Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se počítá starobní důchod?

aktualizováno 
Výpočet přímých důchodů ovlivňují dva základní prvky, a to získané doby pojištění a výpočtový základ. Výše důchodu závisí především na těchto prvcích, které pojištěnec svou činností může přímo ovlivňovat.
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Doby pojištění mají význam jednak pro splnění podmínek nároku na důchod (jednou z podmínek nároku na přímý důchod je získání stanovené doby pojištění), jednak pro stanovení výše důchodu, neboť důchod se stanoví z výpočtového základu danou procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění (rokem pojištění se rozumí 365 kalendářních dní), přičemž při stanovení výpočtového základu lze obecně zohlednit jen ty příjmy, které byly dosaženy na základě započitatelné doby pojištění; nezapočítává-li se určitá doba jako doba pojištění, nelze vzít v úvahu ani příjem dosažený během této doby.

Doby pojištění

Přehled dob pojištění ZDP rozlišuje u dob pojištění dva pojmy: dobu pojištění (ve vlastním slova smyslu) a náhradní dobu pojištění. Pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu se náhradní doba pojištění hodnotí stejně jako doba pojištění, pokud v ZDP není stanoveno jinak (kromě hodnocení některých náhradních dob pro výši důchodu jen v rozsahu 80 % se jedná ještě o několik dílčích odchylek, které pro účely této publikace nejsou podstatné). Základní rozdíl mezi dobou pojištění a náhradní dobou pojištění je ten, že za dobu pojištění se platí pojistné na důchodové pojištění, zatímco za náhradní dobu pojištění se toto pojistné neplatí.

Doby pojištění a náhradní doby pojištění jsou v Z DP vymezeny dvěma způsoby, a to v závislosti na časovém období. Doby pojištění a náhradní doby pojištění od 1. ledna 1996 (tj. za účinnosti ZDP) definuje ZDP prostřednictvím institutu účasti na důchodovém pojištění s tím, že v některých případech je třeba splnit ještě další podmínky pro to, aby se účast na důchodovém pojištění hodnotila jako doba pojištění nebo náhradní doba pojištění.

Doby pojištění a náhradní doby pojištění před 1. lednem 1996 (tj. před účinností ZDP) jsou v ZDP vymezeny odkazem na předpisy platné před 1. lednem 1996 a to tak, že doby zaměstnání získané podle těchto dřívějších předpisů před 1. lednem 1996 se pro účely ZDP považují za doby pojištění a náhradní doby získané podle těchto dřívějších předpisů před 1. lednem 1996 se pro účely ZDP považují za náhradní doby pojištění. Vzhledem k praktickému účelu této publikace se dále podrobněji zaměříme jen na ty doby, které jsou nejčastější a mají také v důchodovém pojištění rozhodující význam (poznamenává se, že se nejedná o vyčerpávající výklad problematiky dob pojištění, nýbrž jsou uváděny jen ty principy hodnocení a zápočtu těchto dob, které jsou nejdůležitější).

Pracovní poměr

Jedná se o pracovní poměr podle zákoníku práce. Není zde podstatné, byl-li pracovní poměr založen pracovní smlouvou, volbou nebo jmenováním, jedná-li se o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, nebo jde-li o pracovní poměr hlavní, vedlejší nebo souběžný, anebo o pracovní poměr na plný nebo částečný úvazek. Podmínkou pro to, aby se pracovní poměr hodnotil jako doba pojištění, je, aby v době svého trvání zakládal účast na nemocenském pojištění. Pracovní poměr se považuje za dobu pojištění.

Účast na nemocenském pojištění nezakládá pracovní poměr sjednaný se zaměstnavatelem, který nemá sídlo na území České republiky. Účasten nemocenského pojištění není též zaměstnanec v pracovním poměru, který vykonává tzv. příležitostné zaměstnání. Za příležitostné zaměstnání se považuje nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích; za příležitostné se považuje dále zaměstnání, jehož obsahem je pouze činnost malého rozsahu, tj. zaměstnání, v němž příjem nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc (do 31. prosince 1992 se jednalo o částku 120 Kč za kalendářní měsíc).

Příklad

Zaměstnanec sjednal pracovní poměr na dobu určitou od 1. září do 7. září 2000 a mzda za tuto dobu činila 3 000 Kč. Protože se jedná o příležitostné zaměstnání (pracovní poměr netrval déle než sedm kalendářních dní), nezakládá tento pracovní poměr účast na důchodovém pojištění.

Zaměstnanec sjednal vedlejší pracovní poměr na dobu neurčitou s malým pracovním úvazkem a mzda měla činit 350 Kč měsíčně. Protože se jedná o příležitostné zaměstnání (obsahem tohoto pracovního poměru je činnost malého rozsahu s příjmem nedosahujícím stanovené hranice), nezakládá tento pracovní poměr účast na důchodovém pojištění.

Zaměstnanec sjednal pracovní poměr na dobu neurčitou se mzdou 10 000 Kč měsíčně. V měsíci srpnu požádal o neplacené volno a pracoval pouze jeden den, za který dosáhl příjmu 350 Kč. Zaměstnanec bude účasten důchodového pojištění, neboť se v daném případě nejedná o příležitostné zaměstnání (příjem v měsíci srpnu sice nedosáhl částky 400 Kč, avšak pracovní poměr byl sjednán tak, že příjem za měsíc měl převyšovat tuto částku).

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Základní principy důchodového pojištění
2. díl: Druhy důchodů a jejich výše 
3. díl: Kdy odejít do důchodu?


Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.