Potvrdil to rozsáhlý průzkum výzkumné agentury STEM/MARK, který si nechala vypracovat Českomoravská stavební spořitelna. Celkem 97 procent mladých lidí vyslalo jednoznačnou zprávu: „Podstatnou bariérou pro naše osamostatnění jsou finance. Soužití s rodiči je možností, jak si alespoň částečně naspořit na vlastní bydlení a pak konečně zvednout kotvy!“
„Sběr dat proběhl prostřednictvím internetového dotazníku napříč republikou na reprezentativním vzorku 1 020 dotazovaných,“ přibližuje Jan Tuček z agentury STEM/MARK.
V podobné situaci je mladá lékařka. V posledním ročníku medicíny se rozešla s dlouholetým partnerem. „Po studiu jsem si našla nové uplatnění v Praze, takže jsem se vrátila zpět k rodičům. Než dokončím stáž a získám atestaci, abych si mohla zařídit vlastní praxi, to bude ještě pár let trvat. Jít bydlet do podnájmu, je drahé. Vzít si teď hypotéku a pořídit vlastní bydlení, je velké dilema. I když mi rodiče spořili na stavební spoření, startovací malý byt nechci teď volit. Rodičům proto na bydlení a společné soužití přispívám a raději šetřím na větší byt. Doma mám zázemí, podle svých možností se snažím podílet i na chodu domácnosti, i když je to někdy těžké. V nemocnici jsem od rána do večera,“ říká 27letá žena.
Rodiče dětem do začátků naspoří 130 tisíc korun
Začněte si spořit na vlastní bydlení |
Většina rodičů si uvědomuje, že to současná mladá generace nemá snadné, proto se potomkům snaží podle svých možností vytvořit prostor a finančně je podpořit. „Dvě třetiny rodičů udávají, že svým dětem na vlastní bydlení spoří. Průměrná částka, kterou potomek od rodičů při odchodu z domova dostane, je 130 tisíc korun,“ komentuje výsledky aktuální sondy Vlaďka Dvořáková, ředitelka marketingu ČMSS. Projekt ZvedejKotvy, který nyní v Česku odstartoval, chce pomoci mladým lidem k osamostatnění. „Finanční hledisko je zde zcela rozhodující, uvědomují si ho rodiče i děti,“ zdůrazňuje Dvořáková.
Nepřehlédněte |
Téma takzvaného mamánkovství je aktuální a palčivé jak pro mladé lidi, tak i jejich rodiče. Řada domácností je ve svízelné situaci. Zvlášť tehdy, když se mladým lidem nepodaří, aby hned po studiích získali práci a začali si vydělávat, nebo musí investovat do dalšího vzdělávání. Nezbývá jim pak zpravidla nic jiného, než přijmou cejch „mamánka“, který žije v „mama-hotelu“. Získají tak čas srovnat si vše v hlavě, zkusit hledat pracovní příležitost třeba i formou brigády a postavit se na vlastní nohy.
Některým ratolestem se však nechce od rodičů odejít, a to i přesto, že mají práci. Proč? Jednoduše proto, mají obavu z odpovědnosti a strach rozhodovat o svém životě zcela samostatně. A není jich málo, s takovými obavami žije 64 procent mladých lidí.
Stát by měl mladým aktivně pomáhat s bydlením
V otevřených otázkách se měli mladí lidé možnost vyjádřit i k tomu, co by jim odchod z domova usnadnilo. Kromě hmotného zabezpečení se překvapivě často objevoval názor, že by se v této politice měl silněji angažovat stát a mladým lidem měl aktivně pomáhat s prvním bydlením. Toto kritérium považuje za nejdůležitější téměř deset procent mladých lidí. V populaci tak stále silněji rezonuje názor, že osamostatnění mladých lidí, vlastní bydlení, dobrá práce a výdělek je jakousi formou veřejného zájmu.
Jednoznačná shoda panuje v tom, že potomci bydlící u rodičů by se na chodu domácnosti měli aktivně podílet jak finančně, tak s domácími pracemi. Zajímavý je také přístup k aktivnímu osamostatnění. „Za ideální věk považují rodiče i jejich potomci 23 let, z pohledu životních milníků jde potom jednoznačně o ukončení studií,“ přibližuje Dvořáková.
Osobní život s rodiči je často problematický
Soužití dvou generací není v dnešní době vůbec snadné a má dopad na vztahy. „Přibližně polovina mladých lidí uvádí, že je problematické navázat a udržovat partnerský vztah s někým, kdo ještě stále bydlí u rodičů,“ přibližuje Vlaďka Dvořáková. V „mama-hotelech“ vznikají často i nejrůznější hádky a konflikty o vedení soukromého života, o peníze, o to, co měl kdo udělat a neudělal.
V některých ohledech jsou však Češi naopak velmi tolerantní. Většině rodičů (celých 71 %) například nevadí, pokud si jejich syn nebo dcera vodí na noc domů partnera, noční návraty (61 %) nebo přespávání mimo domov (59 %). Téměř 35 procent rodičů dokonce uvádí, že toleruje, pokud jejich potomek doma pořádá party nebo oslavy.
