Jak se přinutíš doma k práci, zněl nejčastější dotaz. A já si bláhově myslel, že se mě spíš okolí bude ptát, jestli mám dost zakázek nebo jaké je fungovat na volné noze.
Z domu pracuji pět let. Předtím jsem byl deset let zaměstnancem. Během prvního roku se náš byt proměnil ve velkou kancelář. Byl jsem pánem na osmdesáti metrech čtverečních. Druhý rok mi žena na rizikovém těhotenství dělala společnost. Byla to příjemná změna. A teď jsme už skoro třetí rok doma čtyři, máme dvojčata. Moje pracovní místo se smrsklo na psací stůl a skříň v ložnici.
Před narozením dětí to bylo jednodušší
Psycholožka radí |
Mám výhodu, že jsem dlouho pracoval v otevřených kancelářích, v nichž sedělo pohromadě i několik desítek lidí a kde byl šrumec. Děti s bagrem za zády mi tak připomínají kolegyně halekající do telefonu. Porada s blízkými spolupracovníky vypadá třeba tak, že jedno dítě oblékám a druhou rukou podstrkuji nočník. Porada přitom běží, jako by se nechumelilo.
Za celou dobu jsem se před dětmi zamknul jen jednou. Po bušení na dveře jsem to vzdal a klíč jsem kdovíkam založil. Když je nejhůř a potřebujeme děti zklidnit, pustíme jim pohádku v televizi.
Přestože je to ekonomicky horší po nástupu krize než před ní, nestěžuji si a měnit nebudu. Děti půjdou na podzim do školky, žena do práce a já budu mít opět z celého bytu jednu velkou kancelář.
