Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Důchod bez reformy může být jen almužna 6,5 tisíce korun

  • 589
Zhruba 14 tisíc korun je důchod, který by si představovala většina Čechů. Bez důchodové reformy a bez úspor by však dnešní třicátníci a čtyřicátníci mohli brát jen 6,5 tisíce, tedy necelou třetinu průměrné mzdy.

Víc než polovina lidí považuje za slušný důchod částku 14 tisíc korun. To je 60 procent průměrné mzdy. Realita je jiná, vyplácí se 43 procent průměrné mzdy, tedy 10,5 tisíce korun.

Prognózy bez reformy jsou alarmující

Pokud vláda rychle nepřijme důchodovou reformu, hrozí, že současní třicátníci a čtyřicátníci dostanou ve svých pětašedesáti letech jen 28 procent průměrné mzdy. Přepočteno na dnešní peníze je to 6,5 tisíce, což je hluboko pod hranicí minimální mzdy, ta je osm tisíc korun. Mnoho lidí tak bude mít velké problémy z penze vyžít.

Prognózy jsou děsivé, a proto se jich také podle průzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu bojí asi 90 procent obyvatel, nejvíc lidé v produktivním věku od třiceti do padesáti let.

Od postupného "chudnutí" obyvatelstva může pomoci chystaná důchodová reforma. Bez soukromých úspor se ale k vytouženým 60 procentům platu na stáří nikdo nedostane.

"Protože populace stárne, ubývá plátců sociálního pojištění, jehož sazba je nyní 28 procent hrubé mzdy. V budoucnu se dostaneme do situace, kdy na jednoho pracujícího člověka bude připadat jeden penzista, dnes jsou to necelí dva na jednoho. Snadno se tak dopočítáme výše důchodu. Bude to právě těch 28 procent průměrné hrubé mzdy," vysvětluje Petr Brousil z Penzijního fondu České pojišťovny.

Díky reformě lidé nebudou závislí jen na penězích od státu. "To je správné, ale současně se musí řešit i poměr výše důchodu ke mzdě. Bez vytváření vlastních dodatečných úspor lidí bude i nadále klesat," upozorňuje Brousil.

Kolik peněz půjde do fondů

Všechny současné návrhy důchodové reformy předpokládají, že si lidé budou část peněz spořit, ať už povinně či dobrovolně, v soukromých penzijních fondech, které peníze postupem let zhodnotí.

Dva návrhy předložila takzvaná Bezděkova komise, což je poradní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí. V obou navrhla snížení pojistného z 28 procent superhrubé mzdy (to je mzda pracovníka navýšená o povinné sociální a zdravotní odvody od zaměstnavatele) na 23 procent. Propad pět procent příjmů do státního rozpočtu by pokrylo navýšení sazby DPH na jednotných 19 procent. To by se ovšem dotklo cen většiny potravin a služeb, na kterých je nyní desetiprocentní DPH.

V první variantě by lidé museli odvádět z 23 procent tři procenta na individuální penzijní účet. Ve druhé variantě by všech 23 procent odváděli na státní účet, ze svého by si ovšem mohli další tři procenta spořit na individuálním penzijním účtu. Pokud by tak učinili, stát by jim přispěl stejnou částkou, jakou by si spořili. Penzijní účty by v obou variantách spravovaly nestátní fondy.

Spočítejte si

Zatím tajný návrh

Třetí varianta se připravuje na ministerstvu práce a sociálních věcí, a ačkoliv ji ministr Jaromír Drábek hodlá představit až za pár dní, některé informace už se prostřednictvím deníku Právo dostaly na veřejnost.

Třetí varianta předpokládá, že z odvodů ve výši 28 procent hrubé mzdy by postupně až pět procent šlo v rámci takzvaného opt outu do správy soukromých fondů.

Povinné odvody do penzijních fondů by se podle návrhu měly týkat všech daňových poplatníků, kterým je dnes méně než 40 let. Starší by si spořili dobrovolně. Tato varianta by byla velmi vstřícná k penzijním fondům a přihrála by jim od pojistníků miliardy korun.

"Zatím o připravovaném materiálu nemohu hovořit, za pár dní ho představíme veřejnosti. Zabývá se jak takzvanou velkou důchodovou reformou, tak i změnami, které by měly vejít v platnost od října příštího roku a říká se jim malá důchodová reforma," uvedla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Malá důchodová reforma vznikla na popud Ústavního soudu, který řešil případ důchodce, jenž vydělával 68 tisíc korun měsíčně a důchod dostal jen 13 300 korun. Podle soudu je to neadekvátní, a proto se od října 2011 zvýší důchody lidem s nadprůměrným příjmem, polepší si i ti nejchudší. Naopak "odnesou to" lidé se středními příjmy, nejhůř ti, co berou 21 až 29 tisíc korun měsíčně. Ti dostanou o šest set korun nižší důchod než dosud. Ministr Drábek tím ale nemusel sáhnout do státního rozpočtu.