Vladimír pocházel z Prahy, z rodiny poštovního úředníka. Byl pilný, snažil se učit a pracovat efektivně a prakticky. Vystudoval akademické gymnázium a po maturitě v roce 1895 začal studovat práva. Ale tam nebyl spokojen s úrovní studia, a tak přešel na pražskou techniku, kde se věnoval strojírenství a později se zcela zaměřil na elektrotechniku.
Na rok odešel také studovat do Belgie a po návratu mu bylo nabídnuto místo šéfkonstruktéra v Křižíkových závodech, kde se úspěšně podílel na mnoha náročných projektech, například na výstavbě hořínské hydroelektrárny u Mělníka a elektrické dráhy Tábor-Bechyně. Od konce roku 1908 pomáhal rozvoji Vysokého učení technického v Brně, kde se stal profesorem.
Inspirující osobnostiMarie Magdaléna Trčková z Lípy: šlechtična kvůli rozpolcenosti přišla o majetek Karl Wittgenstein: vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, zůstal však neznámý Bethel Henry baron von Strousberg: král železnic, který zapomněl plánovat Karel IV.: císař a král by byl skvělým manažerem komunikátorem
|
Výrazem úcty k Listovým pedagogickým a manažerským schopnostem bylo i jeho trojí zvolení děkanem, dále pak jedno rektorské období, čestný doktorát a řada dalších ocenění. List také stál u zakládací listiny Mezinárodní organizace pro normalizaci, které také dva roky předsedal. Významně se podílel na vytváření a prosazování technických norem, nejprve v rámci Elektrotechnického svazu československého a od roku 1922 také v Československé společnosti normalisační, které předsedal.
Ve svém projevu při udílení čestného doktorátu řekl: „Chtějí-li naše vysoké školy nést pochodeň kultury, musí se opírat o dvě osvědčené a bezpečné základny. O činorodou a odpovědnou lásku k národu, k jeho osobité kultuře a jeho historickým ideálům, k jeho osudu a těžce vykoupené samostatnosti. Za druhé se musí opírat o svobodu učení, bádání, kritiky, o svobodu slova a individua“.
Byl vyhledávanou osobností do vedoucích funkcí v rodících se mezinárodních elektrotechnických organizacích. A to díky svým odborným znalostem, průbojnosti, oblibě v participativním modelu řízení, dále díky schopnosti rychlého a efektivního rozhodování, organizačním dovednostem, skvělé jazykové znalosti a oblibě ve společnosti. Dokázal se totiž pohybovat jak mezi dělníky, tak mezi vrcholnými představiteli a manažery.
O autorovi
 |
Podílel se také na projektu elektrifikace Československa a v roce 1926 zpracoval s Bohumilem Beladou projekt stavby pražského metra. List totiž hodně cestoval a rychle pochopil, že velkoměsta se neobejdou bez podzemní dráhy, která bude páteří rychlé elektrické dopravy. Projekt byl schválen k realizaci, ale přišla druhá světová válka. Velmi podobný projekt se pak nakonec realizoval až v 60. letech.
Zajímavý byl na svou dobu i netradičním způsobem výuky. Studenti si nejprve vyslechli přednášky Josefa Sumce, dalšího významného elektrotechnika té doby, poté prostudovali skripta, která List přeložil z němčiny a francouzštiny, a teprve poté mohli přijít na cvičení. Na nich museli například samostatně přijít na určité zapojení přístrojů a strojů a měřením zvolené řešení ověřit. To studenty nutilo k promýšlení několika variant řešení, než začali přístroje opravdu propojovat, a tudíž k tréninku systematického postupu.
Byl zastáncem názoru, že student nebo zaměstnanec se musí učit přemýšlet o problému, a toto přemýšlení by mělo být systematizované. Zvýší se tak jak bezpečnost, tak efektivita práce.
Profesor List se dožil 94 let. Vedl velmi aktivní život a kromě své práce a pedagogické činnosti stihl sepsat ještě přes stovku odborných knih a publikací a nespočet článků do časopisů a novin.
Zamyšlení pro manažery
- Jak motivujete své zaměstnance, aby o řešení problému nejprve systematicky přemýšleli, než navrhnou nebo aplikují řešení?
- Zjišťujete si u potenciálních zaměstnanců, jakým způsobem se na střední nebo vysoké škole učili? Testujete jen jejich znalosti, nebo i kompetence?
- Participativní styl řízení a elektrotechnika není to, co vás jako první napadne spojit. Proč si myslíte, že to dává smysl?
