Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proklikal se téměř k milionu. Vydělané peníze mu však neproplatili

aktualizováno 
Chcete si vydělat 20 dolarů za dvě minuty a nevstat přitom od počítače? Internet dneska nabízí možnosti výdělku, o jakých se dřív ani nesnilo. Vydělané peníze jsou často jen virtuální a nikdo vám je neproplatí, ale s trochou opatrnosti můžete přijít i k opravdovým penězům.

Důchodce Josef H. si na reklamních odkazech naklikal v přepočtu statisíce korun. Na jejich vyplacení čeká už čtyři roky. | foto: zdroj: účet Josefa H.

Říká se tomu klikačka. Anglicky se to jmenuje PTC (paid-to-click, placeno za kliknutí) a funguje to takhle: zaregistrujete se na příslušné webové stránce, klikáte na reklamní odkazy, ankety nebo průzkumy a za každý klik či průzkum dostanete peníze. Nemusíte vstát od počítače, zvládnete to mezi sekáním zahrady a procházkou, během kojení nebo po operaci kyčle.

Čtenář Josef (redakce zná celé jeho jméno) je v důchodu a na klikačky narazil před pár lety při bloumání internetem. Dneska je díky nim skoro milionářem. Bohužel jen skoro.

Začínal na dnes už neexistující ostravské stránce, která za jedno kliknutí na reklamu nabízela pět korun. Výdělek si mohl nechat vyplatit, až když nashromáždil 1 000 korun. Jenže jakmile se k té hranici blížil, odměna za klik se snižovala: nejdřív na tři koruny, na korunu, na 50 haléřů a nakonec 0,05 koruny. „Po docílení částky 900 korun se postupně snižoval i počet nabídek na klikání, takže té minimální částky už se prakticky nedalo dosáhnout. V téhle fázi jsem klikání vzdal a těch 900 jsem oželel,“ říká Josef.

Šedá zóna ekonomiky

Klikačky využívají principu platby za internetovou reklamu. Inzerent většinou platí za zobrazení nebo prokliknutí na jeho reklamu a s umisťováním bannerů na různé webové stránky mu pomáhá zprostředkovatel. Když na reklamu někdo klikne, inzerent zaplatí zprostředkovateli určitou sumu, o kterou se pak zprostředkovatel podělí s majitelem webových stránek.

Nepřehlédněte

„Například cena za proklik na reklamu bude pro zadavatele jeden dolar,“ ilustruje konzultant v oblasti internetového marketingu Viktor Janouch. „Tuto částku zaplatí zprostředkovateli. Ten si část ponechá, část vyplatí majiteli stránek a část může dostat uživatel, který na reklamu kliknul. Při mnoha tisících a řádově více kliknutí už může být provize celkem zajímavá.“ Ve větším objemu peněz už se totiž vyplatí uživatele internetu k návštěvě stránek finančně motivovat – a to je právě případ klikaček. Všechno pěkně funguje, všichni jsou spokojení, a přesto jako by bylo něco v nepořádku. Finančně motivovaní návštěvníci jsou totiž k ničemu. „Pro inzerenty jde o zcela zbytečnou návštěvnost, a tedy vyhozené peníze,“ upozorňuje Viktor Janouch.

Podobný názor má i IT expert Lukáš Erben, který klikačky považuje za šedou zónu ekonomiky. „Pro on-line inzerenty je to v podstatě škodlivý fenomén, neboť platí za reklamu (kliky) uživatelů, u nichž je prakticky jisté, že nedojde k žádné přeměně investice do reklamy v obchodní transakci, potažmo zisk,“ soudí Lukáš Erben.

Klikající skoromilionáři

Pro inzerenty sice klikačky výhodné nejsou, ale pro „klikače“ jsou velkým lákadlem – zvlášť když jim někdo nabízí 20 dolarů za dvě minuty klikání jako web Buc Inc. Josef ho objevil před čtyřmi lety. Zaregistroval se, pro výplatu si zřídil tzv. elektronickou peněženku Payza a začal klikat. Když pak viděl, jak rychle peníze za kliknutí naskakují, přivedl na Bux Inc. i manželku a dceru a klikala celá rodina.

Jakmile Josef naklikal 6 505 dolarů (při dnešním kurzu zhruba 162 000 korun), požádal o jejich vydání. To bylo v roce 2012. Od té doby se odpovědi nedočkal. „Bohužel postrádám komunikaci ze strany Bux Inc., a pokud jednou za rok komunikují, většinou přicházejí pouze s další nabídkou, o kterou já po zkušenostech s nimi nejevím zájem,“ říká Josef. Než definitivně pochopil, že naklikaný výdělek nedostane, stihl „vydělat“ 30 000 dolarů (zhruba 750 000 korun); s předchozími 6 505 dolary to v přepočtu dělá přes 900 000 korun. „Já už jsem dneska v neuvěřitelném balíku,“ směje se důchodce.

Podobnými zkušenostmi se internetové recenze jen hemží. „Marně čekám přes rok na výplatu, je to podvod, jako většina klikaček. Klikal jsem rok asi na 30-40 klikaček, naklikal tisíce dolarů a nedostal ani jeden cent !!!“ stěžuje si na stránky Bux Inc. anonymní diskutér. Jiný, který si dal jméno „Taky jsem naletěl“, tvrdí: „Jsou to podvodníci, také čekám už snad čtyři roky na vyplacení. Je mi jasné, že se nikdy nedočkám. Klikal jsem nejméně na dalších asi 30 klikačkách a nikdy jsem nic nedostal.“

Klikačky, které fungují

„Pokud se někdo do šedé zóny pustí, měl by chápat, že s tím mohou být spojena jistá rizika. Tím nejmenším je, že narazí na podvodníka a nedostane zaplaceno,“ upozorňuje IT odborník Lukáš Erben. A další rizika? „Může tu být i riziko podstrčení malware (spyware), nechtěného zapojení do něčeho na způsob pyramidové hry a podobně,“ dodává.

Přesto není pravda, že by se klikáním vydělat nedalo. Ne sice statisíce, jen stokoruny, ale zato skutečné. Josef má dobrou zkušenost s weby, které zajišťují průzkumy trhu nebo veřejného mínění. „Fungující klikačky jsou například Český národní panel a Casi Ipsos. Odměny nejsou nikterak velké, ale funguje to a občas se i nějaká částka na účtu objeví.“

První jmenovaná společnost přiděluje za práci body, které se dají směnit za peníze, věcné odměny nebo převést na charitu. Ta druhá nabízí jenom hotovost: 10 až 50 korun za vyplněný dotazník, celkem do 1 000 korun ročně.

Jak ale předem poznat, kde si naklikáme opravdové peníze a kde jen bezcenné cifry, které nám nikdo neproplatí? „Rozhodně je rozumné ověřit si pověst služby například na PTCcentral nebo jiné podobné stránce. Podvodníci v této šedé oblasti nejsou vzácní,“ doporučuje Lukáš Erben.

Autor: pro iDNES.cz

Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.