aby vyrazil do akce, se dříve do přesčasů nezapočítávala, od ledna se počítat bude. Prakticky se tak zkrátí doba, po kterou budou moci lékaři pracovat navíc. Přesčasy také musí být zaplaceny lépe než pracovní pohotovost, na což nemocnice nemají peníze. Ministerstvo zdravotnictví proto chce pro lékaře výjimku. Jinou možností je uzavírání dalších smluv se zaměstnanci, kteří pak po standardní pracovní době budou pracovat na živnostenský list. Omezení přesčasů má však své důvody. „Právní úprava práce přesčas není podle mě úplně nejlepší, nicméně její omezování je nutné, aby nevznikaly ‚nevolnické‘ poměry v pracovněprávních vztazích,“ míní advokát Petr Manhart.
Únava práci neprospěje
Omezování přesčasové práce je prospěšné i z pohledu psychologů. „Přesčasy jsou prohřeškem proti osvědčené triádě osm–osm–osm, tedy střídání práce, relaxace a spánku,“ říká brněnská psycholožka práce Zdeňka Židková. Přílišná převaha jedné z těchto tří aktivit narušuje zdravý životní styl. Židková připomíná, že přehnané nucení zaměstnanců do přesčasů často firmě nijak neprospěje. „Unavený pracovník nepodává plný výkon, takže v konečném důsledku práce přesčas nepřináší firmě zvýšenou produktivitu,“ upozorňuje psycholožka.
Představa, že vás bude například operovat zmožený chirurg, také není příliš lákavá. Únava a stres z nekonečných pracovních dnů navíc mohou oslabit vaši psychickou odolnost i tělesnou imunitu. Pokud se domů vracíte hodně unaveni, trocha peněz navíc za hrozící rizika nestojí.
KDO CHCE KOLEGU BÍT,Češi rádi pracují déle
Podle nedávného průzkumu agentury Median vadí přesčasy jen třetině českých zaměstnanců. Zásadně proti nim je jen 8 procent dotázaných, delší práce spíše vadí 23 procentům. Pracovat přesčas spíše nevadí 10 procentům a stejnému počtu pracovníků přesčasy určitě nevadí.
