Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie financí: jak Francouzi přestali kvůli bublině věřit bankám

aktualizováno 
Obchodování s akciemi, investiční bankovnictví a s ním spojené spekulace nezaměstnávají až dnešní společnost. Už v 18. století se v Evropě začaly uplatňovat finanční nástroje vedoucí k investičním bublinám. Tou nejznámější a zásadní pro další vývoj byla Mississipská bublina ve Francii.

Pařížská ulice Quincampoix v roce 1720 plná rozčílených lidí, kteří kvůli experimentu Johna Lawa přišli o peníze. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Francouzský stát byl na počátku 18. století ve finanční tísni. Ofenzivní zahraniční politika a válka o španělské dědictví sice Francii řadily na první místo mezi kontinentální velmoci, zároveň však vyčerpávaly státní pokladnu. Stejně jako nákladný provoz dvora s aristokracií, která projídala veškeré zisky z královských manufaktur, celních poplatků i daní.

Vážnou situaci vyžadující zásadní reformu a omezení státního dluhu si plně uvědomoval regent Filip Orleánský. Ten vládl za tehdy pětiletého krále Ludvíka XV. 

A zrovna v té době přišel do Paříže John Law. Syn skotského zlatníka a bankéře byl mužem pochybné pověsti. Byl vyhlášeným hráčem a hazardérem a za usmrcení protivníka v duelu byl dokonce v Londýně odsouzen k trestu smrti. Ale studoval finančnictví a k Francouzům mluvil slibně. Proto mu Filip Orleánský a jeho úředníci začali naslouchat. 

Místo zlata nekryté bankovky

John Law sledoval tehdy jediné - potřeboval získat povolení k založení vlastní banky, která by mu umožnila realizovat vlastní projekt. Vydávat papírové bankovky bez krytí zlatem. Stejně jako v Anglii či Nizozemsku, kde se tato praxe osvědčila. 

Historie financí

  • V novém seriálu představujeme zajímavé okamžiky z dějin finančnictví. 
  • Autory jsou akademici Vysoké školy ekonomické v Praze.
  • www.vse.cz

Čtěte také: 

Historie financí: když Kalifornie zářila zlatem a z rukou jí kapala krev

San Francisco v roce 1850

Se svým návrhem nejprve neuspěl. Jenže když francouzské vládě dostatek peněz nepřinesl ani osvědčený recept - zvýšení daní, odložení splátek dluhů, devalvace měny a vydání státních dluhopisů bez data splatnosti, Law nakonec povolení k otevření soukromé banky získal.

Nově založená banka nabídla své akcie široké veřejnosti a začala vydávat papírové bankovky, které však byly zaměnitelné za zlato nebo stříbro, a to ve váze určované vládními dekrety. Banka peníze přes síť spolupracovníků v zahraničí nabízela ke směně, což z nich dělalo žádané valuty. 

Regent Filip Lawovy bankovky uznal též jako prostředek k placení daní. Zavázal státní úředníky vyměňovat je na žádost za zlaté a stříbrné mince. Zájem o tyto peníze ještě vzrostl, když byla v květnu 1718 majitelům Lawových bankovek odpuštěna část daní.

V prosinci 1718 požádal Law o zestátnění banky. Regent tedy vykoupil všechny akcionáře a banka se stala výlučně institucí vydávající papírové peníze. Vydávání dalších bankovek vedlo během roku 1719 ke snížení zájmu o zlaté a stříbrné mince.

Z Francie až do Ameriky za zlatem a daněmi

Kromě banky Law v srpnu 1717 založil také akciovou společnost, která měla z pustého teritoria Louisiany (tehdy zabírajícího 40 procent dnešních kontinentálních USA) vytvořit výnosný obchod. Předpokládalo se totiž, že se v těchto místech objeví velká naleziště drahých kovů. 

O autorovi

PhDr. Pavel Szobi, Ph.D. 

  • Odborný asistent na Katedře hospodářských dějin Vysoké školy ekonomické v Praze. 
  • Věnuje se hospodářským a politickým dějinám 20. století, zejména dějinám Československa a východního bloku.

Law založil Indickou společnost, která nejprve převzala monopol na obchod s tabákem, což zvýšilo cenu jejích akcií. Dále získala práva Senegalské společnosti, Východoindické a Čínské společnosti a ovládla obchod jak pro americký Středozápad, tak pro Indii, Čínu a část Jižních moří. K tomu všemu získal Law od vlády v září 1719 právo provozovat nejlukrativnější činnost - vybírat na americkém Středozápadě daně ve francouzských správních celcích.

Drahé kovy se ovšem stále nedařilo nalézt a obchod se příliš nerozhýbal. Aby Law udržel důvěryhodnost Indické společnosti, zvýšil cenu akcií a udržoval je na nadhodnocené ceně, což vedlo k masivnímu tištění nových bankovek v té době už francouzské státní bance. 

Velké množství peněz v oběhu začalo postupně zvyšovat inflaci. Ceny zboží rostly. Lidé přestávali bankovkám důvěřovat a začínali je opět měnit na zlato, stříbro, šperky. Law bojoval. Podařilo se mu prosadit devalvaci kovových mincí a potom dokonce i jejich zákaz. Zakázány byly také nákupy drahých kovů, drahokamů. Platby mohly být řešeny pouze papírovými penězi.

Bankrot a útěk

Úpadek byl ale nezadržitelný. Pochybnosti o dalším vývoji společnosti vedly ke kolapsu cen jejích akcií, masivnímu výběru úspor a rychlému znehodnocení bankovek. Law byl nakonec donucen z Francie v prosinci 1720 utéci. Zmizel v Itálii, kde o devět let později zemřel prý jako velmi chudý muž. Stát zbankrotovanou společnost i se závazky převzal a rychle obnovil zlaté a stříbrné mince jako oficiální platidlo. 

Kvůli válce se bankovky měnily na drobné

Když česká vláda potřebovala peníze na zbrojení, zvolila trochu krkolomný způsob, jak získat potřebné miliony.

Tisícikoruna z roku 1934

Tisícikoruna z roku 1934

Lowova Indická společnost a radikální transformace francouzských veřejných financí se svými fatálními důsledky vedly k nedůvěře Francouzů k papírovým bankovkám i bankám samotným, které se začaly opět rozvíjet až na počátku 19. století. 

V neposlední řadě viděli mnozí Francouzi, že způsobené škody nejen že nebyly potrestány, ale někteří aristokrati a finančníci, kteří na spekulacích nejvíc zbohatli, získali po krachu Lawovy společnosti vlivná místa ve vládě, například vévoda Jindřich Bourbonský se stal v roce 1723 prvním ministrem a bankéř Pâris-Douvernay ministrem financí.

Lawův systém má však zcela zásadní význam pro své novátorské chápání peněz jako univerzálního platidla, které není vydáváno v mincích z drahého kovu či bankovkách jím krytých.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.