Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdy se (ne)platí pojistné na důchodové pojištění

aktualizováno 
Charakteristickým rysem našeho důchodového pojištění je povinná účast na důchodovém pojištění při splnění zákonem stanovených podmínek. Občan se nemůže vyvázat z důchodového pojištění a přestat platit pojistné, a to i kdyby měl dostatečné příjmy k zajištění svého stáří. Jaké jsou doby pojištění a pojistné na důchodové pojištění?
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Za doby pojištění se platí pojistné na důchodové pojištění přičemž za náhradní doby pojištění se toto pojistné neplatí. Placení pojistného upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel. Před 1. lednem 1993 se pojistné zvlášť neplatilo (odvod na důchodové zabezpečení byl zahrnut v dani ze mzdy).

Od 1. ledna 1996, tj. za účinnosti ZDP, se za dobu pojištění nepovažují kalendářní měsíce, ve kterých nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění proto, že osoby účastné důchodového pojištění (s výjimkou osob samostatně výdělečně činných) nevykonávaly činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, ani nepobíraly dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem.

Příklad

Žena požádala zaměstnavatele o poskytnutí neplaceného volna po celý srpen z děvodu péče o dítě. Protože za srpen nedosáhla žádného příjmu a ani jí nebyl v tomto měsíci zúčtován příjem z předcházejícího období, nebude se srpen považovat za dobu pojištění (kdyby neplacené volno trvalo jen do 30. srpna a 31. srpna by žena pracovala, dosáhla by příjmu aspoň za jeden den a srpen by se hodnotil jako doba pojištění).

Podmínka zaplacení pojistného se považuje pro účely hodnocení dob pojištění za splněnou, i když zaměstnavatel pojistné za zaměstnance neodvedl. U osob samostatně výdělečně činných se po 31. prosinci 1995 hodnotí jako doba pojištění jen ta doba, za kterou bylo zaplaceno pojistné. Podmínkou hodnocení doby samostatné výdělečné činnosti v období od 1. května 1990 do 31. prosince 1995 je zaplacení pojistného za celou dobu trvání účasti na pojištění; to znamená, že dluh na pojistném jen za jeden měsíc způsobuje, že nelze započítat ani ty doby samostatné výdělečné činnosti, za které bylo v tomto období pojistné zaplaceno (dlužné pojistné lze ovšem doplatit).

Souběh dob pojištění a náhradních dob pojištění

Kryjí-li se doby pojištění navzájem, započte se pro stanovení celkové doby pojištění pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěnce výhodnější; to platí též, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění nebo doba pojištění a náhradní doba pojištění.

Prokazování dob pojištění

Doby pojištění týkající se výdělečné činnosti (pracovní poměr apod.) s výjimkou doby samostatné výdělečné činnosti, jsou v naprosté většině případů prokazovány prostřednictvím evidenčních listů důchodového pojištění (před rokem 1996 evidenčních listů důchodového zabezpečení). Tyto evidenční listy představují předepsaný tiskopis, který vyplňuje a orgánu rozhodujícímu o důchodech odesílá zaměstnavatel, popřípadě jiný určený subjekt, který plní v důchodovém pojištění úkoly zaměstnavatele. Vždy po ukončení zaměstnání a od roku 2004 vždy po uplynutí každého jednotlivého kalendářního roku je evidenční list uzavřen a odeslán do centrální evidence, kterou vede Česká správa sociálního zabezpečení. Občan evidenční list každoročně podepisuje. Evidenci o samostatné výdělečné činnosti vede a orgánu rozhodujícímu o důchodu dobu pojištění osob samostatně výdělečně činných potvrzuje okresní správa sociálního zabezpečení.

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Základní principy důchodového pojištění
2. díl: Druhy důchodů a jejich výše 
3. díl: Kdy odejít do důchodu?
4. díl: Jak se počítá starobní důchod?


Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.