Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se počítá starobní důchod

aktualizováno 
Přímé důchody se vyměřují danou procentní sazbou z výpočtového základu, který se zjišťuje ke dni, od něhož se přiznává důchod. Víte, jak se počíta váš osobní vyměřovací základ?
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Výpočtový základ se odvozuje z osobního vyměřovacího základu pojištěnce, který se zjišťuje buď jako určitý průměr dosažených výdělků za stanovené období nebo z dřívějšího osobního vyměřovacího základu, pokud pojištěnec již pobíral nebo  pobírá některý z přímých důchodů.

Výpočtovým základem je podle § 15 ZDP osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje tzv. první redukční hranici; pokud tuto hranici převyšuje, stanoví se výpočtový základ tak, že částka osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice se počítá plně, z částky osobního vyměřovacího základu v pásmu od první do druhé redukční hranice se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici se počítá 10 %. Pro stanovení výpočtového základu je tedy třeba znát aktuální hodnoty redukčních hranic.

ZDP v § 15 stanovil tyto hodnoty pro první rok účinnosti, tj. pro rok 1996 s tím, že pro další kalendářní roky stanoví tyto hodnoty vláda svým nařízením. Například pro rok 2000 činila na základě nařízení vlády č. 228/1999 Sb. první redukční hranice 6 300 Kč a druhá redukční hranice 14 200 Kč (přehled redukčních hranic je uveden na str. 122). V roce 2006 je výpočtovým základem osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 9 100 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 9 100 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 9 100 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 9 100 Kč do 21 800 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 21 800 Kč se počítá 10 %. Pro rok 2007 činí první redukční hranice 9 600 Kč a druhá redukční hranice činí 23 300 Kč.

Osobní vyměřovací základ

Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se stanoví jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Osobní vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Koeficient 30,4167 představuje průměrný počet dní v kalendářním měsíci (365/12 = 30,4167).

Výpočet osobního vyměřovacího základu (OVZ) se dá znázornit tímto vzorcem:

OVZ = 30,4167 . úhrn RVZ / (KD – VD)

RVZ = roční vyměřovací základ za kalendářní rok spadající do rozhodného období
KD = počet kalendářních dnů rozhodného období
VD = počet vyloučených kalendářních dnů v rozhodném období

Pro stanovení osobního vyměřovacího základu jsou tedy podstatné tři prvky: roční vyměřovací základ, rozhodné období a vyloučené doby.

předpisů před 1. lednem 1996 se pro účely ZDP považují za náhradní doby pojištění.  

Roční vyměřovací základ

Roční vyměřovací základ se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce (přitom za vyměřovací základ pojištěnce se před 1. lednem 1996 považuje hrubý výdělek podle předpisů platných před tímto dnem a po 31. prosinci 1995 vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zákona č. 589/1992 Sb. a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, popř. za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě) za příslušný kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Účelem tohoto koeficientu je aktualizovat hodnotu ročního vyměřovacího základu pojištěnce, a to v závislosti na tempu růstu průměrné mzdy v národním hospodářství.

Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce znamená součet všech vyměřovacích základů v daném kalendářním roce (pojištěnec mohl mít v roce více zaměstnání, a to souběžných nebo na sebe navazujících). Za vyměřovací základ se však považují jen ty příjmy, které byly dosaženy na základě činnosti, která se považuje za dobu pojištění; příjmy z činností, které nezakládají účast na důchodovém pojištění (například z dohody o provedení práce, byť by se z těchto příjmů odváděla příslušná daň), se do vyměřovacího základu nezahrnují. Vyměřovací základ pro stanovení pojistného a hrubý výdělek se považují za vyměřovací základ pojištěnce nejdříve ode dne zaplacení pojistného, jde-li o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění před 1. lednem 1996 (např. u osob samostatně výdělečně činných) byla stanovena podmínka zaplacení pojistného.

Vyměřovací základy jsou uvedeny na evidenčních listech důchodového pojištění (zabezpečení) nebo v potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení (jde-li o osoby samostatně výdělečně činné). Výši náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) prokazuje pojištěnec potvrzením zaměstnavatele (toto potvrzení předkládá až v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu). Roční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Výpočet ročního vyměřovacího základu (RVZ) se dá znázornit tímto vzorcem:

RVZ = VZ . KNVVZ
VZ = úhrn vyměřovacích základů pojištěnce v kalendářním roce
KNVVZ = koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu platný pro příslušný kalendářní rok

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Na čem závisí výše vašeho starobního důchodu


REKLAMA


Úryvek je z knihy
"Kdy do důchodu a za kolik" 
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz


Komerční prezentace:
KB Penzijní Fond
Uzavřete si ZDE smlouvu o penzijním připojištění
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.
.... více na www.pfkb.cz




Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.