Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie financí: když Amerika pohřbila stříbro a vsadila na zlato

aktualizováno 
Bylo to v roce 1971, kdy byl zrušen Brettonwoodský měnový systém a kdy došlo k definitivnímu odpoutání amerického dolaru od zlata. Trvalo to přes padesát let. Stejně dlouhá, a ještě navíc klikatá, byla ale i samotná cesta ke zlatému dolaru. Dokonce to jednu chvíli vypadalo, že Amerika bude stříbrná.

Prezident Andrew Jackson na bankovce | foto: Profimedia.cz

Po dlouhou dobu neměly americké kolonie svou vlastní měnu. S vyhlášením americké nezávislosti na konci 18. století rostl zájem Spojených státu o vlastní měnu, stejně tak o kontrolu nad ní. Již na konci války za nezávislost lze objevit pokusy o regulaci peněz na území kolonií, ale o skutečném úspěchu lze hovořit až v souvislosti s osobou Alexandera Hamiltona, který byl ministrem financí od roku 1789.

Na základě jeho doporučení z počátku 90. let 18. století byla zřízena obdoba centrální banky a také mincovna. Zásadním krokem však bylo zafixování směnného kurzu mezi stříbrem a zlatem v poměru 15:1. Již v této době však zafixovaný kurz neodpovídal skutečnému tržnímu poměru, který byl přibližně 15,5:1, vznikl tak prostor pro působení takzvaného Greshamova zákona.

Historie financí

  • V novém seriálu představujeme zajímavé okamžiky z dějin finančnictví.
  • Autory jsou akademici Vysoké školy ekonomické v Praze
  • www.vse.cz

Čtěte také:

Historie financí: když Kalifornie zářila zlatem a z rukou jí kapala krev

San Francisco v roce 1850

San Francisco v roce 1850

Princip Greshamova zákona je jednoduchý: „špatné“ peníze vytlačují ty „dobré“. To platí za předpokladu, že mezi penězi je stanoven fixní směnný kurz a zároveň při jeho zafixování dochází k nadhodnocení jedné měny vůči druhé. Nadhodnocené peníze pak z oběhu vytlačí ty „dobré“.

V případě regulace Alexandera Hamiltona došlo k nadhodnocení stříbra vůči zlatu, a docházelo tak k vytlačování zlata z oběhu. Navíc španělské a americké stříbrné mince byly považovány za identické, ačkoli se obsahem drahého kovu lišily. Tudíž nejenže docházelo k vytlačování zlata, docházelo zároveň k vytlačování amerického stříbra ve prospěch toho španělského.

Do této situace významně zasáhla „stříbrná horečka“. Objevení nových nalezišť stříbra v Mexiku způsobilo ještě větší nadhodnocení stříbra a další vychýlení tržního poměru. V roce 1810 tak bylo v důsledku působení Greshamova zákona v oběhu pouze stříbro. A o dalších deset let později už se jednalo výhradně o stříbro španělské.

Zlatá horečka pomohla zlatému standardu

Zvrat přichází až s érou prezidenta Andrewa Jacksona. Toho lze považovat za zastánce zlaté měny a právě v tomto duchu se neslo další kolo změny fixních kurzů. Zatímco Hamilton nadhodnotil stříbro, Jackson udělal mezi roky 1834 a 1837 pravý opak. Nadhodnotil zlato v poměru 16:1. Zároveň byl snížen zlatý obsah mincí, což nadhodnocení ještě umocňovalo. Nicméně masivní produkce stříbra a relativně konstantní produkce zlata vedla ke sbližování fixního a tržního poměru.

O autorovi

Lukáš Nikodym

  • Doktorand na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty VŠE.
  • Mezi oblasti jeho zájmu se řadí především metodologické přístupy a dějiny ekonomického myšlení, zejména pak české ekonomické myšlení z přelomu 19. a 20. století.

Další zvrat na sebe ale nenechal dlouho čekat. V roce 1848 došlo k objevení hned několika významných nalezišť zlata. Vypuknutí zlaté horečky, spolu s nastavením fixního směnného kurzu, definitivně otevřelo cestu ke zlatému standardu ve Spojených státech.

Předchozích 100 let byla produkce zlata relativně stálá – průměrně 12,8 milionu dolarů za rok. Po vypuknutí zlaté horečky se však produkce zlata vyšplhala až na 155 milionů dolarů v roce 1853. V důsledku tak masivní produkce došlo k faktickému konci bimetalického systému. Směnný poměr byl vychýlen natolik, že stříbro bylo definitivně vytlačeno z oběhu a právě od roku 1853 lze hovořit o zlatém monometalismu.

Do značné míry je vznik zlatého standardu dílem náhody a nezamýšlených důsledků regulace měnového systému. Další, legislativní kroky, znamenaly pouze potvrzení tohoto „náhodou“ vzniklého systému. Po 20 letech, při takzvaném „Zločinu roku 1873“, došlo k „opomenutí“ stříbra jako platidla v zákoně, a zlatý standard tak byl posvěcen i právně.

Při obnovení krytí peněz drahými kovy v roce 1879 už přicházelo v úvahu pouze zlato. Ačkoli se tedy o zlatém standardu běžně hovoří až v období po roce 1879, kořeny tohoto systému sahají dále, k regulaci směnného poměru mezi zlatem a stříbrem téměř o 100 let dříve.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Jak dosáhnout, aby vás reakce kolegů nevytáčely a nestresovaly

Na pracovišti se potkávají nejrůznější povahy. S některými kolegy i šéfy se dá vyjít snadno, s jinými však mohou být neustálé konflikty a spory. Jak s takovými...  celý článek

Ilustrační snímek
V cizině pracují tisíce Čechů. Jak musí řešit daně, odvody a penzi

Stále více Čechů odjíždí za prací do zahraničí. Jsou to lékaři, úspěšní manažeři, čerství absolventi, ale i řemeslníci, dělníci a lidé využívající sezonní...  celý článek

Ilustrační snímek
Poradna: mám méně peněz než kolegyně na stejné pozici. Jak se bránit?

Diskriminace je strašák nejednoho zaměstnavatele. A není se čemu divit. Pokud firma nezajistí rovné zacházení, hrozí jí milionová pokuta. Jak je to s...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Akciový býk se transformuje, oslabující akcie již investory nezajímají
Akciový býk se transformuje, oslabující akcie již investory nezajímají

Vypadá to, že investoři již nechtějí nakupovat akcie, jejichž cena zkorigovala. Možná je to ale dobré znamení. Od červe... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.