Na tyto a další otázky jsme hledali odpovědi u osmi expertů. Zda se splní jejich předpovědi, potvrdí rok 2038.
Podle ekonomky Hany Lipovské je jisté, že za dvacet let se určitě nezmění princip fungování peněz. „Peníze jsou a stále budou především vyjádřením vztahu mezi lidmi. Z podstaty jsou slibem člověka, který se zavazuje, že druhému v budoucnu poskytne nějakou protislužbu. Tak fungují peníze beze změny od samého počátku,“ říká Hana Lipovská.
Hotovost budeme používat jen okrajově
Co se měnit může, a co se ostatně v historii měnilo výrazně, je forma peněz. A tady můžeme popustit svou fantazii: budeme mít peníze podložené zlatem nebo třeba rtutí? Nebo to budou jen vytištěné papírky s více či méně účinnými bezpečnostními prvky? Budeme snad platit opět i zlatými mincemi? Nebo zrušíme hotovost úplně a přejdeme na bezhotovostní ekonomiku?
Na první pohled by se mohlo zdát, že nastal celosvětový ústup od hotovosti. Vypadá to moderně, ale ekonomka Markéta Šichtařová si myslí, že jde spíš o jakousi módní vlnu. „Tlačí na ni hlavně stát, který chce mít (třeba kvůli daním) stoprocentní přehled o každém našem pohybu. Lidé ale postupně zjišťují, že zrušení hotovosti není úplný ideál. Úplné zrušení hotovosti je totiž nebezpečné.“
Proč? Představte si situaci, že peníze budou pouze virtuální a centrální banka uvalí na úspory záporné úrokové sazby. Co nastane? „Je to v podstatě plošné okradení všech občanů, protože v tu chvíli neexistuje bez hotovosti způsob, jak se zničení části úspor vyhnout. Já si tedy myslím, že lidé se hotovosti nebudou zbavovat nakonec tak ochotně, jak to nyní vypadá,“ předpovídá Šichtařová.
To, že hotovost v budoucnu úplně nezmizí, předvídají i další experti. „Význam hotovosti a papírových peněz bude pravděpodobně nižší než dnes, ale do dvaceti let hotovost z oběhu nezmizí,“ předvídá expert na platební styk Tomáš Hládek z České bankovní asociace (ČBA).
Souhlasí rovněž Miroslav Singer, bývalý guvernér ČNB a současný předseda dozorčí rady České pojišťovny. „Myslím, že hotovost s námi ještě v malém zůstane. Ona je to ohromně levná a neuvěřitelně anonymní technologie k placení. Bude však využívána na menší platby, bezhotovostně budeme platit ve větší míře než dnes,“ míní Singer.
„Pokud bude hotovost existovat, její význam bude okrajový. Používat se bude při drobných platbách a v rámci šedé a černé ekonomiky,“ poznamenává Petr Dufek, analytik ČSOB.
Klasické peněženky tedy z našich kapes či kabelek nejspíš nezmizí. Podle předpovědí expertů v nich za dvacet let budeme nosit jen malou hotovost, tak nějak pro jistotu a na drobné výdaje. Třeba na situace, kdy své ratolesti dáme bankovku, aby skočila do nejbližšího krámku pro deset deka šunky. A pokud bude někdo mít kapsy či kufry plné hotovosti? I to bude nejspíš pro jistotu. Třeba i proto, aby při placení kartou, mobilem či jinými platebními nástroji, které vzniknou, nezanechal za sebou jakoukoliv elektronickou stopu.
Euro ve hvězdách, eurózona v rozpadu
Trochu rozpolcený názor mají experti na to, zda budeme za dvacet let platit českou korunou, nebo eurem. „Osobně si myslím, že Česko přistoupí k euru, které v té době bude existovat ve velké míře jen jako elektronická měna,“ říká Miroslav Lukeš, šéf Mastercard.
Svět 2038Život za 20 let U příležitosti 20. výročí iDNES.cz jsme se rozhodli podívat do budoucnosti. V uceleném seriálu článků vám po celý rok 2018 nabídneme různé pohledy, jak by mohl vypadat svět v roce 2038. Homepage projektu najdete na adrese:  |
Někteří odborníci ovšem vidí euro v Česku tak půl na půl a další říkají, že čím později, tím lépe. „Česká koruna bude existovat tak dlouho, dokud si to bude přát zdejší obyvatelstvo a dokud prezidentská reprezentace bude vnímat jeho přání,“ míní Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA. „Podle mě bude euro ještě čelit tak obrovským problémům, že jeho přijetí je ve hvězdách,“ poznamenává Markéta Šichtařová.
Každopádně pokud nahradí euro českou korunu, budou se muset k určitému datu přepočítat všechny české koruny na všech účtech, úspory ve slamníku, penzijní připojištění, naše investice, zkrátka všechny naše peníze. A bude zvolený přepočtový kurz „ok“ nebo „k.o.“? Kdo to určí? Vyděláme, nebo proděláme? Toť otázka.
Předpovídat tak vzdálenou finanční budoucnost je každopádně ošidné. Ostatně zkuste si sami tipnout. Bude v roce 2038 existovat česká koruna, nebo ji zaměníme za euro či nějakou kryptoměnu?
„Za kryptoměnu určitě ne. A není otázkou, zda bude existovat koruna, ale zda bude existovat euro,“ míní Miroslav Singer.
„Euro to v žádném případě nebude, neboť eurozóna se do roku 2038 rozpadne. Otázkou je, zda vůbec následující dvě dekády přečká Evropská unie v dnešní podobě. Koruna oproti tomu zůstane českou měnou, kterou ostatně je nepřetržitě od roku 1919. Pravděpodobně bude měnou silnější s vyšší kupní silou,“ říká Hana Lipovská.
Kryptoměny projdou krizí
A jak vidí experti budoucnost kryptoměn, které jsou dnes nezávislé na rozhodování centrálních bank? „Kryptoměny mohou existovat jako alternativa, ale pokud budou tak volatilní jako nyní, tak jim lidé přestanou věřit. A pokud budou skutečně fenoménem, který naroste na významu, stát se je bude snažit regulovat, čímž ale ztratí notnou dávku svého kouzla. Takže budoucnost kryptoměn vidím spíše nejistě,“ říká Miroslav Lukeš.
Čtěte také |
„Na kryptoměny bych jako na plnohodnotná platidla nesázel. Přece jen si myslím, že u peněz vždy stála na prvním místě všeobecná důvěra. A tu si kryptoměny jen těžko získají. Z investorského pohledu chápu bitcoin jako zážitkovou investici ve smyslu možných překvapení a nejistot. Z pohledu ekonoma bitcoin chápu zase jako naprosto zbytečného konzumenta energie, která se spotřebovává při jeho absurdní těžbě,“ říká Petr Dufek.
„Kryptoměny, které známe dnes (bitcoin a spol.) pravděpodobně projdou prudkou krizí. V roce 2038 se proto nejspíše plošně používat nebudou. Technologie, na které jsou založeny (blockchainy), by však technologickému vývoji elektronických platebních prostředků pomoci mohly. Právě v oblasti e-peněz však nelze vývoj odhadnout jen na základě „protažení trendu“ do budoucnosti. Technologický vývoj není lineární, nýbrž vede přes slepé uličky a řadu odboček s několika málo skoky ke zcela jiným a netušeným stavům,“ poznamenává Hana Lipovská.
Na placení se nebudeme muset soustředit
Platit elektronicky je dnes běžné. Pípáme platebními kartami, platíme mobily, všude, kde se dá. V obchodech, restauracích, e-shopech, v autobusech, tramvajích, a to napříč věkovými kategoriemi. Před dvaceti lety jsme si to neuměli představit. Jak to bude vypadat za dalších dvacet let?
„Je jisté, že vzniknou nové nástroje, instantní, okamžité elektronické platby, které bude možné iniciovat třeba mobilním telefonem. Myslím, že tato forma bude za dvacet let zcela běžná,“ myslí si Tomáš Hládek.
Technologický vývoj v oblasti e-peněz za dvacet let nejspíš poskočí tak, že k potvrzování plateb nebudeme potřebovat mobil, chytré hodinky, otisk prstu nebo osobní čip implantovaný pod kůží. O platbu se automaticky může postarat i systém, který jedince rozpozná na dálku podle určité biometrické charakteristiky. Třeba podle rysů tváře či rohovky. Fikce? Takové projekty už existují. Zda je to slepá ulička, ukáže čas.
„Budoucnost patří jednoznačně digitálním platbám a inovativní platební technologii v kontextu rozvoje internetu věcí. Do roku 2020 bude podle odhadů na světě dvacet miliard zařízení připojených k internetu. Samozřejmostí se tak stane nákup na displeji lednice nebo platby za palivo na pumpě bez vystoupení z vozu díky konceptu in-vehicle plateb. Podobné je to také s nositelnou elektronikou, propojenými zařízeními a auty. Všude tam je možné digitální platby jednoduše a bezpečně integrovat. Každodenní placení se tak za dvacet let stane něčím, na co se nemusíme soustředit. Bude záležet jen na našem životním stylu a našich potřebách, jaký způsob placení a s tím související míru komfortu zvolíme,“ předpovídá Marcel Gajdoš, šéf Visa.
O penězích budeme přemýšlet jako dnes
Svět peněz v roce 2038 se určitě posune jinam, než jsme teď zvyklí. Ale jak budeme nakládat s vlastními penězi a uvažovat o nich, abychom o ně nepřišli?
„Budeme muset přemýšlet stejně jako před 100 či 200 lety. Tedy v první řadě o tom, komu své úspory svěříme a kdo nám bude garantovat, že je dostaneme zpět. V tomto směru se tedy nic změnit nemusí. Stále bude zapotřebí zdravý selský rozum,“ říká Petr Dufek. „Stačí počítat a plánovat,“ dodává Miroslav Singer.
„Předpokládám, že český občan bude pořád stejný, takže menšina, doufejme, že klesající, bude nakládat s penězi velmi lehkovážně, mírná většina populace bude klasicky česky opatrná a malá část bude skutečně o finančních záležitostech rozhodovat sofistikovaně a investovat a utrácet peníze velmi poučeně,“ uzavírá Miroslav Zámečník.
