Dagmar a Eliška Mertovy měly k umění a módě blízko od malička. Něco měly určitě i v genech, maminka je malířka a kromě malování obrazů celý život šije oblečení, tedy pro sebe a své děti. „Když na to vzpomínám a když si prohlížím fotky z dětství, máma nám šila neuvěřitelné, krásné, barevné a zábavné modely,“ říká Eliška Mertová. O tom, kam děvčata půjdou po základce, bylo jasno, obě vystudovaly Střední uměleckou školu V. Hollara v Praze. Obě pak šly i na stejnou vysokou školu, Eliška studovala oděvní návrhářství a textilní tvorbu, Dagmar grafický design.
Zajímavé profese
 |
Když Dáša ve škole dělala magisterskou práci, měla za úkol vyrobit pro fiktivní oděvní značku grafiku, vymyslet značku, logo i produkt. Jako produkt zvolila trička s potisky. Potisky byly její, kreslila tehdy komiksy. Se šitím jí pomohla sestra. Magisterskou práci Dagmar obhájila a trička chtěla vyhodit. „Pak začali chodit lidi, že by si ta trička chtěli koupit, já jsem tomu zpočátku ani nemohla uvěřit,“ vzpomíná Dagmar. Když sestry zjistily, že je o trička zájem, pár dalších ušily a prodaly. Pak přibyly šaty a mikiny, ke studiu docela fajn přivýdělek.
O tři roky později na diplomce pracovala Eliška, navrhla a ušila kolekci oblečení pro cyklisty. V roce 2007 sestry společně založily firmu a začaly šít a prodávat právě oblečení pro cyklisty.
Úspěch diplomové práce je jedna věc. Ale jak jste si mohly být jisté, že uspějete na trhu, že se vaše výrobky budou prodávat? Čím jste chtěly konkurovat jiným firmám?
Eliška: Konkurence u nás v podstatě nebyla. Ano, jsou tady firmy, které prodávají speciální oblečení pro cyklisty. Ale to je spíše oblečení sportovní. Já jsem vymyslela kolekci pro cyklisty do města. A vycházela jsem z vlastní zkušenosti. Já na kole opravdu hodně jezdím, beru to nejen jako sport, ale mám kolo jako dopravní prostředek. A ono je docela problém se na kolo obléct tak, aby vám nebyla zima, nebo abyste naopak někam nedorazila úplně splavená. Aby oblečení bylo pohodlné, funkční, ale aby to nebyly tepláky nebo sportovní dres, abyste prostě z toho kola mohla sestoupit a jít do práce.
Dagmar: Je to designová elegantní móda s vlastnostmi sportovního oblečení. Přišly jsme s něčím úplně novým, takže jsme byly přesvědčené, že o naše výrobky zájem bude.
Může se hoditBuďte úspěšní! Nastartujte svoji kariéru na jobDNES.cz. Vybírejte z aktuálních pracovních nabídek. |
Byl?
Dagmar: Byl. Kolekce, kterou Eliška navrhla, je promyšlená. A je to určitě i tím, že sama na kole jezdí. Takže ví, že sed musí být pevnější, ramena volnější. Že látky musí být takové, aby neprofoukly, aby se v nich člověk nepotil. Že kvůli bezpečnosti je důležité mít na oblečení reflexní prvky, které se dají odepnout a schovat. Kolekce je tedy odzkoušená a prověřená, za ty roky jsme navíc vyslechly řadu připomínek zákazníků a některé do našich výrobků zapracovaly. Navíc šijeme opravdu z kvalitních materiálů.
Materiály nakupujete u nás?
Eliška: To bychom moc rády, ale v Česku kupujeme jen šusťákovinu, ostatní materiál je ze zahraničí, hledaly jsme opravdu to nejfunkčnější a nejlepší.
Když jsem si prohlížela vaši kolekci, lemy na mikinách a na bundách vypadají jako z kůže. Ale vyvedly jste mě z omylu, jsou to recyklované duše z kol. Kdo to vymyslel?
Dagmar: Myslím, že já. Je to tvárný materiál, vyzkoušely jsme ho a už u něj zůstaly. Je to skvělá a šetrná náhražka kůže. Navíc je tento materiál neuvěřitelně odolný vůči nošení i praní a časem naopak ještě získává lesk. Je to v podstatě signatura naší značky.
Pojďme ale zpět k začátkům. Založily jste firmu a začaly šít. Kolik jste do začátků musely investovat?
Eliška: Vybavení šicí dílny rozhodně není levné. Zpočátku nám pomohl i náš táta, koupil nám do firmy průmyslový šicí stroj. Já jsem si zřídila živnostenský list, napsala jsem podnikatelský projekt a požádala jsem o dotaci úřad práce.
Vyšlo to?
Eliška: Vyšlo, do začátku podnikání jsem získala dotaci sedmdesát tisíc, takže jsem mohla dílnu dovybavit dalším šicím strojem. Když to spočítám, počáteční investice byly asi něco kolem 150 tisíc.
Už se vám investice vrátila?
Dagmar: Začátky rozhodně nebyly jednoduché, Eliška od rána do večera šila. Já jsem se v té době věnovala grafickému designu, dělala jsem v reklamních agenturách, měla jsem nějaké příjmy, a to nám zkraje hodně pomohlo, přinášelo nám to hotovost, kterou jsme třeba mohly investovat do nákupu materiálů nebo do účasti na veletrzích.
K čemu jsou pro vás veletrhy dobré? A vyplatí se vám?
Eliška: Určitě k tomu, aby nás zákazníci našli, aby si naše oblečení osahali a vyzkoušeli. V poslední době jezdíme už jen na speciální cyklistické veletrhy.
Dagmar: Není to levná záležitost, většinou se na trzích platí i docela vysoký vstupní poplatek, taky toho musíme docela hodně našít, ale před čtrnácti dny jsme se vrátily z veletrhu v Německu a to bylo úžasné. Naši zákazníci se k nám vrátili, přišli i noví, a hlavně bylo fajn poslouchat reakce, že nám fandí, že nás podporují. Oceňují, že naše oblečení se dá upravit nebo dokonce přímo ušít na míru. A chápou naše vyšší ceny.
Levné vaše oblečení na kolo není.
Eliška: Není a ani být nemůže. Oblečení není spotřební věc, která by se měla během pár měsíců rozpadnout, my nabízíme něco jiného. Ano, naše mikiny, trička i bundy stojí víc, ale to je tím, že v ceně je započítaná dobře placená práce švadlen, kvalitní materiály, komunikace s výrobcem a návrhářem, možnost úprav.
Dagmar: V ceně je prostě započítána spousta věcí, na které zákazníci už možná trošku zapomínají, že v jakémkoli řemesle započítané být musí. Jsou to hodiny a hodiny práce. Ale všechno oblečení máme osobně odzkoušené, je funkční, sedí a je z kvalitních materiálů, takže opravdu vydrží léta. Bundu na kolo si přece nekupujete na jednu sezónu.
Podnikáte už devět let. Ještě pořád šijete samy? Nebo už máte své zaměstnance?
Eliška: Já ještě pořád šiju, ale už méně, jak se prodej zvyšuje, spoustu času mi zabere administrativa, komunikace se zákazníky, takže už nešiju jako kdysi od rána do noci. Máme několik externích švadlen a spolupracujeme s jednou výrobnou v Čechách. Prvního stálého zaměstnance jsme přijaly 1. května, před létem totiž v pražském Karlíně otvíráme kamenný obchod.
Chce začít podnikat?Přečtěte si sedm tipů, jak získat peníze na rozjezd  |
To asi taky nebude úplně jednoduché, a navíc další investice. Proč?
Eliška: Chceme naši značku rozšířit dál, potřebujeme a chceme se dostat k lidem blíž. Počítáme, že budeme muset investovat zhruba 200 tisíc. Na vybavení obchodu a taky budeme muset něco našít do zásoby, takže nakoupit materiál, zaplatit švadleny.
Kde na to vezmete?
Dagmar: To je to, co ještě pořád řešíme. Posledním hitem jsou crowfunding projekty, to je o tom, že člověk napíše projekt, natočí video, a pokud se to lidem líbí, pošlou vám peníze a vy jim za to posíláte dárky. Tak snad to vyjde. Variantou by byl asi i investor, ale toho se bojíme. Nechceme, aby nám někdo určoval, že máme šít levněji někde jinde. Raději menší série s českými švadlenami a s českými dílnami.
Když to nevyjde, jste rozhodnuté si půjčit?
Eliška: Jsme a asi se tomu také nevyhneme. I tuto variantu momentálně zvažujeme. Existují ale i možnosti půjček od lidí, což je nám sympatické.
Prodáváte i do zahraničí, dokonce až do Austrálie. Jak se vám podařilo najít tyto kontakty?
Dagmar: My jsme ani hledat nemusely, všichni si našli nás, buď na našich webových stránkách, nebo na veletrzích. S Austrálií máme moc pěknou spolupráci, oslovil nás pán, původem Čech, který se rozhodl, že bude do Austrálie dovážet české designéry. Dodáváme také do tří obchodů v Portugalsku a v Německu. Vyrábíme kolekci, která je svým speciálním zaměřením relativně omezena počtem zákazníků, naším cílem je tedy dostat se do cyklovelmocí jako je Holandsko a Dánsko, do zemí pro cyklisty zaslíbených, do zemí, kde kolo je v podstatě styl. A na tom teď pracujeme.
ProfilEliška Mertová (31) vystudovala oděvní návrhářství a textilní tvorbu na Univerzitě J.E.Purkyně v Ústí nad Labem. Dagmar Mertová (34) vystudovala na stejné univerzitě grafický design. V roce 2007 sestry společně založily firmu Segra Segra, která vyrábí funkční designové oblečení pro cyklisty do města. Vloni přibyla značka Mama by Segra, móda pro mámy. V těchto dnech spustily vlastní e-shop, v létě otevírají první kamenný obchod.   |
Podnikáte spolu, jste jako sestry ve všem zajedno, nebo máte rozděleno, kdo o čem rozhoduje?
Eliška: Určitě jsme zajedno, jsme přece ségry. Fungujeme od začátku na stejném principu. Já jsem návrhářka, takže řeším vše od návrhů kolekcí přes střihy až po výběr materiálů. Dáša je primárně grafička, takže řeší vizuální výstup kolekce, focení, webové stránky, facebook a návrh grafických prvků pro jednotlivé kolekce. Poslední dva roky byla Dáša na mateřské, takže na obchod neměla tolik času, ale zase díky tomu vznikla další kolekce určená pro aktivní mámy, Mama by Segra.
Dagmar: I tato kolekce čerpá z vlastní zkušenosti, je to funkční móda pro budoucí i čerstvé mámy, které nedají dopustit na dětská nosítka či šátky. Takže například zimní bundy a mikiny, ve kterých, díky přidané vsadce, můžete nosit dítě jak na zádech nebo na břichu, využijete je dobře i v těhotenství, ale můžete v nich přijít i večer do baru. Obecně by tato kolekce měla pokrývat poptávku po oblečení, které mně samotné v těhotenství, při nošení dětí a při kojení chybělo.
Letos jste spustily e-shop. Proč tak pozdě?
Dagmar: Pokud chcete provozovat e-shop, musíte mít určité skladové zásoby ve všech barvách a velikostech, což je poměrně finančně nákladné, pokud šijete z drahých materiálů jako my. Proto klasický e-shop spouštíme až v těchto dnech, zaměřily jsme se ale jen na určitý sortiment.
Eliška: Jedinečnost naší firmy je v zakázkovém šití, kdy vám ušijeme unikát na míru a přesně podle vašich představ.
Nelitujete vašeho rozhodnutí založit firmu?
Eliška: Je pravda, že když člověk dělá sám na sebe, tak ta práce nikdy nekončí. I když jdete domů, pořád máte něco v hlavě. Na druhé straně když si v práci uděláte svůj systém, můžete si naplánovat v úterý volné dopoledne a nikdo vám nic neřekne, je to jen na vás.
Dagmar: Samozřejmě i podnikání si musíte nějak nastavit. Nevyděláváme statisíce, nemáme drahá kola ani auta a nejezdíme na luxusní dovolené. Ale jsme svým pánem. A hlavně, k tomu, co děláme, máme vztah. A jsem přesvědčená, že i na našich výrobcích je to poznat.
