Přišla vám výpověď poštou?

Ve schránce pan Miloš našel lístek, že si má na poště vyzvednout dopis do vlastních rukou, a protože tušil, že mu zaměstnavatel posílá výpověď z pracovního poměru, dopis si na poště nevyzvedl. Domníval se, že má až do dalšího pokusu o doručení výpovědi klid.

Pan Miloš se ale mýlí, podle zákoníku práce se totiž výpověď považuje za doručenou. Zaměstnavatel zaměstnanci korespondenci doručuje na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv, kde bude zaměstnanec zastižen. Písemnosti, které se týkají důležitých otázek pracovněprávního vztahu, například výpověď, musí doručit vždy do vlastních rukou.

Pokud zaměstnavatel nemůže písemnost doručit „osobně“, má možnost zaslat dokument poštou na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Důležité písemnosti je nutné vždy adresovat do vlastních rukou pracovníka a poslat je doporučeně s takzvanou dodejkou.

NENECHTE SI UJÍT

Na co se ptát při výběru fondu
Kvalita fondu je pro dlouhodobé investování velmi důležitá a i malý rozdíl ve výnosu, třeba půl procenta ročně, hraje svou roli. Vezměme dva stejně zaměřené fondy, s mírně odlišnými výsledky, průměrně 6 a 5,5 procenta. Když do nich investujeme jednorázově 100 000 korun, vydělá nám výkonnější fond za...

Proč jsou někdy personalisté arogantní?
Přečetl jsem řadu článků o tom, jak se chovat u přijímacího pohovoru. A zajímá mne, zda i personalisté mají nějaká pravidla jednání. Je mi přes padesát a nemám dobré zkušenosti s mladými konzultanty.

Pokud zaměstnanec není při doručování písemnosti na adrese, kterou uvedl, zastižen, doručovatel písemnost uloží na poště a adresáta vyrozumí, kde je zásilka uložena a v jaké lhůtě si ji může vyzvednout. Pracovněprávní písemnosti se ukládají na dobu deseti dnů, přičemž počátek úložní doby musí být na písemnosti vyznačen. Pokud si zaměstnanec v desetidenní lhůtě písemnost nevyzvedne, vrátí pošta písemnost zpět odesílajícímu zaměstnavateli jako nedoručitelnou.

Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna okamžikem, kdy zaměstnanec písemnost převezme. Pokud zaměstnanec svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmaří, považuje se za doručenou v okamžiku, kdy ji pošta vrátí odesílateli jako nedoručitelnou.

Za zmaření doručení písemnosti se považuje odmítnutí převzetí zásilky, nevyzvednutí zásilky v úložní době, ale i to, že zaměstnanec zaměstnavateli nenahlásil změnu svého bydliště a zaměstnavatel mu proto nemohl písemnost doručit na adresu, na které se zaměstnanec skutečně zdržuje.