Chcete být výkonní? Odpočívejte!

Některým zaměstnavatelům to může znít nepopulárně, ale k tomu, aby člověk podával po celou pracovní dobu maximální výkon, si potřebuje čas od času odpočinout. Existují dokonce odborníci, kteří by zaměstnance nejraději po obědě poslali zdřímnout.Přestávka na práci je součástí každého pracovního dne. A jednou z nejdůležitějších. Proč? Únava, ospalost, snížená schopnost koncentrace se totiž podle statistik každoročně podepisují pod nejvyšší procento zmetků, největší počet pracovních úrazů a nejnižší efektivitu práce.

Půlhodina je málo

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání minimálně 30 minut. A to nejdéle po čtyřech a půl hodiny nepřetržité práce. I když jde o činnosti, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro odpočinek a jídlo. Je půlhodinová siesta málo, nebo to stačí?

"Za předpokladu, že zaměstnanec pracuje mimo onu půlhodinu nepřetržitě celých osm hodin, je to málo. Bylo by vhodné si po dvou hodinách soustředěné práce tak na deset či patnáct minut oddechnout," říká psycholog Vladimír Täubner, který se zabývá vlivem stresu na pracovní výkonnost, a dodává: "A to i za cenu prodloužení pracovní doby." Přestávka v práci se totiž do délky pracovní doby nezapočítává. Odměnou za odpočinek je zlepšení bystrosti, energičnosti a výkonnosti. A kdo ví, třeba desetiminutovky účinné relaxace umožní zaměstnanci pracovat rychleji a o prodloužení pracovní doby nemusí být řeč.
 

Udržujte pracovitost v kondici

Nejvíce výkonní bývají pracovníci v osm až deset hodin ráno, poté nabírají druhý dech kolem patnácté, šestnácté hodiny, "nočním sovám" svědčí práce i po dvacáté hodině. Komu se podaří dodržovat čtvrthodinovou relaxaci po dvou hodinách, včetně půlhodinové pauzy na stravu, má vyhráno.

Odpočívat v zaměstnání se dá různě, záleží také na charakteru vykonávané práce. Psycholožka Ludmila Kožená ze Státního zdravotního ústavu doporučuje fyzicky aktivní odpočinek lidem, kteří vykonávají monotónní činnost nevyžadující rozhodování. "Je důležité aktivovat ta centra, která dosud nebyla přetěžována," vysvětluje Vladimír Täubner.

Víte, na co má váš zaměstnavatel právo, a co si naopak dovolit nemůže? Přečtěte si tento článek. 

Zkrátka, kdo má uši plné drnčení telefonů a švitořících lidí kolem, ať si v pauze najde klidnější místečko. Pokud práce vyžaduje tentýž pohyb či polohu, je třeba pauzu věnovat "proticvikům". Přitom je také důležité dodávat tělu tekutiny, při sedavém zaměstnání pak lehkou stravu, při fyzicky náročné práci potraviny bohaté na bílkoviny a sacharidy. Důležitá je samozřejmě také osobní motivace k práci. Kdo se ráno už při pohledu na pracovní stůl či nástroje cítí unaven, respektive otráven, měl by se zamyslet nad tím, jestli vykonává povolání, které vyhovuje jeho povaze, schopnostem a fyzické zdatnosti.

Šéfe, chceme tady ložnici

Většina lidí s poklesem výkonu bojuje po obědě. Existují odborníci, kteří proto doporučují dát prostor ke spánku přímo na pracovišti, zvláště u psychicky náročných povolání. S touto vymožeností nejvíce sympatizují top manažeři či společnosti zaměstnávající kreativce. Sara Mednicková z Harvardovy univerzity ve Spojených státech, která se loni v říjnu zúčastnila Týdnů pro duševní zdraví pořádaných psychiatrickou klinikou hradecké fakultní nemocnice, zkoumá spánek a jeho vliv na lidský život.

S týmem spolupracovníků zjišťovala, jak půlhodinový a hodinový spánek působí na lidskou schopnost pracovat a řešit jednoduché úkoly. "Schopnost účastníků pokusu řešit monotónní úkoly se během dne zhoršovala. Odpoledne a v podvečerních hodinách už měli problém úkol splnit. Přestože jsme na ně naléhali a za zvýšení výkonu v odpoledních hodinách jsme nabízeli pětadvacet dolarů navíc, nebyli schopni jej udržet," shrnuje poznatky Sara Mednicková.

Potom lékaři z jejího týmu umožnili skupině lidí, aby se po druhé hodině odpoledne buď krátce vyspali, nebo alespoň zavřeli oči a v klidu si odpočinuli. "Zatímco u těch, kteří mohli mít jen zavřené oči, se výraznější zlepšení neprojevilo, u lidí, kteří spali nejméně půl hodiny, už byly výsledky znát. Výrazná změna nastala u těch lidí, kteří mohli spát bez přerušení celou hodinu," uvádí badatelka.

Tato představa je však pro drtivou většinu firem nereálná. Stačí jen zvážit náklady vynaložené na vymezení prostoru pro odpočinek, pohovky, přikrývky... Zatímco odpolední siesta má v jižní Evropě hluboce zakořeněnou tradici a někteří zaměstnavatelé v USA, Kanadě a v Německu se k tomuto trendu teprve přiklánějí, český zaměstnanec si může pořádně zdřímnout zatím jen v noci.

Přestávka podle paragrafů
§ 89 zákoníku práce

* Zaměstnavatel může po projednání s příslušným odborovým orgánem stanovit přiměřeně dlouhou přestávku na jídlo dle vlastního uvážení (například v případě, že se zaměstnanci stravují daleko od místa pracoviště).
* Začátek a konec těchto přestávek stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem.
* Přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a na konci směny a nezapočítávají se do pracovní doby.
* Přestávky v práci nelze zaměňovat s takzvanými bezpečnostními přestávkami podle § 134e odst. 1 písm. a) zákoníku práce, které se považují za součást pracovní doby, a jsou proto placené.
Odpočinout nebo si zdřímnout v práci je snem nejednoho zaměstnance. Realizace takového nápadu je však pro zaměstnavatele složitá.

Myslíte si, že by vám více přestávek v práci pomohlo a zvýšilo vaši výkonnost? A co na to váš zaměstnavatel? Napište nám, těšíme se na vaše zkušenosti a názory.