Paní Daniela svého biologického otce nikdy nepoznala. Když jí bylo asi deset let, maminka se znovu vdala, naštěstí nový manžel její dceři otce nahradil a vychovávali ji společně. Před dvěma měsíci zemřel, následovalo dědické řízení a tam dnes už dávno dospělá a plnoletá paní Daniela zjistila, že jí nevlastní otec odkázal půlku družstevního bytu, ve kterém s její maminkou žil.
„Asistentka notářky mě informovala, že jsem vlastně vůči zůstaviteli cizí osoba, takže budu muset platit dědickou daň,“ podivuje se paní Daniela. Rozhořčila ji hlavně formulace cizí osoba, když jí nevlastní otec vychovával a považuje ho za rodinu. Notářská kancelář jí předběžně vyčíslila poplatky na 13,5 tisíce Kč plus DPH. „Jakou daň a v jaké výši jsem v tomto případě povinna platit?“ ptá se čtenářka.
A my jsme se zeptali odborníků. A taky jsme se podivili. Na daních ani na poplatcích paní Daniela nezaplatí ani korunu. Důvod je jednoduchý. V tomto konkrétním případě je v podstatě závěť neplatná. „Byt přechází ze zákona na pozůstalou manželku, a to z titulu společného členství v družstvu,“ říká tajemník Notářské komory ČR Jaroslav Šustr.
„Pokud manželé nabyli právo na užívání družstevního bytu za trvání manželství, vzniklo jim tzv. společné členství manželů v družstvu. V tomto případě skutečně zůstává členem družstva pozůstalá manželka, jí připadne družstevní podíl a zůstane nájemcem družstevního bytu,“ potvrzuje předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil.
Nedědí se byt, ale družstevní podíl
Čtěte také |
„V případě družstevního bytu se nedědí byt, a to z jednoho prostého důvodu, družstevní byt není ve vlastnictví konkrétní osoby, která v něm bydlí, ale je a nadále bude ve vlastnictví bytového družstva,“ uvádí advokát Pavel Nastis. Zdědit se tedy může jen družstevní podíl, s nímž je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu.
Takže informace od notářky rozhodně nebyla korektní. Navíc, dědická daň byla zrušena. Příjmy z dědictví jsou součástí běžné daně z příjmů, jsou ale osvobozeny od daně. „V praxi to znamená, že bezúplatný příjem z dědictví nebo odkazu sice musíte uvést do daňového přiznání, ale daň z něj neplatíte,“ vysvětluje Vysloužil.
Z dědictví zaplatíte odměnu notáři
Pokud jste právoplatnými dědici družstevního podílu, je však třeba počítat s náklady za notáře. Jeho odměna záleží na výši děděného majetku. A jak se ohodnotí družstevní byt?
Plánujete vlastní bydlení? Najděte si levnější hypotéku. |
„Co se týká vlastního ocenění družstevního podílu, pak podle informací od notářů se toto řeší buď souhlasným prohlášením dědiců, že si družstevního podílu cení na určitou částku. Pokud se nedohodnou, spokojí se notáři s dobrozdáním realitní kanceláře, která sdělí cenu obvyklou srovnatelného bytu v dané lokalitě,“ upřesňuje Vysloužil. Znalecké posudky většinou nejsou požadovány, bude však záležet na konkrétním notáři.
Pamatujte si:
- Velmi často můžete slyšet, že někdo „prodává družstevní byt“. Ve skutečnosti však nedojde k prodeji bytu, ale k převodu družstevního podílu, se kterým nabyvatel získá nárok na uzavření nájemní smlouvy a právo užívat družstevní byt na dobu neurčitou. Ke změně vlastnického práva k bytu však nedojde, vlastníkem je nadále bytové družstvo.
- Zatímco u bytu v osobním vlastnictví musíte změnu majitele vložit spolu s kupní smlouvou a cenou za převod do katastru nemovitostí, u družstevního bytu se pouze převede družstevní podíl. Bez nutnosti zpracovávat znalecký posudek a bez povinnosti hradit daň z nabytí nemovité věci. Administrativně jde tedy o daleko jednodušší záležitost.
- V případě úmrtí se družstevní podíl dědí. Pokud není žádný dědic, připadne družstevní podíl státu, který zastupuje ÚZSVM (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). Po vyřízení všech náležitostí většinou ÚZSVM družstevní podíl následně převede na další osobu, která se tak stane členem družstva a vznikne jí právo na užívání družstevního bytu.
- Je-li více dědiců, pak družstevní podíl zůstavitele přechází na každého dědice, komu podle výsledku dědického řízení připadl družstevní podíl. Dědicové se však musí dohodnout, kdo bude nadále členem družstva a nájemcem družstevního bytu a musí se vypořádat s ostatními. Vypořádání může proběhnout buď vyplacením těch dědiců, kteří se nestanou členem družstva s právem nájmu bytu, nebo prodejem družstevního podílu a rozdělením kupní ceny mezi dědice družstevního podílu. Pokud se dědicové nedohodnou, problém je nutné řešit soudně na návrh některého z dědiců.
Zdroj: Jan Vysloužil, předseda SČMBD
