Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dovolená ve světě: někde šest týdnů placeného volna, jinde ani den

aktualizováno 
V Evropě se s našimi dvaceti dny dovolené za rok moc chlubit nemůžeme, jde o minimální délku placeného volna. Zato ve srovnání s asijskými zeměmi či Spojenými státy jsme na tom skvěle. Čtěte, kolik dní dovolené mohou zaměstnanci v různých zemích čerpat.

V Evropě se délka placené dovolené pohybuje od 20 do 30 dnů ročně. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V Evropě se délka zákonné dovolené hodně liší. Pohybuje se mezi 20 a 28 dny ročně. V Česku jsme tedy na nejnižší hranici počtu dní dovolené. Další dny navíc lze získat formou benefitů, týdny volna navíc mají například učitelé. „Zaměstnavatelé v Česku dávají nejčastěji pět dní navíc a stále častěji i tři takzvané sick days,“ říká Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

V Evropské unii je nejrozvinutější sociální systém, z čehož těží zaměstnanci. Často souvisí délka dovolené s počtem odpracovaných let, například v Polsku nebo na Slovensku. Tam se dovolená prodlužuje ze čtyř na pět týdnů u těch, kteří mají odpracováno více než 15 let. „V Evropské unii zaměstnavatelé často nabízejí dovolenou i nad rámec zákona, ve Skandinávii mívají běžně lidé šest týdnů placeného volna,“ vypočítává personalista.

Návrat z dovolené

Umíte se z dovolené vrátit fit? Otestuje se

„V kritických situacích pamatujte na pomůcku DUCH: Dýchám, Ustojím to, Cítím...

Naopak nejhůře jsou na tom zaměstnanci asijských zemí či Spojených států. V Asii, která je pověstná pracovitostí svých obyvatel, bývá dovolená velice krátká. Například Japonsko zavedlo zhruba čtyřtýdenní zákonnou dovolenou až po četných sebevraždách kvůli přepracování. Mnozí obyvatelé asijských zemí však dovolenou nechtějí čerpat, i když na ni mají nárok. Důvodem je údajně jejich hluboce zakořeněná odpovědnost vůči celku. To často vede k nemocem z přepracování.

Spojené státy patří k zemím s nejmenší regulací trhu práce a povinná dovolená v této zemi neexistuje. Záleží výhradně na domluvě zaměstnance a zaměstnavatele. Obyvatelé USA navíc mají podstatně menší podíl placených svátků. „Asi každý čtvrtý zaměstnanec ve Spojených státech nemá nárok na placenou dovolenou. Často ho získá až po odpracování nějaké doby u konkrétního zaměstnavatele. Asi 40 procent obyvatel má méně než 11 dní dovolené za rok. Pouze něco málo přes 10 procent obyvatel si užívá 25 dnů dovolené,“ uvádí Tomáš Surka.

Některé firmy přemýšlení zcela jinak. Například v americké internetové televizi Netflix si mohou zaměstnanci vzít tolik volna, kolik chtějí. Měří se jim pouze výsledky, ne čas strávený v práci.

Takovou volností pro zaměstnance se inspiroval britský miliardář a vlastník Virgin Group Richard Branson, který vyzval 170 zaměstnanců pracujících v jeho hlavní kanceláři, aby si vzali volno, kdykoli to uznají za vhodné. Má ale jednu podmínku: jejich absence nesmí poškodit podnikání. „Flexibilní pracovní doba změnila to, jak, kde a kdy pracujeme,“ uvádí Branson na svém webu a dodává: „Když už tedy neplatí, že pracujeme od devíti do pěti hodin, tak proč bychom se měli držet tradiční dovolené?“

Délka placené dovolené v evropských zemích
Země Délka dovolené za rok
Belgie 20 dnů, během prvního roku práce ale není nárok na dovolenou
Bulharsko minimálně 20 dnů
Dánsko 5 týdnů
Estonsko minimálně 28 dní
Finsko 24 dny, a to na letní dovolenou mezi 2. květnem a 30. září včetně. Část dovolené, která přesahuje 24 pracovních dní, musí být poskytnuta po letní sezóně dovolených a před začátkem následující sezóny dovolených
Francie 30 dní
Chorvatsko 4 týdny
Island24 dnů
Itálie minimálně 4 týdny
Kypr 4 týdny
Lichtenštejnsko5 týdnů pro zaměstnance do 20 let a 4 týdny pro zaměstnance nad 20 let
Litva 28 dnů
Lotyšsko4 týdny
Lucembursko 25 dnů
Malta25 dnů
Maďarsko do 25 let - 20 dnů, od 25 let - 21 dnů, do 31 let - přidán 1 den každé 3 roky, do 45 let - přidán 1 den každé 2 roky, od 45 let - 30 dnů
Německo 4 týdny, pro některé odvětví je delší
Nizozemsko 20 dnů
Norsko 25 dnů, soboty jsou počítány jako pracovní dny, a to i v případě, že zaměstnanec běžně v sobotu nepracuje, zaměstnanci nad 60 let mají nárok na jeden týden dovolené navíc
Polsko20 dní dovolené, nad 10 let práce 26 dní
Portugalsko 22 dnů
Rakousko Zaměstnanci mají nárok na dovolenou v rozsahu 25 - 30 pracovních dnů, po 25ti odpracovaných letech se zvyšuje rozsah dovolené na 36 pracovních dnů
Rumunsko 20 dnů
Řecko V závislosti na typu pracovního poměru činí dovolená 20 nebo 25 dní ročně
Slovensko 4 týdny, po dovršení alespoň 15 odpracovaných let po 18. roce věku, je to 5 týdnů
Slovinsko 4 týdny
Španělsko dovolená nesmí být nižší než 30 kalendářních dnů a nemůže být nahrazena finanční kompenzací.
Švédsko 25 dnů
Švýcarsko zaměstnanec do 20 let 5 týdnů, zaměstnanec nad 20 let 4 týdny
Velká Británie28 dnů dovolené za rok, pokud zaměstnanec pracuje 5 dní v týdnu
Zdroj: MPSV
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Dlouhé obědy s Italy, rozcvičky s Asijci. Jak se pracuje s cizinci

Různé kultury se vyznačují různými firemními filozofiemi. Jak se pracuje v kanceláři či v dílně s dánskými, španělskými nebo britskými kolegy?  celý článek

Tomáš Ervín Dombrovský
Změnit práci je jako se rozvést. Řada lidí to nezvládne, říká odborník

Na českém trhu práce to teď skřípe. Máme spoustu volných pracovních míst, ovšem minimum nezaměstnaných. Firmy lamentují, že nemají lidi. Ale je tu početná...  celý článek

Pavel  Moravec
Šéf IT Nestlé: Večer to všechno vypněte a zůstaňte off-line

Je mu 34, ale s dlouhými vlasy a mladistvým výrazem vypadá o deset let mladší. O to víc vás překvapí, když se představí: Pavel Moravec, člen představenstva a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.