Osmdesátiletá Marta se před rokem přestěhovala do jednopokojového nájemního bytu v prvním patře zachovalého paneláku. Spolu s dětmi hledala vhodný byt více než rok a nakonec jej sehnala přes realitní kancelář. V bytě si rychle zvykla a věřila, že už tady dožije. Za nájem platí měsíčně šest tisíc korun, dalších osm set korun dává majitelce jako zálohu na elektřinu s tím, že jí odběr po roce vyúčtuje.
Spokojenost vystřídal každodenní stres
Když chtěla po majitelce bytu vyúčtování elektřiny za loňský rok, nedočkala se ho. „Tvrdí, že nájem mám levný, takže mi nic vracet ze záloh na energie nebude. Když jsem opáčila, že ve smlouvě jasně stojí, že mi elektřinu musí za každý kalendářní rok vyúčtovat a případný přebytek vrátit, odsekla mi, že je to jen cár papíru a že je tam plno chyb. Vyčetla mi dokonce, že často jezdím výtahem,“ líčí zoufalá žena, která vychází z bytu maximálně na nákup nebo pro důchod. O víkendech pak navštěvuje děti.
Nepřehlédněte |
Před nedávnem přišla majitelka bytu s návrhem, že paní Martě tedy „milostivě“ sníží zálohy na elektřinu o čtyři sta korun, ale jen v případě, že podepíše dodatek ke smlouvě, v níž jí o tuto částku zvýší nájem. Tím nepřímo potvrdila, že současné zálohy na elektřinu nájemnice nevyčerpá.
„Zůstala jsem jako opařená, to je přece strašně nefér. Bydlím tady krátce, a abych už měnila nájemní smlouvu, se mi zdá podivné. Majitelka pořád argumentuje tím, že mám levný nájem, ale to přece není můj problém. Kdyby byl tento byt, když jsem ho sháněla, dražší, hledala bych si tehdy jiný, levnější,“ brání se žena, která je už věčnými výčitkami majitelky psychicky vyčerpaná.
Pronajímatelka: To vyřešíme potom
Vychytralost majitelky bytu dokreslují i další finty, kterými babičku doslova vydírá. Třeba tím, že jí nemíní zaplatit opravy za elektrospotřebiče, které jsou součástí bytu a o nichž je ve smlouvě jasně napsáno, že do výše 500 korun je platí nájemník, nad tento limit pronajímatelka.
„Vůbec na to nereaguje a neustále mi říká, že to vyřešíme později. Jenže od té doby už uplynuly tři měsíce a nic se neděje,“ stěžuje si Marta. „Bojím se, abych si majitelku bytu nepohněvala, tak už raději mlčím,“ uzavírá.
Právník: Smlouva není cár papíru
A co na takové jednání říká právník? „Pokud pronajímatelka považuje uzavřenou nájemní smlouvu za cár papíru, tak se bude asi hodně divit, pokud se nájemkyně začne dovolávat svých práv, protože soudy budou mít na věc jiný názor,“ reaguje pražský advokát Roman Moussawi. Podle něj platí smlouva, kde si strany jasně sjednaly jak výši nájmu, tak výši záloh. Smlouva je tak pro obě strany závazná.
Pro vysvětlení pak Moussawi uvádí, že nájemné je jednoduše to, co dává nájemník pronajímateli za jeho byt a jde to do jeho kapsy. „Zálohy na služby mají úplně jiný smysl. U nich se jedná o to, aby se nájemce už v průběhu podílel na nákladech, jejichž skutečná výše bude zjištěna až vyúčtováním,“ zdůrazňuje a podotýká, že tuto jasnou věc si stále spousta lidí neuvědomuje.
Návrh pronajímatelky na snížení záloh za současného zvýšení nájmu je pro paní Martu podle právníka nevýhodný a byla by hloupost s ním souhlasit. „V podstatě by souhlasila se zvýšením nájmu,“ vysvětluje a babičce radí, aby tlaku pronajímatelky nepodlehla a její nároky odmítla, protože je jednoznačně v právu.
Změna záloh je možná jen na základě vyúčtování
Pokud jde o změnu výše záloh, tak ta je podle právníka možná, ale jen na základě řádného vyúčtování předloženého pronajímatelkou, a to jen v případě, že by z něj vyplývalo, že zálohy nestačí na pokrytí skutečné potřeby, tedy že by vznikl nájemkyni po vyúčtování nedoplatek.
„Smysl záloh je jednoduše ten, aby nájemce hradil předem zhruba to, co skutečně spotřebovává. V tomto případě nájemkyně nemusí nic řešit a je třeba, aby dál hradila nájemné a zálohy za služby podle podepsané nájemní smlouvy,“ dodává Moussawi.
Co je výhodnější?12 + 4, nebo 13 + 1? Pokud vám někdo nabídne stejný byt za 12 tisíc a k tomu zaplatíte čtyři tisíce korun za energie, měsíčně zaplatíte celkem 16 tisíc korun. Ve druhém případě zaplatíte za stejný byt 13 tisíc korun a tisíc korun jako zálohu za energie, dohromady tedy 14 tisíc korun měsíčně. Ač se to na první pohled nezdá, druhý byt je ve skutečnosti o tisíc korun na nájemném dražší, a to přesto, že měsíčně platíte o dva tisíce méně. Až totiž přijde vyúčtování, kde zjistíte, že jste spotřebovali energie třeba za dva tisíce měsíčně, v prvním případě dostanete přeplatek 24 tisíc korun, ve druhém případě budete muset doplatit 12 tisíc korun. |
Právo je na straně paní Marty i v případě oprav (více čtěte zde). „Pokud se strany ve smlouvě dohodly, že opravy nad pět set korun hradí pronajímatelka, je toto ustanovení platné a pro pronajímatelku závazné. Náklady nad pět set korun musí tedy hradit pronajímatelka a vynaložené finanční prostředky by paní Marta po ní měla požadovat. Pokud by došlo k soudnímu sporu, bude nájemkyně úspěšná,“ je přesvědčen právník.
Nájemníci, braňte svá práva, dejte plnou moc dětem
Nájemníkům, tedy i paní Martě, se může v krajním případě také stát, že dostane od majitele bytu výpověď. „V takovém případě musí nájemník udělat jedinou věc - domáhat se neplatnosti výpovědi žalobou u soudu,“ zdůrazňuje Moussawi.
Vzhledem k tomu, že paní Marta špatně snáší nevybíravé chování pronajímatelky, může zvolit i další řešení. „Někomu z rodinných příslušníků, třeba synovi, dá plnou moc a ten bude jednat s pronajímatelem místo ní. Hlavně starším lidem se hodně uleví,“ podotýká Moussawi.
Nájem versus zálohy na energiePrvní příklad - odůvodněné zvýšení záloh Zálohy jsou ve výši 800 Kč měsíčně, za rok bude tedy zaplaceno na zálohách 9 600 Kč (12 x 800). Vyúčtování by vyšlo například dvojnásobně, takže by se spotřebovaly služby za 19 200 Kč, což by byl důvod ke zvýšení záloh. Kromě toho by nájemkyně musela pronajímatelce doplatit rozdíl mezi skutečnou spotřebou a zaplacenými zálohami. Druhý příklad - neodůvodněné zvýšení |
Celý případ má i lidský rozměr. V případě paní Marty by se dalo hovořit o šikaně. „Bohužel s touto intenzitou šikany se nedá moc dělat. Paní Marta musí chování pronajímatelky prostě ignorovat a nedat se. To už jsou prostě mezilidské vztahy, kde bohužel občas narážíme na sobeckost, krutost a ubohost. Tady právo nepomůže, tady je problém v nedostatku morálky,“ uzavírá Moussawi.
