"Jistému ministerstvu jsme dodali zakázku a i když jsme se o peníze neustále hlásili, fakturu uhradili téměř tři měsíce po splatnosti," říká podnikatel z Prahy, který nechce být jmenován. Podobnou zkušenost má i řemeslník z Jihočeského kraje. Práci, kterou odvedl v rodinném domě velmi movitého klienta, nedostal zaplacenou ani přes urgence rovněž několik měsíců. A zákazník se mu do očí směje, že nedostane ani korunu, protože nemá nic písemně.
Advokát Petr Chmelíček (36)
|
"Smlouva o dílo nemusí být jen písemná. To, že řemeslník odvedl práci lze zpravidla dokázat. Na situace, kdy tu není vůbec žádná smlouva, ani ústní, v našem právní řádu pamatuje institut bezdůvodného obohacení," upozorňuje advokát Petr Chmelíček, specialista na soudní řešení takových situací spolupracující se společností Procesinvest, která podnikatelům-věřitelům poskytuje službu financování soudních sporů.
Jak dokázat bez smluvního ujednání, že jsem jako živnostník odvedl práci, za kterou mi klient nechce zaplatit? Je v takových případech šance se vůbec soudit?
Šance tu je, a to ve formě svědeckých výpovědí, ustálené praxe v dané oblasti podnikání apod. Avšak nezbývá mi než živnostníkům vřele doporučit mít ke všem zakázkám podklady v papírové formě. Je bohužel i zcela běžné, že se silnější obchodní partneři, jako jsou velké společnosti a zahraniční odběratelé, zcela záměrně zdráhají předat písemné objednávky, smlouvy či potvrzení, aby si tak již zkraje vytvořili prostor pro pozdější popření nároku. Zde nezbývá než předem si zvážit, zda se mi jako živnostníku splnění takové rizikové objednávky vůbec vyplatí.
Jaký případ, z těch které jste pomáhal řešit, se vám zapsal do paměti?
Každý případ je unikátní a nese s sebou svůj osobní příběh. Mně osobně v paměti zůstávají ty případy, ve kterých dokážeme pomoci konkrétnímu člověku, který se ne vlastní vinou ocitl v těžké životní situaci. Příkladem je příběh společníka jedné středně velké společnosti, který tuto firmu budoval se svým kamarádem a kromě vlastních financí do ní vložil i pět let svého života. V jednom okamžiku se dozvěděl, že jeho kamarád jako jednatel mateřské společnosti jejich společně vybudovanou firmu převedl bez jeho vědomí na jinou společnost, a to za pětinovou cenu. Jinými slovy, firma v hodnotě deseti milionů korun byla vytunelována takovým způsobem, že se z ní stala pouze prázdná schránka. Právě osobní vazby často komplikují včasné zahájení soudního sporu, ovšem tento případ měl naštěstí dobrý konec.
Nepřehlédněte |
Řada drobných podnikatelů a živnostníků se bojí domáhat zaplacení u soudu, protože nevěří, že uspějí. Proč je u nás taková nedůvěra k soudům?
Obava ze soudů a neochota k zahájení soudní pře pramení z několika aspektů. Prvním z nich je fakt, že Češi nemají souzení v povaze a v české kultuře to není obvyklé. Zásadní roli také hraje nedůvěra Čechů v soudnictví. Česká republika se letos podle zprávy Evropské komise umístila v tomto ukazateli na šestém místě od konce mezi všemi státy EU. A v neposlední řadě Čechy děsí finanční náklady se soudy spojené a nepředvídatelnost finálního soudního verdiktu včetně obavy z dalších ztrát v případě neúspěchu ve sporu.
Všeobecně se má za to, že soudní řízení je u nás zdlouhavé. Jak dlouho může trvat, než se živnostník dočká rozhodnutí soudu?
Soudní řízení v České republice netrvá v průměru déle než v ostatních evropských zemích. Problém je spíše ona nepředvídatelnost soudního rozhodnutí pramenící i z určité historické diskontinuity. A často také následná obtížná vymahatelnost soudně potvrzených oprávněných pohledávek. Nezřídka se stává, že i když dojde k pozitivnímu soudnímu rozhodnutí, nárok není na protistraně vymahatelný kvůli tomu, že protistrana mezitím dokázala převést veškerý svůj majetek například na manželku nebo jiného blízkého z rodiny. I když pak máte pravomocný rozsudek v kapse, peníze zpět nedostanete.
Může se hoditNajděte si práci, která vás bude opravdu bavit. Zaujměte potencionálního zaměstnavatele kvalitním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma na jobDNES.cz. Potřebujete poradit? Vstupte do stálé poradny jobDNES.cz o trhu práce a hledání zaměstnání. |
Soudit se o dluhy něco stojí, náklady až do rozhodnutí soudu musí nést žalující strana. Kolik může stát, když se živnostník domáhá, aby mu zákazník zaplatil 100 tisíc korun?
Bohužel to rozhodně nejsou zanedbatelné částky. Soudní poplatek činí vždy pět procent ze žalované částky, tedy v případě žaloby na zaplacení 100 tisíc je to pět tisíc korun. Horší je to s odměnou advokáta, u které její poměr k žalované částce u menších nároků roste. Konkrétně u stotisícového sporu odměna advokáta rychle přesáhne 30 tisíc korun v jednom stupni řízení.
Pokud někdo váhá, zda jít či nejít k soudu, aby dostal zaplaceno za svou práci, co by měl uvážit?
Ve své praxi obecně kladu svým klientům několik základních otázek, podle kterých je poté možné se rozhodnout, zda se do soudního procesu pouštět či nikoliv. Nárok je nutné posuzovat především podle jeho reálnosti a oprávněnosti. Dalším, neméně důležitým kritériem, je pak prověření platební schopnosti žalovaného. Vyhraný proces se totiž vyplatí právě tehdy, pokud je žalovaný schopen také zaplatit.
Co může pomoci, aby soud rozhodl co nejrychleji?
Základem úspěchu u soudu je rychlá reakce. Tedy obrátit se na advokáta, který sepíše předžalobní upomínku, dnes v podstatě povinný předstupeň soudního řízení. Řízení lze výrazně urychlit i využitím elektronického platebního rozkazu. Naopak je třeba dobře zvážit žádost o osvobození od soudního poplatku, které zpravidla není v obchodních věcech přiznáváno, avšak rozhodování o této žádosti, neřkuli o odvolání žadatele proti nepřiznání, samozřejmě soudní řízení podstatně pozdrží. A co sice vlastní soudní řízení neurychlí, avšak je nutné učinit hned zpočátku, je zajištění majetku dlužníka: tedy učinit předběžná opatření, podat žaloby na odporovatelnost právních úkonů, kterými se dlužník snaží zbavit majetku, podat případná trestní oznámení, pokud nemáme co do činění s obchodníkem, nýbrž podvodníkem a tak dále.
Setkáváte se s případy, kdy dlužník převede svůj majetek například na manželku, aby pak tvrdil, že na zaplacení nemá?
Tyto případy jsou bohužel poměrně časté a velmi komplikují pověstné "šťastné konce" soudních pří. Právě z těchto důvodů je velmi důležitý bezodkladný kontakt s dobrým advokátem, který kromě žaloby na náhradu škody může podat i žalobu na neplatnost převodů nemovitostí či financí v případě, kdy žalovaný začne majetek a peníze převádět na osoby blízké. Tím se zajistí majetek povinného pro výkon rozhodnutí v případě úspěchu, který je hlavním cílem těchto soudních sporů.
Jak dlouho má podnikatel na to, aby se domáhal pohledávek? Kdy jsou takové dluhy promlčené?
V podnikatelských vztazích nyní platí obecná čtyřletá promlčecí lhůta. Ovšem pozor na nový občanský zákoník, podle kterého by tato lhůta měla činit v zásadě tři roky. A je potřeba si uvědomit, že různá jednání s dlužníkem běh promlčecí lhůty nestaví, takový účinek má pouze soudní žaloba s alespoň v dodatečné lhůtě uhrazeným soudním poplatkem.
Pokud podnikatel zjistí, že si jeho dlužník přestane hrát na nemajetného a po čase si koupí třeba luxusní vůz, dokdy je šance hlásit se o svůj nárok?Pokud již byl nárok soudně přiznán, platí pro něj desetiletá promlčecí lhůta od uplynutí lhůty k zaplacení, kterou nařídil soud ve svém rozhodnutí.
V Česku již několik let existuje možnost nechat si financovat soudní spor právní firmou. Kolik takových společností u nás funguje?
Možnost externího financování soudních sporů je na západ od našich hranic zcela běžně využívaná a lidé s ní při rozhodování o zahájení soudního sporu předem počítají. Nejde jen o finance, ale také o odborné vyhodnocování šancí na úspěšný výsledek u soudu. V České republice tato služba doposud takto známá není a specializuje se na ni především společnost ProcesInvest, která zde působí od roku 2001.
Předběžné posouzení případu, zda má vůbec šanci jít k soudu a uspět, není zadarmo, kolik to zpravidla stojí?
Vyhodnocení případu je důležitá vstupní podmínka, která předchází rozhodnutí o externím financování konkrétního soudního případu. Firmy, které toto externí financování poskytují, nesou po celou dobu trvání sporu nejen riziko neúspěchu, ale také riziko toho, že protistrana nebude mít na zaplacení. Proto je obezřetnost na místě. Na začátku spolupráce, ještě před odbornou expertízou, je vždy nutné sepsat dohodu o předběžném posouzení a přípravě financování případu, se kterou se váže víceméně symbolický ochranný vstupní poplatek v řádu několika tisíc korun. Prvotní posouzení může být pro žalobce i důležitým signálem, zda se do soudního řízení pouštět či ne.
Kolik případů jste již pomáhal řešit a s jakou úspěšností?
Společnost Procesinvest za dobu působení na českém trhu zpracovala přes dva tisíce požadavků, k financování průměrně přijímá každý desátý případ a já jsem se podílel na několika desítkách z nich. Úspěšnost je díky kvalitnímu vícestupňovému hodnocení každého případu opravdu vysoká, průměrně přesahuje sedmdesát procent.
Pokud podnikatel uspěje a své pohledávky se konečně domůže, kolik zpravidla hradí za to, že náklady na soudní řízení nesla právní firma?
Na tuto otázku nelze odpovědět jednoduše jedním konkrétním číslem. Výše odměny pro společnosti financující soudní spory se totiž odvíjí od výše sporného nároku, od solventnosti protistrany a také od očekávaných rizik při vedení sporu. Pouze v případě kladného výsledku a dosažení plnění od protistrany se od celkového výnosu odečtou náklady spojené s vedením sporu a z této finální částky se pak hradí předem procentuálně sjednaná odměna pro společnost soudní spor financující. Většinou jde o 20–40 procent z celkového výnosu, což je částka, za kterou dostává žalující strana jistotu, že ani v případě neúspěšného výsledku soudního řízení nebude muset prohlubovat svoji ztrátu a hradit soudní náklady.
Umíte se o své peníze za odvedenou práci důrazně hlásit?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 19. října 2013. Anketa je uzavřena.
