Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Tradiční benefity netáhnou, lidé chtějí příspěvek na bydlení nebo relax

  • 64
Minimální nezaměstnanost a boj o uchazeče, který vedou firmy napříč obory, se odráží i v nabídce nefinančních benefitů. Objevují se bonusy, o kterých ještě před nedávnem nikdo nevěděl a ty, co byly v minulosti na špičce, jsou nyní standardem. Prozradil to průzkum personální agentury Grafton Recruitment.

Tak například klasické stravenky, byť mají stokorunovou hodnotu, jsou považovány za standard, nikoliv za benefit. Takže se na ně při výběrovém řízení uchazeči asi ptát nebudou. Také o mobil už nikdo moc nestojí. Lidé mají jiné představy.

„Mezi benefity, o které mají uchazeči o práci největší zájem, letos vede 13. nebo dokonce 14. plat, příspěvky na bydlení a služební vůz i k soukromým účelům. Zájem roste také o osobního kouče,“ prozrazuje výsledky průzkumu mezi téměř 2 300 respondenty v celé republice Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. 

Podle ní budou muset zaměstnavatelé nabídku benefitů přehodnotit. Jejich představy se totiž liší od představ podřízených. Už jen z důvodu, že stále větší vliv na trhu práce získává generace takzvaných mileniálů, kteří mají zcela odlišné preference od dnešní střední generace. K jejich prioritám patří osobní rozvoj, vzdělávání, flexibilita, vyváženost pracovního a soukromého života a zdraví.

Nejžádanější benefity

  • 13. plat nebo 14. plat pravidelné bonusy
  • Příspěvek na bydlení
  • Služební vůz i k soukromým účelům
  • Home office - práce z domova
  • Placená krátkodobá nemoc, sick days
  • Placená dovolená nad rámec zákona
  • Příspěvek na dopravu
  • Osobní kouč
  • Jazykové vzdělávání
  • Pružná pracovní doba
  • Příspěvek na volnočasové aktivity

Zdroj: Grafton

„Nestojí až tak o vánoční večírky a dárky od zaměstnavatele, teambuildingy nebo občerstvení na pracovišti. To jsou ale benefity, které nabízí většina firem,“ doplňuje personalistka Součková.  

Co se hodnoty poskytovaných benefitů týče, tak nadpoloviční většina respondentů průzkumu dostává benefity v hodnotě 1 499 Kč, což je paradoxně k situaci na trhu práce pokles, neboť loni hodnota činila 1 999 Kč měsíčně.

„Pokleslo však i očekávání ze strany zaměstnanců, zatímco nadpoloviční většina loni očekávala benefity ve výši 4 499 Kč, letos by jim stačila hodnota 3 999 Kč. Rozdíl mezi realitou a očekáváním ovšem stále u nadpoloviční většiny zaměstnanců činí okolo 2 500 Kč,“ říká Jitka Součková.

Lidé hodně plavou a hrají badminton

Často zmiňované jsou mezi benefity sportovní aktivity. Nabízí je jako zaměstnaneckou výhodu více než dvě třetiny českých firem. Chtějí svým pracovníkům kompenzovat náročné pracovní vytížení, které může vést k poklesu produktivity. Plně je hradí 32 procent zaměstnavatelů a 38 procent je dotuje určitou výší. To zase zjistil průzkum společnosti Aon, kterého se v květnu zúčastnilo téměř 400 firem z různých odvětví.

Chci investovat

Investujte a zajistěte si pohodlí ve stáří.

Zaměstnanci mají zájem především o benefitové karty, například MultiSport nebo Active Pass od Sodexo, které jim umožňují vstup do různých relaxačních sportovních zařízení podle vlastního výběru.  

Ideální je situace, kdy zaměstnavatel na sportovní benefit přispívá určitou částkou. Díky tomu se aktivizuje skupina, která s cvičením doposud z finančních důvodů nezačala nebo neměla tu správnou motivaci a příležitost,“ říká Marián Škripecký, zakladatel společnosti MultiSport.

Čtěte také

Když mají zaměstnanci kartu placenou kompletně, nebývají jejich aktivity až tak pravidelné. „Podle našich statistik navštěvují Češi nejčastěji posilovny, skupinové lekce, bazén, wellness a badminton. Nedávno jsme zařadili do portfolia i bowling a Rekola, o které je také velký zájem,“ uvádí Marián Škripecký, podle něho využívá kartu MultiSport v současnosti přes 62 tisíc zaměstnanců v 1833 firmách. Od začátku roku počet karet vzrostl o 35 procent.

Podle personalistů se také stále častěji nahrazují klasické teambuildingové akce ve sportovní dny. Ty se pod vedením trenérů odehrávají v různých místnostech firem, které se dočasně promění na sportoviště. „Nejčastěji firmy volí kombinaci cvičebních lekcí s trenéry, masáže, tělesnou analýzu pomocí profesionálního přístroje a sportovně-společenské hry,“ dodává Škripecký.

Podle zakladatele sítě tělocvičen Železná koule Michala Vrátného se stále více firem zajímá také o pravidelné tréninky přímo v kancelářích, které pomáhají odčinit negativa sedavého zaměstnání. „Jedenkrát týdně chodí naši trenéři přímo do firem, ve kterých cvičí skupinku kolem deseti zaměstnanců. Zapojit se můžou všichni bez ohledu na svoji fyzičku. Lidé nám opakovaně potvrzují, že dny s tréninkem jsou pro ně nejproduktivnější, přestože jim cvičení pracovní dobu o hodinu zkrátí,“ poznamenává Michal Vrátný.

Co Čech to sportovec

Češi jsou na tom v evropském srovnání s pohybem docela dobře. Podle Eurobarometru 15 procent téměř každý den v týdnu sportuje, 35 procent se nějak hýbe alespoň tři dny v týdnu. Navíc, počet lidí, kteří v Česku pravidelně cvičí, roste podstatně rychleji, než je průměr Evropské unie. U nás je růst meziročně o osm procent, v EU jen dvě procenta.

Nejvíce fyzicky aktivní jsou seveřané, naopak nejméně sportují v jižních státech unie. Lidé nejčastěji uvádějí jako hlavní důvod vlastní pasivity nedostatek času, peněz nebo motivace.