Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie financí: když se petrodolary utrácely ve velkém

aktualizováno 
Světová ekonomika zažívá nebývalý pokles cen ropy. Jde o cílenou strategii členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), kteří tak chtějí zamezit konkurenčním těžařům získat větší podíl na trhu s ropnými produkty. Na začátku 70. let 20. století však stejný kartel naopak ceny této komodity zvýšil a zapříčinil ve světě největší energetickou krizi.

Město Caracas v roce 1970 | foto: Profimedia.cz

Státy, které ropu tehdy samy exportovaly či byly přímo součástí OPECu, zažívaly díky růstu ceny období velkých zisků a nových investic do naftařského odvětví. Jednou z takových zemí byla Venezuela. Ta během energetické krize investovala do ropného průmyslu 53 miliard dolarů.

Historie financí

  • V seriálu představujeme zajímavé okamžiky z dějin finančnictví.
  • Autory jsou akademici Vysoké školy ekonomické v Praze.
  • www.vse.cz

Čtěte také:

Historie financí: jak Francouzi přestali kvůli bublině věřit bankám

Ilustrační snímek

Od roku 1974 stál v jejím čele populistický prezident Carlos Andrés Peréz, který se rozhodl petrodolarů využít. Díky lehce získaným úvěrům, které měly být v budoucnu spláceny předpokládanými zisky z prodeje ropy, nechal ve městech Caracas a Maracaibo stavět velké komerční čtvrti s obchodními domy a mrakodrapy.

Vláda zvýšila výdaje na sociální zabezpečení a rozhodla se řešit nedostatek pracovních míst rozšiřováním veřejného sektoru. Toho docílila jak odkupováním soukromých podniků, tak najímáním zaměstnanců do městských služeb. Každý výtah ve výškových budovách, ač plně automatizovaný, měl svého liftboye, každá toaleta svou obsluhu.

„Dejte mi dvě“, smáli se Američané

Profitující ekonomika vytvářela během sedmdesátých let konzumní společnost, která se soustředila na nákup zahraničního zboží. Nejednalo se pouze o spotřební elektroniku či automobily, ale také o téměř 80 % veškerých potravin. Venezuelští farmáři totiž zanechali obdělávání půdy a odstěhovali se za jistým a dobře placeným zaměstnáním v některém ze státních podniků.

O autorovi

PhDr. Pavel Szobi, Ph.D.

  • Odborný asistent na Katedře hospodářských dějin Vysoké školy ekonomické v Praze.
  • Věnuje se hospodářským a politickým dějinám 20. století, zejména dějinám Československa a východního bloku.

Venezuelané nakupovali americké mléko a americká vejce, vozili se americkými automobily. Ačkoli vláda Andrése Peréze regulovala dovoz zboží tak, aby zůstala zachovaná vyrovnaná bilance zahraničního obchodu, obyvatelé toto omezení obcházeli.

Létali na dovolenou na blízkou Floridu, kde díky nadhodnocené venezuelské měně nakupovali zboží ve velkém a prodávali dál doma svým známým. Američané tyto podivné turisty začali nazývat „gimme two“ (dejte mi dvě) a majitelé obchodů vítali nárůst prodeje, který nahrazoval nízkou poptávku amerických spotřebitelů.

Utrácení - důsledek politické krize

Když prezident Andrés Peréz v roce 1979 opouštěl prezidentský úřad, bylo již jeho prezidentství mnoha obyvateli kritizováno kvůli přehnanému utrácení. Prosperující země byla sice demokratickým útočištěm na kontinentu ovládaném vojenskými diktaturami, počátek osmdesátých let ovšem přinesl výrazný pokles cen ropy na světových trzích a pro Venezuelu pokles hlavních příjmů ze zahraničního obchodu.

Rozsáhlý sociální systém, nerentabilní státní podniky, síť nepotismu (protekce na státní úrovni) a korupce, jakož i chybějící finance pro splácení úvěrů na odvážné megalomanské projekty předchozího desetiletí, vedly k ekonomické a fiskální krizi, snížení životní úrovně a k zvyšujícímu se sociálnímu napětí. Opulentní vládní politika sedmdesátých let nepřímo vedla k vleklé politické krizi, která vyvrcholila v roce 1999 zvolením Huga Cháveze do úřadu prezidenta.

Autor:


Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.