Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V patnácti začínal u táty v dílně, dnes má jeho firma obrat 30 milionů

aktualizováno 
Jakub Milata začínal jako patnáctiletý v autobazaru svého otce. Mezitím studoval, ale veškerý volný čas trávil mezi auty. Dnes je majitelem největšího ekologického autovrakoviště v Moravskoslezském kraji. Boří předsudky, že vrakoviště je synonymem pro nepořádek a kšeftování s kradenými auty a díly.

Jak jste se k této práci dostal?
Autovrakoviště jsme vybudovali s otcem skoro z ničeho. Vlastně jsme navázali na otcův poměrně známý autobazar, který provozoval od roku 1991. Už v té době uvažoval o provozu autovrakoviště. O tomto typu podnikání měl jasnou představu, inspiroval se totiž svými zkušenostmi při práci po Evropě. Já jsem v té době studoval automobilovou školu a společně jsme přemýšleli, kam se firma bude dále rozvíjet, kam bude směřovat.

A co jste vymysleli?
V roce 1997 koupil otec bývalý areál sběrných surovin v centru Dobré, hned za obecním úřadem. Vybudovali jsme první dílnu a já v ní začal pracovat. Bylo mi patnáct a vždy po vyučování, od dvou do šesti, jsem byl v dílně. Trávil jsem tady i všechny víkendy a učil se s pomocí otce pracovat s auty. Rozjeli jsme malé vrakoviště s prodejem náhradních dílů, nejdříve ze škodovek, později ze všech značek. Postupně jsme začali nabízet také služby pneuservisu a prováděli drobné opravy vozidel.

Zajímavé profese

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí.

„Ze všech stran je to k nám do kopce. Když je cyklisté vyšlápli, tak bylo slyšet, jak by si dali chlazené pivo, nebo aspoň limonádu, vypráví Miroslav Hron.

Klepali mu na dveře, že mají žízeň, tak jim postavil na louce výčep

Jeho prací je sloužit celebritám i bohatým lidem. A baví ho to

Další zajímavé příběhy čtěte zde:

A jak to bylo dál?
Po letech se trh s autobazary změnil a my jsme ten náš přestali provozovat. Bylo to v roce 2007. Když jsme začínali, nebylo provozování autovrakovišť tak moc legislativně svázáno a kontrolováno, jako je tomu nyní. I tak jsme měli vizi, že se budeme inspirovat v zahraničí, kde už v té době byla autovrakoviště a zařízení pro ekologickou likvidaci na úrovni autorizovaných servisů. Řadu z nich jsme navštívili a zároveň jsme si řekli, že chceme být moderní, ekologičtí a poctiví. Na nic si nehrát a živit se tím, co nám jde a co nás baví.

To zní jako z pohádky. Hodně podnikatelů chce přece hlavně rychle zbohatnout. A pokud vím, tak s autodíly se docela kšeftovalo.
Jenže my jsme chtěli a chceme bořit předsudky, že autovrakoviště rovná se nepořádek a kšeftování s kradenými auty a díly. Už v roce 1998 jsme měli úředně vyřízenou ekologickou likvidaci, koncesi, a jako jedni z prvních jsme vydávali potvrzení o odevzdání autovraku. Pravidlo, že bez potvrzené ekologické likvidace nezrušíte vozidlo na úřadě, přišlo, tuším, až v roce 2005. Také jsme věděli, že chceme mít ve firmě maximálně možný pořádek a že nechceme nabízet naše služby a zboží na nějakém smetišti. Postupem času jsme se stali slušným vzorem nejen pro naši konkurenci, ale i pro úřady a další instituce.

Jakub Milata (35)

Jakub Milata svou práci miluje. Začínal v autodílně svého otce, když mu bylo patnáct, dnes se pyšní jedním z největších ekologických autovrakoviš’t v Česku.
  • Odmaturoval na střední automobilové škole, obor silniční doprava zaměřená na údržbu a provoz vozidel.
  • Od 15 let pracoval ve firmě svého otce, tu v roce 2012 převzal.
  • Dnes je majitelem ekologického autovrakoviště Milata v Dobré na Frýdecko-Místecku.
  • Mezi jeho koníčky patří rodina, letní i zimní sporty, především hokej, a vše kolem aut a motorek. Sbírá veterány.
  • Je svobodný, má malou dceru.

Váš areál se za poslední roky změnil k nepoznání. Museli jste si na tak rozsáhlé vybavení vašeho vrakoviště půjčit?
Nemáme a nikdy jsme neměli žádné půjčky, úvěry nebo snad evropské dotace. Jediné dotace, které nyní dostáváme, jsou na vybrané druhy odpadů z autovraků. Výše těchto dotací se odvíjí podle správně vytříděného odpadu, který odevzdáváme, případně za jeho likvidaci platíme. Jedná se například o textil, plasty, sklo nebo pneumatiky.

Jinak zastávám názor, že peníze, které se ve firmě vydělají, mají také ve firmě zůstat. S tím je spojeno také další motto, že pokud na něco nemám, tak si to nekoupím. A pokud to opravdu pro podnikání potřebuji, udělám vše proto, abych si na danou věc týmovou prací vydělal.

Takže vám provoz dostatečně vydělává na investice? Můžete prozradit výši těchto investic?
Ano, peníze bereme z našeho podnikání a z úspor. Tato nezávislost je pro nás velice důležitá. Nikdy nechceme nikomu nic dlužit. Pokud mám být ale konkrétnější, veškeré investice do technologií, zařízení, strojů, pozemků a budov se pohybují za celé období v řádech desítek milionů korun.

Vypadá to, že vaše sny a plány se naplnily a že všechno šlo hladce. Zažil jste i krušné chvíle?
Kolem roku 2004 jsme šrotovali tak dvacet aut měsíčně a snili o tom, že jich bude jednou třeba sto. A tak jsme v roce 2008 koupili sousední pozemky pro získání větší skladové plochy. Ale přišla krize. Železo stálo korunu a my na tento pozemek postupně nahromadili asi tisíc autovraků. Pro nízkou cenu kovošrotu jsme je nějakou dobu drželi skladem. Ta obrovská hora nám alespoň udělala reklamu, byla vidět opravdu z velké dálky.

Na jaké ploše dnes podnikáte?
Dnes podnikáme na ploše asi 16 tisíc metrů čtverečních a s nedostatkem prostoru opět bojujeme.

Fotogalerie

S kolika zaměstnanci jste začínali a kolik jich máte dnes?
Začínal jsem s otcem a v době, když jsem byl ještě student, jsme měli jediného zaměstnance. Dnes nás je dvacet a občas využíváme brigádní posily. I přesto, že nás je už hodně, každý den jsme otec i já v montérkách a pendlujeme mezi kanceláří a našimi provozy. Jsme firmou rodinnou a kromě mých vlastních rodinných příslušníků a jejich příbuzných tady pracují i lidé, kteří se rekrutovali z blízkých přátel.

V jakých profesích pracují?
Nejvíce je technických pracovníků. Více než jejich odborná kvalifikace mě zajímá jejich aktivní přístup k práci a jejich dobře fungující role v našem kolektivu. Kromě toho u mě pracuje několik prodejců autodílů, mám i proškolené řidiče, pracovníky pneuservisu, autoservisu a kovošrotu. Dvě kolegyně mají na starost centrální kancelář. Součástí týmu je také odpadový hospodář – ekoložka a manažer. Většinu zásadních rozhodnutí konzultuji se svým otcem.

Vy tady na autovrakovišti i bydlíte?
Někdy v roce 2000, kdy jsem se začal firmě naplno věnovat, jsem bydlel v malém bytě přímo na autovrakovišti. Později jsme postavili větší byt v prostorách přímo nad dílnami, takže jsem vlastně žil neustále v práci. Před dvěma lety se mi narodila dcera a především kvůli ní jsem se z autovrakoviště odstěhoval. Nyní tyto prostory slouží jako kanceláře, bez kterých bychom se už dnes neobešli.

Pokud vím, věnujete se také autoveteránům. Je to tak?
Ano. Je to můj velký koníček. Sbíráme motocykly české výroby, automobily a traktory. Veterány sbíráme, opravujeme, renovujeme. Fascinuje mě především dobová rukodělná práce a řemeslo.

Máte představu, kolik aut jste už za dobu vašeho podnikání sešrotoval? Sešrotovali jsme přes 25 tisíc vozidel a autovraků.

Jak vůbec taková likvidace auta probíhá?
Hlavním úkolem je zbavit vozidlo veškerých nebezpečných látek. Na speciální lince vypouštíme kapaliny, jako jsou benzín nebo nafta, motorový olej, brzdová kapalina, chladicí kapalina a nemrznoucí směs do ostřikovačů. Dále je vyjmuta autobaterie a katalyzátor.

A co potom?
Pak se postupně demontují veškeré části vozidla. Demontované díly a části se třídí a ukládají tak, aby se nepomíchaly. Poté se tyto části odvážejí firmám, které tyto materiály zpracovávají nebo likvidují. Demontují se části motoru, sundává se startér, alternátor, chladič, elektrokabely. Následuje demontáž plastových částí, skel, sedaček, rádií, pojistkové skříňky a tak dále. Všechny komponenty se materiálově opět třídí.

A kam pak s nimi?
Odpady, které takto získáváme, buď prodáváme dalším firmám, nebo při jejich odevzdávání za tuto recyklaci platíme. S odpady to v dnešní době není tak špatné jako v minulosti. Řada firem se tímto byznysem zabývá, recyklace a zpracování odpadů se neustále vyvíjejí. Situace se velmi zlepšila. Když jsme začínali, byl s odpady problém. Devadesát procent toho, co jsme z auta získali a roztřídili, skončilo na skládce, pouze deset procent mělo další využití. Dnes je to přesně naopak, takže devadesát procent získaných materiálů jde na recyklaci nebo k dalšímu využití. Řadu materiálů prodáváme dalším zpracovatelům, určitá část odpadu směřuje k energetickému využití. Důležitou komoditou je v tomto případě železo.

Proč?
Výkyvy výkupních cen této komodity jsou pro nás vždy velice zásadní. Jsou ovšem také odpady jako například nemrznoucí směsi nebo brzdové kapaliny, za které při odevzdání na recyklaci platíme nemalé částky. Za tyto odpady platíme přibližně třikrát více, než získáváme za kovový šrot.

A co náhradní díly, které se ještě dají použít? Ty jdou také do šrotu?
Ty jsou pro nás důležité, řekl bych zásadní. Slouží k opětovnému využití, k prodeji. Je to pro nás důležitý zdroj získání finančních prostředků. Bez prodeje použitých náhradních dílů bychom tuto činnost ani provozovat nemohli.

To mají staré náhradní díly skutečně takovou hodnotu?
Jedná se o velice specifický obor prodeje a velice specifické zboží. Zákazníci mají občas pocit, že bychom tyto díly z autovraků měli rozdávat zdarma. Bohužel nevidí tu každodenní těžkou práci spojenou s likvidací vozidel. Použitý náhradní díl musí někdo odborně vymontovat, zkontrolovat, odzkoušet, předtím dovézt. Především musí dojít k řádné ekologické likvidaci vozidla, která je celá v naší režii. I proto se občas stává, že některý náhradní díl od nás může být dražší než díl nový. Tento zdánlivý rozpor musíme občas zákazníkům vysvětlovat. Ale abych zbytečně nestrašil: na většině použitých originálních dílů z autovraků zákazník ušetří.

Může se hodit

Sháníte zaměstnání v automobilovém průmyslu? Hledejte na jobDNES.cz

Jsou vaši zákazníci převážně z Frýdecko-Místecka?
Zákazníky na autodíly z likvidovaných vozidel nemáme jen z blízkého okolí. Prodáváme také přes internet v rámci celého Česka a také na Slovensko. Zákazníky máme ovšem také z řady států bývalého Sovětského svazu a z dalších zemí východní Evropy a autodíly prodáváme také do několika afrických zemí. Odtud máme několik dlouholetých zákazníků.

Kolik zakázek máte denně?
Autovraky nám denně sváží dva až čtyři odtahové speciály. Každý z nich najezdí průměrně 92 tisíc kilometrů ročně.

Jaká auta k vám lidé přivážejí nejčastěji?
Jedná se o auta, která lidé nechtějí, nebo už nemohou dále provozovat, tedy auta stará, havarovaná, někdy i nekompletní. Velice často je to i z důvodu, že dané vozidlo neprošlo technickou kontrolou a oprava se jeho majiteli už prostě nevyplatí.

Kolik aut ročně šrotujete?
Za poslední rok až dva jsme se díky změnám ve firemní strategii velice posunuli kupředu. Zatímco v letech 2008 až 2011 jsme zpracovávali 1 200 až 1 500 vozidel ročně, v letech 2012 a 2013 to bylo méně, přibližně 900 vozidel ročně. Předloni jsme změnili marketingovou a obchodní strategii, a to i díky několika zahraničním cestám, kde jsme sbírali nové zkušenosti. Samozřejmě vám ještě nemohu sdělit konečná čísla za letošní rok, ale letos očekáváme oproti předcházejícímu průměru trojnásobný počet zlikvidovaných vozidel.

Můžete prozradit váš roční obrat?
Je to něco kolem třiceti milionů korun.

A co konkurence?
Zdravá konkurence nám nevadí. Posouvá nás a motivuje nás. Pokud konkurence provádí ekologickou likvidaci poctivě jako my, náklady na provoz a zpracování odpadů ovlivňují její zisky stejně jako nám. Nezdravá konkurence vydělává na úkor životního prostředí, a tedy na úkor nás všech.

Jste zastáncem šrotovného?
Ano, jsme zastánci šrotovného. Sice nám přibude práce, ale je třeba se postarat a pohlídat, aby automobily končily na certifikovaných autovrakovištích, aby vše dávalo smysl a odpady byly následně řádně zpracovány.

Co je pro vás jako podnikatele největší zátěž?
Pokud opravdu přemýšlím o nejtěžší zátěži pro podnikatele, tak je to podle mě čas. Čas v práci na úkor toho volného. Vysvětlujte své dceři, že nemůžete jít spolu na hřiště, že musíte být zrovna v práci. Toto je opravdu těžké.

Autor: pro iDNES.cz


Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.