Docílení co nejvyšší, až 60% zaměstnanosti vězněných a odsouzených osob by mělo české vězeňství přiblížit vyspělým státům EU. K tomu je ovšem zapotřebí realizovat systémové kroky související s prosazením novely zákona č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody.
Podle ní by odsouzení mohli být zařazováni bez jejich souhlasu do práce také u jiných (podnikatelských) subjektů, než je Vězeňská služba ČR nebo státní orgány a organizace. Dosud tomuto faktu bránila interpretace mezinárodní konvence o zákazu nucených prací. Právě legislativní změna rušící právo odsouzených na odmítnutí pracovního zařazení u podnikatelských subjektů by zvýšila zaměstnanost odsouzených až o 10 %.
„Novela byla 3. ledna 2007 předložena vládě a půjde-li v rámci legislativního procesu vše dobře, měla by vejít v účinnost přibližně v červnu letošního roku,“ sdělil Pavel Staněk, mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR. Přitom záleží na celé řadě vlivů, např. je-li vězeňská služba připravena zajistit v rámci takové úpravy vězňům práci. Důležitým faktorem je i ochota a politická vůle. Ani jedno nynějšímu vedení resortu údajně nechybí.
Pomůže si stát i odsouzený
Podle stávající legislativy jsou práceschopní vězni povinni pracovat pouze v případě, že jim práci nabídne vězeňská služba. Vzhledem k tomu, že se z těchto zdrojů nedařilo zajistit práci v požadovaném rozsahu všem, odchází řada vězňů z výkonu vazby a trestu odnětí svobody zadlužena.
Denní náklady na jednoho vězně dosáhly koncem roku 2006 872,27 Kč, za měsíc 26 531,43 Kč, což představuje roční částku ve výši 318 377,16 Kč. V současné době je zařazeno do pracovního procesu pouze 46 % odsouzených z celkem 13 363 práceschopných. Celkem ve věznicích ČR k 29. 12. 2006 však pobývalo 18 574 vězněných osob, nejvíce (8263) ve věznicích s ostrahou, celkem 32 mužů a žen si odpykávalo doživotní trest odnětí svobody.
Odsouzení si v průměru vydělají 4 286 Kč, přesto jim finanční náklady na osobní spotřebu nezaručují žádný luxus. Denní výdaje na stravu se blíží částce 50 Kč, ale vězni jsou z výdělku povinni hradit náklady spojené s výkonem vazby a odnětím svobody a další podle zákonem určeného rozúčtování.
Práce vězňů podléhá stejnému zdanění jako plat ostatních zaměstnanců. Hospodářská činnost vězňů proto přináší zisk také státu a je využívána k dalšímu rozvoji provozoven hospodářské činnosti, které jsou umístěny ve věznicích.
JAK TELEFONOVAT:Podnikatel také neprodělá
Pro podnikatele je pracovní síla odsouzených osob zajímavá hned z několika důvodů. „Pracovní odměna odsouzených je nižší než u ,normálních‘ pracovníků a nemusí respektovat tzv. minimální mzdu, která je nyní stanovena na 8 000 Kč. Podnikatel může operativně podle své potřeby snižovat a zvyšovat počty zaměstnaných odsouzených, aniž by byl nucen dodržovat výpovědní lhůty, odstupné apod., odsouzení nečerpají placenou dovolenou a Zákoník práce se na ně vztahuje pouze v případě bezpečnosti práce.
Celkově Vězeňská služba ČR v současné době spolupracuje s 250 podniky, které zaměstnávají třetinu odsouzených (nutný souhlas vězně), zatímco v rámci střediska hospodářské činnosti Vězeňské služby ČR (nemusí být souhlas vězně) pracuje čtvrtina odsouzených,“ informuje Pavel Staněk.
Poptávka větší než nabídka
Poptávka po práci odsouzených je ze strany podnikatelů často vyšší, než mohou věznice uspokojit. Například ve věznici Všehrdy dosahuje zaměstnanost vězňů 48 %, ale ve Stráži pod Ralskem už 87 %, zatímco v Pardubicích je na 60 %, v Horním Slavkově nepřesahuje 41 %, a z toho jen 20,9 % pracuje pro cizí subjekty.
„Pro cizí subjekt na základě Smlouvy o zařazení odsouzených do práce věznice spolupracuje s firmou FUNECO CZ ze Sokolova. Náplní výroby je hlavně broušení a cídění litinových odlitků ruční nebo stojanovou bruskou a drobné zámečnické práce. Manipulace s odlitky vyžaduje dobrou fyzickou kondici. Práci organizuje a řídí firma v prostorách věznice, vybavuje odsouzené pracovním oděvem a ochrannými pomůckami, zajišťuje materiál, strojní zařízení, odvoz výrobků. Finančně hradí energie, nájem a mzdy odsouzených,“ uvedla tisková mluvčí věznice Horní Slavkov Pavlína Lorenzová.
Poptávka ze strany podnikatelů po práci vězňů je v tomto regionu nízká, zatímco zájem odsouzených pracovat je velký. „Uvítali bychom proto větší zájem cizích subjektů zaměstnávat odsouzené. Aktuálně proto vyhledáváme další možné firmy pro jejich zaměstnávání pomocí inzerce v tisku, internetu, osobních kontaktů. Vítáme především firmy, které by měly zájem vězně zaměstnat v objektu naší věznice s ostrahou,“ uvedla Lorenzová.
„Věznice Všehrdy spolupracuje s pěti podnikatelskými subjekty a odsouzení se věnují odchytu a porážce drůbeže (Vaigl a syn), rozebírání autovraků (Roman Sobecký), pomocným pracím na pile (Transpol), nakládce a vykládce nealko nápojů (Budiač) a výrobě drátěnek na nádobí (Minoret). Právě Minoret má pro svoji činnost pronajatou část výrobní haly v objektu věznice.
BEZ VIZITKY ANI KROK:Výdělky ve 3. platové třídě dosahují až 9 500 Kč + příplatky, na náklady výkonu trestu se odsouzeným strhává 40 % čisté mzdy, maximálně však 1 500 Kč. Při neplnění pracovních norem nebo absencích se výdělky zkracují,“ sdělila Bronislava Vetešníková, tisková mluvčí Věznice Všehrdy. Ve věznici však není dostatečný počet odsouzených, kteří by splňovali kritéria volného pohybu mimo věznici.
Ve věznici Stráž pod Ralskem zaměstnává vně i uvnitř věznice odsouzené osm firem a pět dalších jim nabízí práci sezónně. Jde o pomocné sklářské práce u pecí a při balení skleniček, montáž kabelových svazků pro automobilový průmysl a pomocné práce v zemědělství (výroba kysaného zelí), montáž osvětlovacích těles a třídění kovového odpadu.
„Poptávka po zařazení odsouzených je velká, ale ani my nejsme schopni pokrýt všechny požadavky,“ říká Jaroslava Pechková, tisková mluvčí věznice Stráž pod Ralskem. V Pardubicích spolupracuje věznice se třemi cizími subjekty: tiskárnou, stavební firmou a prádelnou. „Zájem odsouzených je poměrně velký a s výjimkou stavební společnosti probíhá pracovní činnost uvnitř areálu věznice. Každý zájem podnikatelů o zaměstnávání odsouzených vítáme, preferujeme však zaměstnavatele, kteří jsou schopni nabídnout práci v areálu věznice. Je totiž nutno zohlednit minimální pracovní návyky mnohých odsouzených, ti si u nás vydělají až 4 500 Kč hrubého,“ informuje tiskový mluvčí věznice Pardubice Martin Kocanda.
Zdá se, že odmítání práce vězni u soukromých subjektů, které má novela vyřešit, není jediným jádrem problému nižší zaměstnanosti odsouzených u nás. Problém je spíše v jejich skladbě a neschopnosti práce jako takové, ať už z důvodů zdravotních nebo z důvodu výkonu trestu, který neumožňuje volný pohyb mimo věznici s ostrahou. Také nutnost investic do výrobních prostor uvnitř věznic, které momentálně nejsou způsobilé provozu, je nabíledni.
