Vídeňským geriatrickým centrem se rozléhá nezaměnitelný německý dialekt. Když se ovšem zaposloucháte důkladně, uslyšíte hotový jazykový babylon: srbochorvatštinu, slovinštinu, makedonštinu, albánštinu, maďarštinu, slovenštinu – a češtinu, samozřejmě.
Ke spočítání ošetřovatelek a zdravotních sester, které sem přišly ze zahraničí, by vám už prsty na obou rukou nestačily. Jednou z nich je i Martina, která do Vídně dojíždí z Břeclavi dvakrát týdně na celodenní směny.
„I když tady odpracuji kolem dvaceti hodin týdně, vydělám si víc než doma. Přitom mám dost času na tři malé děti,“ vysvětluje bývalá dětská sestra, proč vyměnila českou pediatrii za geriatrii v Rakousku.
Peníze až na prvním místě
Podobně jako Martina pendlují přes hranice za prací už desítky tisíc Čechů, další desetitisíce se do ciziny rovnou odstěhovaly. Přesně jich bylo v roce 2014 podle statistik Úřadu práce 110 394, další tisíce se určitě přidaly i loni.
Platy rostou, práce je dost ale...Čechy drtí skepse. Dráždí je srovnání s EU  (ilustrační snímek) |
„Důvodem, proč odcházejí, jsou jednoznačně peníze. Zatímco kvalita práce našich lidí je se západními zeměmi srovnatelná, finanční ohodnocení nikoli. Platy v České republice stále rostou jen v jednotkách procent,“ vysvětluje ředitel personálněporadenské společnosti Hays Ladislav Kučera.
Největší zájem je v Německu, Rakousku, ale také ve Velké Británii právě o zdravotnický personál – lékaře či sestry. O tom, že jsou doma nespokojení s platy, se všeobecně ví, a tak není problém nabídku z české nemocnice bohatě přeplatit.
Máte trpělivost s papírováním?
Ovšem pozor, začít pracovat ve zdravotnictví nemusí být vždycky úplně snadné. Však to Martina poznala na vlastní kůži.
Protože neměla dostatečnou praxi, musela absolvovat takzvanou nostrifikaci. Prostě rakouským úřadům dokazovala, že je stejně dobrá sestra jako ty jejich. „Půl roku jsem chodila na střední školu a dělala zkoušky z teoretických předmětů, půl roku jsem pracovala v nemocnici,“ popisuje roční martyrium, které její rodinu přišlo ve druhé půli 90. let na několik desítek tisíc korun. Až pak si mohla začít hledat práci jako zdravotní sestra či pečovatelka.
Může se hoditHledáte práci? Hledejte na správném místě - jobDNES.cz |
Nyní je sice praxe jednodušší, pořád však musí zdravotníci počítat s tím, že jim před odchodem zabere dost času administrativa a shánění různých potvrzení.
Jak se však zdá, žádné papírování nemůže české lékaře od odchodu za hranice odradit. „V Česku už teď chybí kolem šesti set lékařů a bude hůř. Po studiu chce totiž téměř 30 procent studentů medicíny pracovat v zahraničí, navíc roste ochota mladých se kvůli atraktivní práci do ciziny přestěhovat,“ podotýká Olga Hyklová, výkonná ředitelka společnosti AC Jobs.
Do ciziny mizí i řidiči
Že je v západní Evropě zájem o finančně nedoceněné české vysokoškoláky, není až tak překvapivé. Jenže na českém trhu se kvůli zahraniční konkurenci nedostává i jiných profesí. Například řidičů.
Paradox s českým platemMzda rychle roste na začátku kariéry, s letitou praxí klesá  Ilustrační snímek. |
„Jen řidičů kamionů chybí kolem deseti tisíc, a to navzdory tomu, že zhruba 20 procent firem loni zvedlo řidičům platy. Výrazný vliv to nemělo, protože zahraniční firmy stále nabízejí lepší podmínky,“ komentuje nelichotivá čísla Olga Hyklová.
Úprk šoférů do ciziny zřejmě hned tak neskončí, podle odhadů odchází za lepším výdělkem přes sedm tisíc řidičů ročně. Nejvíc z nich jen přejede hranice do Rakouska a Německa. „Řidičů se nedostává ani v autobusové dopravě. Jejich průměrné stáří je 55 let a mladá generace se na tato místa nehlásí. Za několik let se tak můžeme dostat do velkých problémů,“ varuje Hyklová.
Že to není plané sýčkování, se denně přesvědčují obyvatelé pohraničí. Tady nejde jen o lékaře a šoféry kamionů, ale také o řemeslníky. Pravděpodobnost, že seženete ve výspách Karlovarského, Plzeňského či Jihočeského kraje zručného instalatéra, elektrikáře, truhláře, zedníka či obkladače, se blíží nule. Buď vůbec nejsou, nebo nemají čas. Podobné je to i se šikovnými číšníky, kuchaři nebo pokojskými.
Jenže ono se není čemu divit, že řemeslníci mizí, když uvážíte, kolik si vydělají třeba v Německu. Tam byla v roce 2014 průměrná hodinová mzda přes 24 eur (648 korun), kdežto u nás to nebylo ani sedm eur (189 korun).
