Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chci svoje peníze. Co dělat, když vám zaměstnavatel dluží výplatu?

aktualizováno 
Každý zaměstnanec má za odvedení práce pro svého zaměstnavatele nárok na mzdu či plat v předem sjednané výši. Někdy se však výplata může zpozdit a stává se i to, že nedorazí vůbec. Co v takové situaci dělat a jak se bránit?

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zaměstnavatel je ze zákona povinen uhradit zaměstnanci mzdu stanovenou v pracovní smlouvě, mzdovém výměru nebo dohodě o provedení práce či pracovní činnosti nejpozději do konce měsíce následujícího po odvedení sjednané práce. Konkrétní výplatní termín je zpravidla smluvně zakotven a zaměstnavatel by ho měl dodržovat.

„Pokud je výplatní termín stanoven například na 15. den v měsíci a zaměstnavatel se o několik dní zpozdí, nevyplývají z toho pro zaměstnance ještě žádné zvláštní nároky. O takzvané dlužné mzdě mluvíme až v případě, kdy zaměstnavatel nezaplatí zaměstnanci do konce měsíce následujícího po vykonání práce, tedy například lednovou výplatu do konce února,“ upřesňuje Pavel Staněk, advokát z České asociace věřitelů. Pak už můžete začít jednat. Jak na to?

Písemně a co nejdříve

V prvním kroku je vhodné vyzvat zaměstnavatele k zaplacení mzdy oficiální cestou. Výzva by měla mít písemnou formu. V případě osobního předání by měl zaměstnavatel potvrdit její přijetí podpisem. Pakliže žádost odesíláte poštou, je vhodné ji zaslat doporučeně s dodejkou. Tu je dobré si pečlivě uschovat.

Nepřehlédněte

Další kroky závisí na tom, zda zaměstnavatel na výzvu zareaguje a výplatu zaplatí či nikoliv. Pokud výzvu ignoruje, je vhodné mu zaslat takzvanou předžalobní výzvu k úhradě mzdy.

„Ta sice není povinná a zaměstnanec by tedy mohl podat rovnou žalobu za zaplacení dlužné mzdy. Bez předžalobní výzvy by však u soudu nemohl uplatnit nárok na náhradu nákladů řízení ze strany zaměstnavatele a musel by je i v případě úspěšného výsledku řízení uhradit sám,“ vysvětluje Staněk.

Pro zaměstnance je výhodnější podat nejprve předžalobní výzvu a teprve v případě, kdy zaměstnavatel ani na ni nereaguje, přistoupit k žalobě. Ta může být podána až do tří let od splatnosti konkrétní výplaty. „Vždy je však lepší jednat včas, neboť dlužná mzda může být signálem špatné finanční situace zaměstnavatele, kvůli které může počet dlužných výplat postupně narůstat,“ upozorňuje Staněk.

Uvedený postup platí v případě vymáhání dlužné mzdy z klasického pracovního poměru i u odměny za brigádu, kdy je uzavřena dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. „Pokud zaměstnavatel nezaplatí ušlou mzdu ani v okamžiku, kdy je nárok zaměstnance potvrzen soudem, nezbývá nic jiného než přistoupit k exekučnímu vymáhání,“ doplňuje Staněk.

Můžete dát okamžitou výpověď

V případě, že zaměstnanec mzdu neobdrží ani do 15 dnů po uplynutí nejzazší doby splatnosti, tedy nedostane-li například lednovou výplatu do 15. března, má právo na okamžité ukončení pracovního poměru. Výpověď musí podat písemnou formou, k ústní dohodě se v tomto případě podle zákoníku práce nepřihlíží.

Může se hodit

Při okamžitém zrušení pracovního poměru z důvodu dlužné mzdy má zároveň nárok na náhradu mzdy. Její výše se odvíjí od výše jeho průměrného výdělku a odpovídá délce výpovědní doby. Ta je zákonem stanovena na minimálně dva měsíce. Pokud je ve smlouvě sjednaná delší výpovědní lhůta, musí se zaměstnavatel řídit tímto údajem.

Mzdu pobíráte i při neoprávněném vyhazovu

Nárok na dlužnou mzdu může zaměstnanci vzniknout i při neoprávněné výpovědi. Podle zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pouze z několika jasně určených důvodů:

  • organizačních, kdy zaměstnavatel ruší či přemisťuje provozovnu.
  • pro nadbytečnost zaměstnance.
  • ze zdravotních důvodů na straně zaměstnance, které mu zabraňují ve výkonu dané práce.
  • porušování pracovních povinností ze strany zaměstnance. V takovém případě musí být zaměstnanec na své špatné chování nejprve oficiálně upozorněn.

Pokud je zaměstnanec propuštěn z jiných než uvedených důvodů, popřípadě zaměstnavatel při výpovědi nedodrží zákonné lhůty nebo další formální náležitosti, může u soudu namítnout neplatnost ukončení pracovního poměru, a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců od rozvázání pracovního poměru.

„Pokud soud rozhodne, že ukončení pracovního poměru skutečně nebylo oprávněné, pak má zaměstnanec nárok na náhradu ušlé mzdy až do doby konečného soudního verdiktu, který může padnout i měsíce až roky po zahájení soudního procesu,“ dodává advokát Staněk.

Co dělat, když je zaměstnavatel v insolvenčním řízení?

Specifická situace může nastat v případě, kdy má zaměstnavatel více dluhů, které dlouhodobě není schopen splácet, a ocitne se proto v insolvenčním řízení. I v tomto případě však existují kroky, které zaměstnanec může podniknout, aby svou ušlou mzdu získal.

„Své pracovněprávní pohledávky může zaměstnanec uplatnit u insolvenčního správce nebo u krajské pobočky Úřadu práce České republiky,“ říká Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower. Stát na zaměstnance v této situaci pamatuje a prostřednictvím úřadů práce je jim schopen alespoň část dlužné mzdy kompenzovat.

Na úřadu práce je možné požadovat mzdu až za tři kalendářní měsíce. Pokud zaměstnavatel dluží zaměstnanci mzdu za více měsíců, musí zaměstnanec svůj nárok na zbývající výplaty uplatnit klasicky v insolvenčním řízení.

Před nepřízní osudu si připravte finanční polštář právě teď.

Úřad práce zároveň zaměstnanci nemusí kompenzovat veškeré dlužné položky. „Touto cestou je možné uplatnit pouze mzdové nároky z pracovního poměru a odměnu či náhradu, která zaměstnanci náleží z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Mezi mzdové nároky se nepočítají cestovní náklady, dávky nemocenského pojištění, daňový bonus či roční zúčtovací daně,“ upřesňuje Oldřich Řeháček.

Je třeba písemně vyplnit oficiální tiskopisy: „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a „Doložení mzdových nároků zaměstnance“, které jsou na žádost k dispozici na pracovištích úřadu práce či na integrovaném portálu ministerstva práce a sociálních věcí. Zároveň je nutné prokázat dobu trvání práce.

Autor:



Nejčtenější

Odeslal 30 tisíc na chybný účet. Už dva roky čeká na vrácení

Ilustrační snímek

Možná už se vám někdy stalo, že jste se spletli v čísle účtu, kam jste poslali peníze. Možná jste měli štěstí, že šlo o...

PENÍZE 2038: Euro v Česku nebude a hotovost jen okrajově, míní experti

(Ilustrační snímek)

Když se řekne peníze, určitě si umíte spočítat, kolik jich máte, jak s nimi nakládáte a co pro vás znamenají. Ale...



Nežeň se, do důchodu času dost. Jak se vyhnout zklamání z nové práce

Ilustrační snímek

Nastupujete do prvního zaměstnání, těšíte se na kolegy, pracovní náplň a vhod přijdou i peníze pravidelně na účtu....

Podnikáte? Zabezpečte osobní údaje. Poradíme, jak na GDPR

Ilustrační snímek

Nejen podnikatelé jsou v panice. Stejně tak třeba party místních hasičů, kluby aktivních důchodců či útulky pro psy se...

Nepřipravujeme děti na život, ony už jej žijí, tvrdí zakladatel školky Bambíno

Tomáš Trnka, zakladatel školky a jeslí Bambíno

Do vzdělávacího sektoru přišel ze zcela jiného oboru. Ještě nedávno Tomáš Trnka pracoval v developerské firmě. Prvotní...

Další z rubriky

Nový trend v práci Čechů. Konec dřiny, čtyři hodiny a domů

Ilustrační snímek

Práce na méně než osm hodin denně už není výsadou jen v kancelářích. Kvůli nedostatku lidí na trhu práce hledají firmy...

Jsem šéf, co teď? Odbornice radí, co dělat, když vás povýší

Ilustrační snímek

Minimální nezaměstnanost a boj o talenty na trhu práce usnadňuje schopným a prověřeným pracovníkům kariérní postup. A...

Nepřipravujeme děti na život, ony už jej žijí, tvrdí zakladatel školky Bambíno

Tomáš Trnka, zakladatel školky a jeslí Bambíno

Do vzdělávacího sektoru přišel ze zcela jiného oboru. Ještě nedávno Tomáš Trnka pracoval v developerské firmě. Prvotní...

Tři absurdně levné akcie

Tři absurdně levné akcie

Kurzy.cz Nadpis jsem si vypůjčil z investičních stránek Fool.com, za ním se skrýval článek o akciích General Motors, Cirrus Logi...

Najdete na iDNES.cz