Jak se z vás stal zahradník a pěstitel tújí?
Jako malý kluk jsem chtěl být kuchařem. Když jsem tento obor studoval, nějak mě to nenaplňovalo a chtěl jsem dělat něco jiného. V té době jsem se ještě naplno věnoval atletice, ale mezitím jsem pomalu uvažoval, jak vydělávat peníze. Zkoušel jsem kdeco, dokonce jsem investoval peníze do nějakých investičních programů, ale o všechno jsem přišel. To byl impuls, kdy jsem se rozhodl, že nechci být na nikom závislý a že si najdu svou vlastní cestu.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a zaměstnání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. |
A tu cestu jste našel?
Vyhledal jsem kolegu, který spoustu let pěstuje keře a dřeviny na zahrady, a zjišťoval, co tento způsob podnikání obnáší. Zajímalo mě, jak je to náročné časově, fyzicky a samozřejmě, jestli se tím dá uživit. Vycházel jsem z toho, že všude okolo lidé zkrášlovali své zahrady, věděl jsem, že túje vysazují ve velkém proto, aby zamaskovali nějaké staré ploty, nevzhledná místa, ale nejen to. Lidé chtějí mít soukromí, nechtějí, aby jim do zahrady viděl soused, chtějí se izolovat od rušné silnice, těch důvodů je prostě hodně. A tak jsem začal pěstovat túje.
Jak to dopadlo?
První dva roky byly ve stylu pokus – omyl. Tehdy jsem měl pocit, že jsem nevydělal ani korunu. Vše jsem vylepšoval doslova za pochodu a nějakou dobu trvalo, než jsem přišel na systém zalévání, hnojení, než jsem pochopil, jakou zeminu musím pro ten který druh použít, jak musím túje a další stromky přesazovat, prostě byla to doba hledání.
Co jste původně lidem nabízel?
Původně to byly dva druhy tújí ve čtyřech velikostech. Ty jsem koupil od konkurenta. Bylo to několik tisíc kusů za ušetřené peníze, které mi půjčila na rozjezd maminka.
Miroslav Lepíček (30 let)
|
Vzpomínáte si ještě na svůj úplně první obchod?
Na to se zapomenout nedá. Tehdy jsem zavolal zákazníkovi, který si nějaké túje objednal, a roztřeseným hlasem jsem ho prosil, jestli by mě nenavigoval k sobě domů, abych mu je mohl přivézt. Když si je pak převzal a zaplatil, měl jsem co dělat, abych mu vypsal paragon. Prostě jsem to dělal poprvé v životě a nevím, co si tak o mě mohl myslet.
Jak vás tak poslouchám, začátky asi nebyly lehké...
To rozhodně nebyly. Spousta tújí mi tehdy uschla, prostě nerostly. V tomto oboru podnikání je to vždycky tak trochu sázka do loterie, protože jsme hodně závislí na počasí. Tak třeba v minulém roce, kdy bylo extrémní horko a sucho, nám uschlo okolo sedmi tisíc kusů zhruba 80 centimetrových stromků. Když jsem to vyčíslil, vycházelo to na půl milionu korun, o které jsem přišel.
Jak se lidé vlastně dozvěděli, že prodáváte túje?
Začínal jsem na jednom známém prodejním webovém portálu, zkoušel jsem i jiné české weby s inzercí, ale pak jsem pochopil, že tudy cesta nevede. Nechal jsem si proto udělat vlastní webové stránky s jednoduchým názvem, který, jak jsem pochopil, opravdu na zákazníky zabírá. Prostě hledají na internetu túje, a když to slovo dají do vyhledavače, objeví se tam mé stránky.
S novým webem se tedy zvýšil i počet zákazníků?
Určitě. Bylo to i tím, že jsem ceny nastavil velmi nízko. Marže byla opravdu minimální. Během pár dnů mi začali volat zákazníci a obchod s tújemi se postupně rozjel na plné obrátky.
Chcete podnikat, ale chybí vám finance?Podívejte se na srovnání 15 firem s podnikatelskými půjčkami. Dozvíte se, kolik zaplatíte a jakou máte šanci půjčku získat. |
A zvládal jste to, anebo byly problémy?
První přísun objednávek byl hodně zmatený. Tehdy jsem ještě neměl dodávku, tak jsem si ji půjčil od trenéra. Slíbil jsem mu za to, že mu vyměním v autě olej. Naplánoval jsem okruh po České republice, ale měl jsem v tom strašné zmatky. Špatně jsem informoval zákazníky o času doručení, neznal jsem cesty po republice a zabrat mi dala také naše slavná dálnice D1, která je pořád ucpaná. Má první cesta skončila tak, že jsem domů dojel úplně vyřízený ve dvě v noci a ráno jsem musel za benzin doplatit tři tisíce ze svého. A výdělek? No, zbylo mi na kafe.
Kdy jste začal pěstovat své vlastní túje?
První malé pole jsem si pronajal od známého za malý roční poplatek po třech letech. Nyní máme k dispozici v pronájmu čtyři hektary. Máme tam vysázeny túje od malých patnácticentimetrových sazenic až po dvě stě padesát centimetrů vysoké stromy. Dohromady se jedná o více než milion kusů rostlin.
Které túje jdou nejvíc na odbyt?
Pěstujeme a prodáváme hlavně túje na živé ploty. Nejpopulárnější jsou túje Occidentalis Smaragd a Occidentalis Brabant. Kromě toho pěstujeme i cypřišky, buxusy, jalovce a také smrky stříbrné. Ty se také hodně kupují. Na webových stránkách máme rady a tipy, jak se o jednotlivé druhy okrasných dřevin starat, lidé mohou nahlédnout i do naší fotogalerie, aby věděli, co kupují, respektive aby měli představu, jak bude to, co si koupí, vypadat za nějaký čas.
15. října 2008 |
V jakých relacích se pohybují ceny za vaše křoviny?
Je to různé, ale třeba za metr vysokou túji Brabant zaplatí zákazník sto pět korun. Ceny se různí podle druhu a výšky. Pokud jde o dopravu, zákazníkům počítáme maximálně tři koruny za kilometr, a to jen za cestu tam. Pokud si někdo přeje, abychom mu túje odborně vysadili, není problém. Děláme to bez záloh a s prodlouženou zárukou.
Jak se dostanou k zákazníkovi, aby se nepoškodily?
Aby se nepoškodily, rozvážíme je sami, a to po celé České republice. Ročně najezdíme okolo sedmdesáti tisíc kilometrů. Ty menší, do padesáti centimetrů výšky, zasíláme pečlivě zabalené s doručením do čtyřiadvaceti hodin k zákazníkovi prostřednictvím zásilkových služeb.
Máte nějaké zaměstnance? V takovém množství to přece nemůžete zvládat sám...
Pomáhají mi kamarádi z atletiky, stálé zaměstnance nemám. Je to totiž sezonní práce a neuživil bych je přes zimu. Balíky mi pomáhá balit partnerka společně s mým otcem vždy v pondělí a ve středu, aby dorazily k zákazníkovi do pátku a neležely přes víkend na depu přepravní společnosti. Do budoucna ale budu muset nějaké lidi zaměstnat, protože časově ani fyzicky už to nějak nezvládáme. Přibývá i té práce okolo, mám na mysli papírování, distribuci a podobně.
Kolik tújí, stromků prodáte za rok?
Přesné číslo neznám, ale řádově jsou to desítky tisíc ročně.
Máte nějaké mechanismy, anebo děláte všechno ručně?
Žádné speciální mechanismy nemáme, na hloubení jamek pro sazenice máme takovou speciální děrovačku, ale jinak sadíme všechno ručně.
Ve kterém ročním období je o vaše jehličnany největší zájem?
Túje se prodávají díky mírné zimě už v únoru a pokračuje to až do konce listopadu. Balové túje prodáváme od února do dubna a pak od září do listopadu. Pokud jde o květináčové túje, ty se prodávají po celý rok, protože se nezasahuje do kořenů, takže se ujmou v každém období.
V létě a zimě dosazujeme túje do míst, z nichž se vzrostlé túje vykopaly během sezony. Přesazujeme je také do větších květináčů, aby měly kořínky více místa k růstu. Je to těžší období bez výdělku, a tak musíme vydělat na jaře a v zimě na zbytek roku.
Může se hoditOdstartujte svou kariéru s jobDNES.cz. Vybírejte z atraktivních pracovních nabídek. |
Nechtěl jste s tím někdy praštit?
Je pravda, že se od rána až do večera hrabeme v hlíně, není to práce v kanceláři a v obleku, ale tvrdá práce s rýčem v ruce. Tato práce není zlatý důl, ale uživí mě to a hlavně mě to baví.
Co byste vzkázal začínajícím mladým podnikatelům, kteří se chtějí do něčeho pustit?
Ať se toho nebojí, jdou za svým cílem s čistou hlavou a dobře promyšleným plánem.
