Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie financí: když Amerika pohřbila stříbro a vsadila na zlato

aktualizováno 
Bylo to v roce 1971, kdy byl zrušen Brettonwoodský měnový systém a kdy došlo k definitivnímu odpoutání amerického dolaru od zlata. Trvalo to přes padesát let. Stejně dlouhá, a ještě navíc klikatá, byla ale i samotná cesta ke zlatému dolaru. Dokonce to jednu chvíli vypadalo, že Amerika bude stříbrná.

Prezident Andrew Jackson na bankovce | foto: Profimedia.cz

Po dlouhou dobu neměly americké kolonie svou vlastní měnu. S vyhlášením americké nezávislosti na konci 18. století rostl zájem Spojených státu o vlastní měnu, stejně tak o kontrolu nad ní. Již na konci války za nezávislost lze objevit pokusy o regulaci peněz na území kolonií, ale o skutečném úspěchu lze hovořit až v souvislosti s osobou Alexandera Hamiltona, který byl ministrem financí od roku 1789.

Na základě jeho doporučení z počátku 90. let 18. století byla zřízena obdoba centrální banky a také mincovna. Zásadním krokem však bylo zafixování směnného kurzu mezi stříbrem a zlatem v poměru 15:1. Již v této době však zafixovaný kurz neodpovídal skutečnému tržnímu poměru, který byl přibližně 15,5:1, vznikl tak prostor pro působení takzvaného Greshamova zákona.

Historie financí

  • V novém seriálu představujeme zajímavé okamžiky z dějin finančnictví.
  • Autory jsou akademici Vysoké školy ekonomické v Praze
  • www.vse.cz

Čtěte také:

Historie financí: když Kalifornie zářila zlatem a z rukou jí kapala krev

San Francisco v roce 1850

San Francisco v roce 1850

Princip Greshamova zákona je jednoduchý: „špatné“ peníze vytlačují ty „dobré“. To platí za předpokladu, že mezi penězi je stanoven fixní směnný kurz a zároveň při jeho zafixování dochází k nadhodnocení jedné měny vůči druhé. Nadhodnocené peníze pak z oběhu vytlačí ty „dobré“.

V případě regulace Alexandera Hamiltona došlo k nadhodnocení stříbra vůči zlatu, a docházelo tak k vytlačování zlata z oběhu. Navíc španělské a americké stříbrné mince byly považovány za identické, ačkoli se obsahem drahého kovu lišily. Tudíž nejenže docházelo k vytlačování zlata, docházelo zároveň k vytlačování amerického stříbra ve prospěch toho španělského.

Do této situace významně zasáhla „stříbrná horečka“. Objevení nových nalezišť stříbra v Mexiku způsobilo ještě větší nadhodnocení stříbra a další vychýlení tržního poměru. V roce 1810 tak bylo v důsledku působení Greshamova zákona v oběhu pouze stříbro. A o dalších deset let později už se jednalo výhradně o stříbro španělské.

Zlatá horečka pomohla zlatému standardu

Zvrat přichází až s érou prezidenta Andrewa Jacksona. Toho lze považovat za zastánce zlaté měny a právě v tomto duchu se neslo další kolo změny fixních kurzů. Zatímco Hamilton nadhodnotil stříbro, Jackson udělal mezi roky 1834 a 1837 pravý opak. Nadhodnotil zlato v poměru 16:1. Zároveň byl snížen zlatý obsah mincí, což nadhodnocení ještě umocňovalo. Nicméně masivní produkce stříbra a relativně konstantní produkce zlata vedla ke sbližování fixního a tržního poměru.

O autorovi

Lukáš Nikodym

  • Doktorand na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty VŠE.
  • Mezi oblasti jeho zájmu se řadí především metodologické přístupy a dějiny ekonomického myšlení, zejména pak české ekonomické myšlení z přelomu 19. a 20. století.

Další zvrat na sebe ale nenechal dlouho čekat. V roce 1848 došlo k objevení hned několika významných nalezišť zlata. Vypuknutí zlaté horečky, spolu s nastavením fixního směnného kurzu, definitivně otevřelo cestu ke zlatému standardu ve Spojených státech.

Předchozích 100 let byla produkce zlata relativně stálá – průměrně 12,8 milionu dolarů za rok. Po vypuknutí zlaté horečky se však produkce zlata vyšplhala až na 155 milionů dolarů v roce 1853. V důsledku tak masivní produkce došlo k faktickému konci bimetalického systému. Směnný poměr byl vychýlen natolik, že stříbro bylo definitivně vytlačeno z oběhu a právě od roku 1853 lze hovořit o zlatém monometalismu.

Do značné míry je vznik zlatého standardu dílem náhody a nezamýšlených důsledků regulace měnového systému. Další, legislativní kroky, znamenaly pouze potvrzení tohoto „náhodou“ vzniklého systému. Po 20 letech, při takzvaném „Zločinu roku 1873“, došlo k „opomenutí“ stříbra jako platidla v zákoně, a zlatý standard tak byl posvěcen i právně.

Při obnovení krytí peněz drahými kovy v roce 1879 už přicházelo v úvahu pouze zlato. Ačkoli se tedy o zlatém standardu běžně hovoří až v období po roce 1879, kořeny tohoto systému sahají dále, k regulaci směnného poměru mezi zlatem a stříbrem téměř o 100 let dříve.

Autor:


Nejčtenější

Platební karty dostávají nové funkce. Podívejte se, co už umí

Ilustrační snímek

Bezhotovostní placení „pípacími“ kartami strmě roste. Počet bezkontaktních transakcí v porovnání s loňskem stoupl o 28...

Češi mají mnohdy nesmyslné životní pojistky, říká odborník

Petr Borkovec

„V životním pojištění jsou Češi velmi často podpojištěni a mají nesmyslná připojištění,“ říká generální ředitel...



Víte, kolik let máte odpracováno? Pátrání se vyplatí kvůli důchodu

Ilustrační snímek

Pracovali jste pár let načerno? Už si nepamatujete, kde vás zaměstnali těsně po škole? Nechte si spočítat, kolik let...

Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...

Češi mění čile zaměstnání. A budou ještě aktivnější

Ilustrační snímek

Nezaměstnanost je na historicky nejnižších hodnotách. Zatímco firmy mají těžké časy, zaměstnanci naopak ty nejlepší....

Další z rubriky

Najít práci pro šedesátníka je stále problém. I když pomáhá ekonomice

Ilustrační snímek

Jak umí země využívat ekonomický potenciál starších pracovníků? To zjišťovala studie Golden Age Index poradenské...

Víte, kolik let máte odpracováno? Pátrání se vyplatí kvůli důchodu

Ilustrační snímek

Pracovali jste pár let načerno? Už si nepamatujete, kde vás zaměstnali těsně po škole? Nechte si spočítat, kolik let...

Boj o zaměstnance nekončí. Firmy chtějí dál nabírat, říká průzkum

Ilustrační snímek

Firmy se budoucnosti nebojí a hodlají nabírat zaměstnance ve velkém. Prozradil to tradiční průzkum společnosti...

Lutz (ex-GM): Tesla míří do hrobu, má ještě tak rok nebo dva. Musk neví nic o ří...

Lutz (ex-GM): Tesla míří do hrobu, má ještě tak rok nebo dva. Musk neví nic o ří...

Kurzy.cz Podle bývalého místopředsedy představenstva automobilky GM Boba Lutz je Tesla automobilkou, která míří do hrobu. Šéf au...

Najdete na iDNES.cz