Ze zjištění loňské kontrolní činnosti úřadů práce v České republice vyplývá, že nejčastěji zaměstnavatelé porušují některá ustanovení zákoníku práce a zákona o mzdě. Ne vždy však mohou úřady obcházení předpisů hmatatelně prokázat. Stává se tak v případech diskriminace.
Co je psáno, to je dáno
Snad nejčastěji zaměstnavatelé podle výsledků loňských kontrol úřadů práce porušují povinnost uzavřít pracovní smlouvu písemně a vydat jeden její výtisk zaměstnanci. Zaměstnavatel tuto povinnost nemá jen tehdy, jde-li o pracovní poměr uzavřený na dobu kratší než jeden měsíc. Opomíjená je také povinnost informovat zaměstnance o jeho právech a povinnostech. Její dodržení je významné například v případech, kdy zaměstnavatel sjednal v kolektivní smlouvě nebo stanovil vnitřním předpisem delší rozsah dovolené, než uvádí zákoník práce. Dále je pro zaměstnance důležité, aby znal výši své mzdy včetně údajů o způsobu odměňování. "Zaměstnavatelé také neplní povinnost písemně informovat zaměstnance o právech a povinnostech nejpozději do jednoho měsíce po vzniku pracovního poměru," říká mluvčí ministerstva práce Monika Hladíková. Velmi četné jsou i případy, kdy zaměstnavatel nevydá zaměstnanci posudek o pracovní činnosti buď do 15 dnů od jeho žádosti, nebo vůbec. Vydávání pracovních posudků není na rozdíl od západních států v českých podnicích obvyklé také proto, že je noví zaměstnavatelé při přijímání pracovníka ani nevyžadují.
Minimální mzda je pouze pro nekvalifikované
Dalším nejčastěji zjištěným porušením je skutečnost, že zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům nižší mzdu, než činí příslušný minimální mzdový tarif. Obvykle uvádějí do pracovní smlouvy minimální mzdu, protože neznají nebo nechtějí znát rozdíl mezi ní a minimálním tarifem. Minimální mzdou je nejnižší mzda, kterou je zaměstnavatel povinen zaplatit zaměstnanci za práci. Většinou se z ní také vypočítává nárok na některé dávky (nemocenské, důchodové, podpora v nezaměstnanosti). Prakticky se rovná minimálnímu tarifu v 1. stupni. Avšak do minimálního tarifu lze zařadit pouze nejjednodušší činnosti bez potřeby kvalifikace (úklid, balení zboží, přesun polotovarů a zboží a podobně). Vykonává-li zaměstnanec náročnější práci, je třeba ho zařadit do vyššího tarifního stupně. Zaměstnavatelé přesto oficiálně vyplácejí minimální mzdu nebo jí blízké částky, aby zkrátili daňové a pojistné odvody. Přitom zbytek vyplácejí pracovníkovi přímo na ruku.
S čím se lze obrátit na úřad práce?
"Upozornit úřad práce na obcházení pracovněprávních předpisů některým zaměstnavatelem může každý občan," říká ředitel Úřadu práce v Opavě Rudolf Hahn. "Je nejlepší, když se obrátí na úřad práce, v jehož spádové oblasti má dotyčný zaměstnavatel sídlo." Zaměření kontrolní činnosti úřadů práce je vymezeno v ust. § 26 zákona č. 1/1991 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Úřady kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů (například právní předpisy o zaměstnanosti, zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání, zákony upravující mzdy a tak dále), s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (například podmínky noční práce, práce přesčas). Kromě toho provádějí úřady práce kontroly podle zákona č. 320/2001 Sb., například sledují plnění závazků vyplývajících z dohod o poskytování jednotlivých příspěvků v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti a podobně.
Zaměstnavatel obchází zákon...
1. Pracovní smlouvu neuzavře písemně.
2. Ukončí pracovní poměr s pracovníkem bez písemné formy, ať ve zkušební době, nebo po jejím uplynutí.
3. Neinformuje o způsobu odměňování.
4. V pracovní smlouvě uvede pouze minimální mzdu a zbytek proplácí přímo na ruku jako takzvanou černou mzdu.
... a zaměstnanec na to doplácí
1. Při uplatnění nároků vyplývajících z pracovní smlouvy na úřadu práce nebo u soudu nemá doklad o tom, co bylo při vzniku pracovního poměru sjednáno.
2. Zaměstnanec se nemá čím prokázat, když se na úřadu práce uchází o přiznání příspěvku.
3. Je odměňován za práci podle uvážení zaměstnavatele, ne podle konkrétních výsledků.
4. Dostává náhrady mzdy z oficiální (minimální) mzdy, která se mu započítává i pro důchod. Při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s trvalými následky se pak vypočítávají dávky i částečný invalidní důchod pouze z oficiálně sjednané mzdy.
(hůl)
Kontroly zaměstnavatelů v číslech
* V roce 2002 bylo úřady práce provedeno celkem 10 583 kontrol, v 7509 případech byly zjištěny nedostatky. Nejvíce kontrol provedly ÚP Praha, Brno-město, Uherské Hradiště, Ostrava a Opava.
* Za porušení povinností byla uložena pokuta 1492 subjektům, celková částka uložených pokut činí 22 519 858 korun.
* Nejčastěji byl porušen zákoník práce (13 770 případů), zákon o mzdě (7172) a zákon o zaměstnanosti (1520).
Co je psáno, to je dáno
Snad nejčastěji zaměstnavatelé podle výsledků loňských kontrol úřadů práce porušují povinnost uzavřít pracovní smlouvu písemně a vydat jeden její výtisk zaměstnanci. Zaměstnavatel tuto povinnost nemá jen tehdy, jde-li o pracovní poměr uzavřený na dobu kratší než jeden měsíc. Opomíjená je také povinnost informovat zaměstnance o jeho právech a povinnostech. Její dodržení je významné například v případech, kdy zaměstnavatel sjednal v kolektivní smlouvě nebo stanovil vnitřním předpisem delší rozsah dovolené, než uvádí zákoník práce. Dále je pro zaměstnance důležité, aby znal výši své mzdy včetně údajů o způsobu odměňování. "Zaměstnavatelé také neplní povinnost písemně informovat zaměstnance o právech a povinnostech nejpozději do jednoho měsíce po vzniku pracovního poměru," říká mluvčí ministerstva práce Monika Hladíková. Velmi četné jsou i případy, kdy zaměstnavatel nevydá zaměstnanci posudek o pracovní činnosti buď do 15 dnů od jeho žádosti, nebo vůbec. Vydávání pracovních posudků není na rozdíl od západních států v českých podnicích obvyklé také proto, že je noví zaměstnavatelé při přijímání pracovníka ani nevyžadují.
Minimální mzda je pouze pro nekvalifikované
Dalším nejčastěji zjištěným porušením je skutečnost, že zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům nižší mzdu, než činí příslušný minimální mzdový tarif. Obvykle uvádějí do pracovní smlouvy minimální mzdu, protože neznají nebo nechtějí znát rozdíl mezi ní a minimálním tarifem. Minimální mzdou je nejnižší mzda, kterou je zaměstnavatel povinen zaplatit zaměstnanci za práci. Většinou se z ní také vypočítává nárok na některé dávky (nemocenské, důchodové, podpora v nezaměstnanosti). Prakticky se rovná minimálnímu tarifu v 1. stupni. Avšak do minimálního tarifu lze zařadit pouze nejjednodušší činnosti bez potřeby kvalifikace (úklid, balení zboží, přesun polotovarů a zboží a podobně). Vykonává-li zaměstnanec náročnější práci, je třeba ho zařadit do vyššího tarifního stupně. Zaměstnavatelé přesto oficiálně vyplácejí minimální mzdu nebo jí blízké částky, aby zkrátili daňové a pojistné odvody. Přitom zbytek vyplácejí pracovníkovi přímo na ruku.
S čím se lze obrátit na úřad práce?
"Upozornit úřad práce na obcházení pracovněprávních předpisů některým zaměstnavatelem může každý občan," říká ředitel Úřadu práce v Opavě Rudolf Hahn. "Je nejlepší, když se obrátí na úřad práce, v jehož spádové oblasti má dotyčný zaměstnavatel sídlo." Zaměření kontrolní činnosti úřadů práce je vymezeno v ust. § 26 zákona č. 1/1991 Sb., o
|
Příběh recepční z Brna, které zaměstnavatel krátí mzdu, si můžete přečíst ZDE |
Zaměstnavatel obchází zákon...
1. Pracovní smlouvu neuzavře písemně.
2. Ukončí pracovní poměr s pracovníkem bez písemné formy, ať ve zkušební době, nebo po jejím uplynutí.
3. Neinformuje o způsobu odměňování.
4. V pracovní smlouvě uvede pouze minimální mzdu a zbytek proplácí přímo na ruku jako takzvanou černou mzdu.
... a zaměstnanec na to doplácí
1. Při uplatnění nároků vyplývajících z pracovní smlouvy na úřadu práce nebo u soudu nemá doklad o tom, co bylo při vzniku pracovního poměru sjednáno.
2. Zaměstnanec se nemá čím prokázat, když se na úřadu práce uchází o přiznání příspěvku.
3. Je odměňován za práci podle uvážení zaměstnavatele, ne podle konkrétních výsledků.
4. Dostává náhrady mzdy z oficiální (minimální) mzdy, která se mu započítává i pro důchod. Při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s trvalými následky se pak vypočítávají dávky i částečný invalidní důchod pouze z oficiálně sjednané mzdy.
(hůl)
Kontroly zaměstnavatelů v číslech
* V roce 2002 bylo úřady práce provedeno celkem 10 583 kontrol, v 7509 případech byly zjištěny nedostatky. Nejvíce kontrol provedly ÚP Praha, Brno-město, Uherské Hradiště, Ostrava a Opava.
* Za porušení povinností byla uložena pokuta 1492 subjektům, celková částka uložených pokut činí 22 519 858 korun.
* Nejčastěji byl porušen zákoník práce (13 770 případů), zákon o mzdě (7172) a zákon o zaměstnanosti (1520).
