Chcete založit rodinu ve vlastním bytě? Ulevit peněžence na měsíčních výdajích za nájemné?
Čtěte také |
Nebo hodláte zúročit našetřené prostředky a pořídit si byt jako investici? Důvodů, proč si lidé pořizují byty do osobního vlastnictví, může být celá řada.
Největší otázkou při každém rozhodování však zůstává vstupní investice. V tomto ohledu má družstevní byt oproti tomu v osobním vlastnictví jednu výhodu. Na vstupních nákladech můžete ušetřit desítky až stovky tisíc korun.
Proč tedy nejsou družstevní byty v Česku příliš v kurzu? Podle mého názoru za to mohou některé předsudky a mýty, které se k bytovému družstevnictví váží.
1. mýtus Dlouhodobě na družstevním bytu nic neušetřím
Častým tvrzením je, že družstevní byt je z dlouhodobého hlediska ekonomicky nevýhodný. Nájemné za družstevní může byt přitom oproti komerčnímu nájemnému o polovinu nižší.
Jan Vysloužil
 |
Přesto kritici družstvům vyčítají, že je při vyzdvihování tohoto faktu potřeba přičíst také vstupní investici v podobě koupě družstevního podílu (a tím získání práva na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu).
Vstupní náklady na pořízení družstevního podílu jsou však v závislosti na lokalitě nižší v řádech desítek až stovek tisíc korun oproti pořizovacím nákladům za byt v osobním vlastnictví. V součtu tak měsíční náklady představují stále nižší částku, než pořizovací náklady bytu v osobním vlastnictví rozložené do měsíčních splátek, například za hypotéku.
2. mýtus Družstevním bytem nic nevydělám
Ceny družstevních bytů jsou podle mnohých nižší především proto, že s nimi nelze ručit při sjednání hypotečního úvěru v bance. To však už není pravda, protože banky na pořízení družstevního podílu za určitých podmínek půjčit umí.
Pokud sháníte byt jako investici, která vám bude dále vydělávat a zvolíte lukrativní lokalitu, investice by se vám po čase měla vrátit, a to včetně případných nákladů za hypotéční úvěr.
Hodnota družstevního podílu má svoji tržní cenu, jejíž vývoj v čase je velmi podobný vývoji cen bytů v osobním vlastnictví v dané lokalitě. Následný převod družstevního podílu tedy může být i zajímavou investiční příležitostí.
3. mýtus Není to ve skutečnosti můj byt
Dalším tvrzením, na které v diskuzích o družstevních bytech můžete narazit, je, že se ve skutečnosti nejedná o váš byt. Ten i nadále patří bytovému družstvu, které má také poslední slovo v rozhodování o „zdánlivě vašem“ majetku. V tom mají oponenti pravdu, ale jen částečně.
Družstevní byt opravdu nevlastníte jako takový, váš je však družstevní podíl, který opravňuje užívat byt jako vlastní, s výjimkou stavebních úprav a zasahování do společných prostor domu. Toto omezení však platí i u vlastnických bytů ve společenství vlastníků. Družstevní podíl je převoditelný a lze jej v případě potřeby velmi rychle převést na třetí osobu.
4. mýtus Koupí družstevního bytu musím hradit daň
V případě pořízení bytu do osobního vlastnictví hradí kupující 4% daň z nabytí nemovitých věcí. Tento fakt bývá velmi často spojován i s odkoupením „pouhého“ družstevního podílu. Jde však o mýtus.
Skutečnost je taková, že při převodu družstevního podílu nedochází ke změně vlastníka bytu, tím je stále bytové družstvo. Proto se daň z nabytí nemovité věci neplatí. Ze stejného důvodu nepodává nájemce družstevního bytu ani přiznání k dani z nemovitostí.
5. mýtus Družstevní byt je přežitek z dob komunismu
Nejčastěji Češi bytovému družstevnictví vyčítají, že jde o pozůstatek komunismu, který se do moderní doby nehodí. Tato výtka přitom opomíjí fakt, že družstevnictví má v Čechách téměř dvě století trvající tradici. V zahraničních státech, například v sousedním Rakousku, se navíc jedná o zcela běžnou formu vlastnictví.
Plánujete vlastní bydlení? Najděte si levnější hypotéku |
Smyslem bytového družstevnictví je zajistit dostupné bydlení. V tomto ohledu v něm můžeme vidět příležitost, jak zajistit sociální bydlení pro čím dál širší vrstvy obyvatelstva. O této potřebě se už začíná diskutovat. Záměr výstavby družstevních bytů veřejně deklarují i některá města a obce a o potřebě rehabilitace družstevního bydlení začínají nahlas mluvit i představitelé některých politických stran.
Z nejrůznějších průzkumů však vychází, že Češi přikládají osobnímu vlastnictví velkou váhu. Ani tento trend však neplatí bezezbytku. Mladí lidé, takzvaná generace Y, je totiž oproti starším generacím méně materiálně založená a upřednostňuje spíše zážitky než hmotné statky, kam spadá i pořízení bytu. Z tohoto úhlů pohledu může být pro mladou generaci družstevní byt ideální volbou, která nepředstavuje závazek v podobě vlastního bytu, avšak zároveň poskytuje jistotu střechy nad hlavou.
