Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nebuďme otrokem svých zvyklostí, některé nás zbytečně stresují

aktualizováno 
Náš život je naplněn a ovládán řadou zvyklostí, někdy i rituálů. Ne všechny nám však pomáhají. Řada zvyklostí nás spíše zbytečně stresuje. Jak tomu čelit, radí psycholog Jan Urban.

Ilustrační foto | foto: ProfimediaProfimedia.cz

Zvyklosti nás provázejí od začátku života a vznikají různě. Některé se rodí automaticky poté, co se nám určité chování osvědčilo. Jiné si vytváříme proto, že se nám zdá, že tak postupují ostatní, především ti, kterým se chceme podobat. Některé nám možná byly v určité fázi života vnuceny. Jiné jsou prostě součástí naší osobnosti a víme o nich jen to, že jsme tak jednali vždy. Bez ohledu na to, jak vznikly, se však nad nimi většinou příliš nezamýšlíme.

Některé zvyklosti nám pomáhají; to je konec konců důvod proč vznikly. Zrychlují naše jednání, omezují potřebu se složitě rozhodovat a šetří náš čas i energii. Téměř každý má však i zvyklosti, které se pro něj stávají zdrojem problémů a někdy mohou vést i ke stresu. Pokud si to neuvědomujeme, nemáme ani sklon je zpochybňovat nebo uvažovat, jak je změnit.

Nejčastější příklady

Pro příklady zvyklostí, které nepatří k nejšťastnějším, není třeba chodit daleko. Existují jich stovky, a pravděpodobně mezi nimi naleznete i ty, které vám budou připadat povědomé.

Jan Urban (1953)

„Platy některých státních úředníků, především těch vedoucích, u nás patří k nejúzkostlivěji střeženým státním tajemstvím. Jejich výši totiž nelze žádným ekonomickým způsobem zdůvodnit,“ říká docent Jan Urban.
  • Autor publikací Přestaňte se v práci stresovat a Jak lépe naložit s časem.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filosofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.

Možná máte zvyk vstávat či odcházet z domova do práce později, než je třeba. Při cestě jste tak nuceni spěchat a do práce dorazíte až na poslední chvíli, možná i vyčerpaní. V důsledku toho jste pak možná v práci po ránu nevrlí nebo zbytečně svárliví. Lidé ve vašem okolí pak vůči vám nejsou příliš vstřícní a ochotní pomoci a někteří se dokonce mohou chovat nepřátelsky. Cestujete-li do práce autem, mohli byste možná zvolit i jiný způsob dopravy, který by vám umožnil si během cesty něco přečíst nebo se uvolnit.

Možné je i to, že máte zvyk konzumovat příliš náročný oběd, a po většinu odpoledne se pak cítíte unavení. Možná že během pracovního dne pijete i příliš mnoho kávy, a jste pak po většinu dne nervózní. Možná že trávíte příliš mnoho času brouzdáním na internetu či komunikací na sociálních sítích, a nezbývá vám tak čas na úkoly, jejichž termíny se blíží. Možná že chodíte spát příliš pozdě a budíte se proto nevyspalí, nebo naopak příliš brzy, a tak zbytečně ztrácíte čas, který byste mohli věnovat něčemu jinému, například přečtení knížky. Možná že jste si zvykli před spaním trochu „relaxovat“ tím, že něco malého sníte, a tento zvyk zhoršuje kvalitu vašeho spánku.

Nezabývejme se tím, co nelze změnit

Stejně nepříznivé zvyky mohou být i mentální povahy. Příkladem je sklon zabývat se ať už v úvahách, nebo rozhovorech s přáteli a kolegy, jen potížemi, a nevěnovat pozornost tomu, co bez problémů funguje. Podobný je zvyk zaobírat se přílišnou měrou okolnostmi, které změnit nelze, či událostmi minulými, které již nemůžeme ovlivnit. Pronásledovat nás může i zvyk strachovat se věcmi, které velmi pravděpodobně nikdy nenastanou, či trávit po každém rozhovoru určitou dobu úvahami, zda jsme neřekli něco špatného nebo se někoho nedotkli a hledat tak problémy tam, kde nejsou. Společným rysem těchto a podobných zvyků není jen to, že naši mysl zaměstnávají zbytečnými problémy, ale i to, že nepříznivě ovlivňují naše emoce.

Nepřehlédněte

Řada nepříznivých zvyků nás pronásleduje i v práci, a vytváří navíc začarovaný kruh. Pokud se trvale obáváme, že své úkoly nestihneme, máme sklon být neustále ve spěchu, a na jejich kvalitní vykonání nám skutečně nezbude dost času. Totéž platí o nerozhodnosti projevující se sklonem odkládat rozhodnutí na dobu, až budeme mít „více informací“.

Podobně působí i zvyk zahrnovat do svého denního programu více, než lze zvládnout, a propadat pak panice, která nám brání se do naplánovaných úkolů skutečně pustit. Obdobný je i zvyk vykonávat vše sám a nenechat ostatní, aby nám pomohli, jež vede nejen k tomu, že svou práci nezvládáme, ale i k tomu, že ostatní nám s ní ani nejsou schopni pomoci.

Východiskem je se nad svými zvyky zamyslet

Lidské zvyklosti včetně těch nepříznivých jsou rozmanité a ty, které jsme uvedli, představují jen velmi drobný vzorek. Ochota se nad nimi zamyslet může proto jen prospět. I malé a jednoduché změny zvyklostí nám totiž často mohou citelně pomoci. Jde-li o zvyky, který nás občas či dokonce pravidelně stresují, stojí jejich změna za zvážení okamžitě.

Stresuje-li vás ranní spěch, zvykněte si vstávat o trochu dříve nebo být na svou práci po ránu lépe připraveni. Váš pracovní den to může podstatně změnit. Namísto celodenního spěchu se stane nejen snadněji zvládnutelným, ale i příjemnějším. Obdobného zlepšení dosáhnete, zvyknete-li si ve svých denních či dlouhodobějších časových plánech ponechávat určitou časovou rezervu pro případ nenadálých událostí. Ty totiž nastanou téměř vždy.

Zkuste půlhodinovou procházku

Trpíte-li odpoledne únavou, zkuste svůj oběd doplnit (nebo částečně nahradit) půlhodinovou procházkou. Pomůže vám nejen zhubnout, ale i se cítit zdravější. Během procházky můžete navíc potkat známé, a obnovit tak třeba některé své kontakty.

Trápí-li si vás zvyk promýšlet svá rozhodnutí, a to i ta drobná, zbytečně dlouho (v obavě, abyste se nedopustili chyby), stanovte si pro ně pevný časový limit, a ten dodržte. Rozhodnutí proveďte na základě informací, které máte v daném okamžiku k dispozici, a poté je již nezpochybňujte. Hloubání nad tím, jak jste se mohli rozhodnout jinak, bývá totiž jen ztrátou času.

Jste-li na vahách, zda se potřeba změnit některé zvyklosti týká i vás, může vám pro začátek pomoci, připustíte-li si, že každý má nejméně jeden zvyk, který by ve svém zájmu měl změnit. Nalézt ho většinou není příliš složité.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.