Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Umí naučit lidi, jak vylepšovat paměť. A mají s tím obrovský úspěch

aktualizováno 
Manželé Jakub a Lucie Pokovi se seznámili během studií a už deset let je spojuje i úspěšné podnikání. Do jejich Školy paměti se hlásí stovky lidí a Jakub dnes patří k celebritám a ke špičce v oboru. Umí naučit lidi, jak trénovat paměť, a zájem o jeho kurzy je obrovský. Své znalosti vložil i do knihy Jak se naučit 100 slovíček za hodinu.

Jakub Pok založil v roce 2009 Školu paměti, kde nyní působí jako lektor. Ředitelkou školy je jeho manželka Lucie. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Jeho manželka Lucie se teď stala jeho šéfovou, tedy přesněji výkonnou ředitelkou Školy paměti, aby se Jakub mohl soustředit na to, v čem je výjimečný a uznávaný.

„Náš rodinný podnik jsme museli trošku překopat. Té práce už mám tolik, že není možné, abych zvládal i organizační a řídicí věci,“ říká Jakub Pok. Na jeho kurzy a semináře chodí lidé nejrůznějšího věku a zaměření. Od studentů přes manažery, podnikatele až po seniory a obyčejné lidi, kteří si chtějí trénovat paměť.

S paměťovými technikami se Jakub seznámil jako student gymnázia před 21 lety v Berlíně. Zkusil je využít v dalším studiu a zjistil, že trénování paměti funguje. Díky tomu vystudoval práva a další dvě vysoké školy. Pak se rozhodl, že tyto techniky zkusí učit i další lidi.

Když jste zvažoval, že založíte Školu paměti, neměl jste strach, že vás učení neuživí?
Jakub: Strach jsem neměl. Bylo to tak, že jsem dostudoval a pracoval jako právník v jedné společnosti. Řekl jsem si, že to zkusím, že to bude nějaká forma přivýdělku a zajímavá zkušenost, když to lidi chytne.

Fotogalerie

A kolik lidí přišlo na první kurzy?
Jakub: Na prvních kurzech byli čtyři lidi, z toho tři známí. Začali jsme opravu od píky. Vůbec jsem nevěděl, jak to celé dopadne. Věděl jsem jen, že mám v sobě nadšení. V duchu jsem si ale říkal – budeš to umět lidem vysvětlit tak, aby se také nadchli a pochopili, že trénování paměti funguje? Nechtěl jsem dělat show. Šlo mi o to, aby přišli domů a začali tyto techniky používat.

Jak jste si stanovili cenu prvních kurzu?
Lucie: První setkání před kurzem jsme brali jako informační, takže bylo zdarma.
Jakub: A pak jsme cenu samotného kurzu stanovili tak, že jsme se podívali, jak se pohybují ceny obdobných seminářů. Začínali jsme s jednodenním kurzem, tak jsme cenu stanovili nejprve asi na tisícikorunu.

To jste ale byli tak trochu pod cenou.
Jakub: Tak nějak ano (smích).
Lucie: Ale před pár lety nebyly techniky na zdokonalování paměti moc známé a Jakuba také nikdo neznal. Proto jsme si nemohli stanovit vysokou cenu.

Jakub Pok (1978) a Lucie Poková (1982)

  • Jakub je absolventem tří vysokoškolských oborů. Vystudoval práva a mezinárodní a humanitní studia na Univerzitě Karlově.
  • Lucie vystudovala na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy mezinárodní vztahy a evropská studia.
  • V roce 2009 založil Jakub Školu paměti, kde nyní působí jako lektor kurzů zaměřených na praktické využití paměťových technik. Vedení školy převzala nyní Lucie.
  • Jakub propaguje při učení cizích jazyků metodu učení slovíček v příbězích, kterou představuje v knize Jak se naučit 100 slovíček za hodinu.
Lucie Poková a Jakub Pok

Teď škola funguje velmi dobře. Co bylo klíčem k úspěchu?
Jakub: Řekl jsem si, že to budeme dělat poctivě. Kdo se pohybuje ve vzdělávání a přednášení mi určitě potvrdí, že jsou za tím stovky hodin pilování, přípravy a hledání, co a jak vylepšit. První tři roky jsem si pro sebe dělal vlastní analýzu. Dnes už nechodí na kurzy lidé jen tak. Předem si zjišťují, zda to má cenu, hledají tři čtyři reference a doporučení známých, kteří už na kurzu byli. Teď jsou lidé méně důvěřiví, ale o to víc nadšení, když zjistí, že trénování paměti funguje a doporučí to dál. Dnes k nám přichází 70 procent lidí na doporučení druhých. Proto se zájem zvedá a nevím, kde bude konec.

Takže nelitujete, že jste opustil právnickou profesi a stal se z vás učitel?
Jakub: Právo ještě stále dělám, věnuji se mu ale už jen částečně. Ale nelituji toho, že teď učím. Je přece skvělé, když si řeknete – vydělávám si a zároveň to pomáhá lidem.

Máte spočítáno, kolik lidí jste naučil trénovat paměť?
Jakub: Je to kolem pěti šesti tisíc lidí. Mnozí absolventi prošli třemi kurzy od základního po pokročilé. A někteří se hlásí do stejného kurzu i opakovaně a já si pak říkám, co vymyslím, abych je naučil něco navíc. Je to už tak říkajíc naše rodina.

To znamená, že vaše rodinná firma si už vytvořila i rodinnou skupinu studentů.
Lucie: Ano, je to tak, absolventi k nám posílají své rodinné příslušníky – přijde třeba mladá studentka a pak i její dědeček.
Jakub: Měli jsme na kurzu třeba sedm rodinných příslušníků včetně prababičky. Je neuvěřitelné, že paměť si chtějí zdokonalovat čtyři generace lidí. Nejstarší účastnice kurzu měla 92 let, chtěla se učit španělštinu, a když jsem se ptal, jaký k tomu má důvod řekla: „Abych nezblbla.“

Čtěte také

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí.

Další příběhy čtěte ZDE

Kdo se přihlásí na kurz, tomu prý garantujete vrácení peněz, když techniku nezvládne. Zatím se tak stalo v jednom případě.
Jakub: Přesně tak. Práce s lidmi je náročná a myslím, že tato garance je správná. Každý předem ví, že nemůže prodělat. Zatím jsme vraceli peníze za kurz jen jednou, ten účastník ale nakonec sám doma zjistil, že techniky trénování paměti fungují. Ono to nemůže nefungovat, když víte, jak na to. Snad jedině lenost vás může odvrátit od chuti zkusit to.

Jste spolu už 10 let, jaké to je žít vedle člověka, který neustále trénuje svou paměť?
Lucie: Já na to přišla postupně, Jakub se s tím v počátku nechlubil. Jen jsem si říkala, co se děje, když se zavřel do pokoje, seděl tam se sluchátky na uších a něco si ukládal do paměti. Není prototyp klasického českého muže. Místo, aby se díval na fotbal, trénuje, protože je ambiciózní a chce se dál vzdělávat a pracovat na sobě. Teď to částečně dělám taky (smích).

V podnikání ale přicházejí i problémy. Přišly už nějaké?
Jakub: Určitě. Měl jsem období, když toho bylo už moc. Na kurzy se nám třeba přihlásilo najednou 500 lidí. To už nebylo možné zvládnout, snažím se držet kurzy mezi 15 až 20 lidmi. Nechci dělat show v hale pro 500 lidí. Vím, jak bych to udělal, v Německu to funguje. Já to ale nechci takto dělat. Chci, aby se lidé tyto techniky opravu naučili. Když se přihlásilo tolik lidí, trávil jsem na dvoudenních kurzech v zápřahu devět týdnů. To už bylo náročné.
Lucie: Chodil domů hodně unavený, bylo vidět, jak mu docházejí síly. Na kurzech odvádí velké výkony.

Proto se snažíte předat organizační věci Lucii?
Jakub: Přesně tak.

A snáší váš muž kritiku?
Lucie: Myslím, že snáší. V tomto ohledu se s ním moc nemazlím (smích). Když se mi něco nelíbí, řeknu mu to a vždycky se o tom demokraticky pobavíme.
Jakub: Čím víc pracujete s lidmi a věnujete se vzdělávání, musíte být hodně otevřený názorům druhých. Každou kritiku se snažím brát jako podnět. Když se dostanete do fáze – to mi neříkej, udělám si to sám – je to špatně.

Kolik lidí ve vaší rodinné firmě pracuje?
Jakub: Pět klíčových lidí a několik dalších spolupracovníků. Rád bych si vytipoval alespoň dva lektory z účastníků kurzů, ale je to těžké.

Proč?
Lucie: Myslím, že největší přidaná hodnota Jakuba je v tom, že kurzy dělá tak dlouho a paměťové techniky opravdu používal už během studií. Proto umí odpovídat na jakékoli dotazy účastníků kurzů.
Jakub: Lidé na kurzech velmi rychle vyhodnotí, kdo dělá jen show, nebo zda to opravdu umí. Kdo trénuje paměť, musí si to sám na sobě vyzkoušet. Sám sobě jsem si položil množství otázek, proto se mi málokdy stane, že mi někdo položí na kurzu otázku, kterou jsem si sám nepoložil. A to je podle mě klíčové i při hledání dalších lektorů.

V dnešním internetovém světě řada lidí říká: „Proč si to pamatovat, to si vyhledám!“ Jak to vnímáte?
Jakub: Myslím, že u nás brzy začnou vznikat kliniky léčící závislost na mobilech. Jsou lidé, kteří jsou schopni dívat se do mobilu každou minutu. Spoléháme se na mobily, tablety, počítače, všechno máme elektronicky. Poznámky si píšeme na papírky a ne do paměti. Tím přenášíme povinnost na papír a najednou máme pocit, že když se aktivně neučíme, odchází nám paměť. Říká mi to spousta lidí, kteří přichází na kurz. Chtějí se nakopnout. Paměťové techniky to umožňují. Průměrný člověk je schopen zapamatovat si jedno číslo, kdo trénuje paměť, je schopen uložit si do paměti 30 telefonních čísel do pěti minut. Je to jen o tom, spolehnout se na vlastní paměť.

Jak si tedy nakopnout paměť?
Jakub: Snažíme se to lidi naučit na našem portálu Trénujpaměť.cz , který je zdarma. Máme tam techniky, jak na to. Třeba, jak si zapamatovat, co mám nakoupit v obchodě, aniž bych si to psal na papír. Když tuto techniku použijete dvakrát třikrát čtyřikrát, což je otázka hodiny tréningu, jste schopni techniku používat a na nic nezapomenete. Pak můžete přejít na těžší úkoly, třeba na zapamatování cizích slovíček.

Řada lidí má problém zapamatovat si PIN u platební karty. Co byste poradil, jak na to?
Jakub: Čísla jsou pro nás neuchopitelná. Jednou z velmi rychlých technik pro zapamatování je metoda, kdy dáte číslům určitou podobu. Jednička je pro mě svíčka, dvojka je jako labuť, trojka mohou být policejní pouta, čtyřka je židlička, pětka je pět prstů, šestka golfová hůl, sedmička může být sekerka, osmička sněhulák, devítka balonek a jedna a nula, tedy desítka je Laurel a Hardy. Když zavřete oči, symboly si zapamatujete během dvou minut. A teď si chcete zapamatovat třeba PIN 2381. Ze symbolů si vytvoříte příběh – do banky nakráčí labuť (2), chce banku vykrást, ale policajt jí dá pouta (3) a odvede ji na výslech, tam ji vyslýchá sněhulák (8) a ten si na ni pořádně posvítí svíčkou (1). Příběh vypadá bláznivě, ale PIN 2381 zůstane díky němu v paměti.

Není to moc komplikované?
Jakub: Někomu, kdo tuto techniku nezná, to připadá složité. Účastníky učíme i sofistikovanější techniku na čísla, a když si ji osvojí, což je tak za 14 dní až tři týdny, začne to fungovat a mozek se rozběhne. Pak si s přehledem zapamatujete několik PINů a nemusíte si je nikam psát.
Lucie: Má to praktické využití. Pomocí těchto technik se dají zapamatovat historická i technická data. Můžete si snadno zapamatovat jména panovníků a historických osobností, literární díla a jejich autory, lépe se naučit jazyky. Pomocí těchto technik se učí mnohem lépe, není to žádné nudné biflování.

Jak dobře vás dnes Škola paměti živí?
Jakub: Jsme spokojení. Mohl bych sice dva tři kurzy ještě přidat, ale potřebujeme mít i chvíli volna. Rádi s ženou cestujeme, vzděláváme se, máme rádi dobré jídlo. Nechceme spadnout jen do pracovního kolotoče. Dělat bez ustání kurzy a učit lidi trénovat paměť, je velké psychické vypětí.

Co pro vás znamenají peníze?
Jakub: Jistou míru svobody. Rádi s manželkou cestujeme, když si na to umíme vydělat, můžeme si to dovolit. A když by se něco stalo, peníze jsou určitou jistotou. Ale musíte se hlídat, aby toho nebylo příliš, z člověka by se neměl stát sběratel peněz. To my ale nejsme (smích).
Lucie: Já to vnímám stejně. Pro mě nikdy nebyly peníze na prvním místě. Myslím si, že je spousta důležitějších věcí, že je důležité, aby byl člověk v pohodě a spokojený sám se sebou. Protože když je spokojený sám se sebou, tak je spokojený i se svými vztahy okolo a s lidmi kolem sebe. A když k tomu máte i ty peníze, je to něco navíc, co vám usnadňuje život a odstraňuje komplikace.

Autor:



Nejčtenější

Výhru v loterii většina tají. Za bohatství považujeme 50 tisíc čistého

Ilustrační snímek

Bohatý člověk má podle Čechů čistý měsíční příjem minimálně 50 tisíc korun. Majetek bohatého člověka by pak měl mít...

Patnáct nejdůležitějších změn, které čekají podnikatele v příštím roce

Ilustrační snímek

Některé jsou pozitivní, jiné ale zkomplikují život malým a středním podnikům. Balíček nejdůležitějších legislativních...



Nefungoval mu zvonek a přišel kvůli tomu o tisíce

Sankce za nedodržování léčebného režimu znamená krácení nebo odejmutí...

Nemocenská znamená značný propad v příjmech. Určitým řešením je sjednat si pojištění pro případ nemoci u některé z...

Firmy jsou letos na Vánoce štědřejší. Má ale mzda navíc ještě smysl?

Ilustrační snímek

Skoro polovina firem v České republice plánuje vyplatit svým zaměstnancům za letošní rok 13. plat nebo odměnu v podobné...

Analýza: Stříbro je investice budoucnosti, jeho cena výrazně poroste

Stříbro je i po letošním růstu téměř 70krát levnější než zlato.

Ke stříbru se poslední dobou upírá pozornost mnoha investorů i zájemců o nové formy spoření. A to dokonce i těch, kteří...



Další z rubriky

Vánoční brigáda za dvě stovky na hodinu? Letos nic neobvyklého

Ilustrační snímek

Kdo si letos najde vánoční brigádu, slušně si vydělá. Nabídka práce je mimořádně široká, naopak počet zájemců...

S prací přesčas u kratších úvazků zákoník nepočítá. Na odměnu zapomeňte

Ilustrační snímek

Částečné úvazky začínají v poslední době firmy nabízet hlavně ženám na nebo po mateřské či důchodcům. Pozor ale na...

Za darovaný dům se vděku nedočkal, tak si vysoudil náhradu

Ilustrační snímek

Dostali jste od příbuzných dům nebo pozemek? Když se nebudete slušně chovat, můžete o něj zase přijít. Dárce totiž může...

Další nabídka

Kurzy.cz

Získejte od státu tisíce navíc. Tyto finanční změny se dotknou všech
Získejte od státu tisíce navíc. Tyto finanční změny se dotknou všech

V příštím roce si mnozí finančně polepší. Zvyšují se totiž daňová zvýhodnění na děti a také slevy na dani za umístění d... celý článek



Najdete na iDNES.cz