„Vichřice byla minulý rok jednoznačně nejničivějším živlem, oproti tomu předešlému o sobě v rámci pojistných událostí dala vědět sedmkrát častěji,“ říká analytik Allianz Petr Bartůněk.
Zabezpečte sebe a svou rodinu proti nepřízni osudu. Buďte připraveni, pojistěte se ještě dnes. |
„V žebříčku pojištěných následků větrných smrští se loňský orkán Herwart umístil na druhém místě, hned po nejničivějším orkánu Kyrill z roku 2007. Tehdy pojišťovny vyplatily poškozeným přes 2,2 miliardy korun za téměř 77 tisíc pojistných událostí,“ komentuje statistiky škod na majetku Petr Jedlička, hlavní analytik České asociace pojišťoven (ČAP).
Spoušť, kterou po sobě silný vítr zanechává, bývá rozmanitá. Od zničených střech přes vyvrácené ploty a rozbitá okna až po zdevastované automobily. Nechybí však ani úsměvnější případy. Asi nejpozoruhodnější pojistnou událost nahlásila jedné pojišťovně klientka z Pardubicka. Během vichřice jí mělo uletět spodní prádlo za několik desítek tisíc korun. Přírodní živly ovlivnit nejde, ale pojištěním majetku se dá určitě předejít neplánovaným a hlavně tučným výdajům za odstranění škod.
| Objem celkových škod (v tis. Kč) | Počet pojistných událostí | Průměrná škoda (v Kč) | |
|---|---|---|---|
| 1. Kyrill (2007) | 2 225 063 | 76 681 | 29 017 |
| 2. Herwart (2017) | 1 370 631 | 39 282 | 34 892 |
| 3. Emma (2008) | 1 355 047 | 44 028 | 30 777 |
| zdroj: ČAP | |||
Pojištění pro případ vichřice je zahrnuto mezi základních pojistná nebezpečí. Pokud si tedy sjednáte pojištění nemovitosti, tak budete určitě pojištěni i proti tomuto nebezpečí. Pečlivě si ovšem prostudujte všechny podmínky smlouvy a také výluky. Můžete tak předejít nepříjemnému překvapení, kdy pojišťovna začne dělat potíže a odmítne uhradit škodu. Co se může přihodit, odhalují čtyři příklady z praxe.
1. příklad Není vichřice jako vichřice
Pan Jan si sjednal pojistění rodinného domu a to samozřejmě obsahovalo i riziko vichřice. Pak přišel silný vítr a podle jeho slov mu majetek poškodil. Jak by se k této události postavila pojišťovna?
V této situaci je nejdůležitější, jak je v pojistných podmínkách vichřice definovaná. Podle toho pak pojišťovna k likvidaci pojistné události přistupuje. „Rizika plynoucí z bouří a krupobití není radno podceňovat. Zjistěte, jak je ve vaší pojišťovací smlouvě definována vichřice. Jsou pojišťovny, které jako vichřici definují vítr s minimální rychlostí 70 km/h naměřenou na nejbližší meteorologické stanici,” doporučuje Marek Orawski z První klubové pojišťovny.
Vichřice může být vymezená různě, ale ve většině případů se popisuje jako „proudění vzduchu dosahující v místě pojištění rychlosti minimálně 75 km za hodinu“. Údaj o rychlosti větru se u jednotlivých pojišťoven liší, ale vždy se pohybuje v rozmezí 60 až 80 km za hodinu.
Pokud by tedy Janovi poškodil dům vítr o rychlosti vyšší než 60 km za hodinu, pojišťovna by mu pravděpodobně pojistné plnění vyplatila. Při nižší rychlosti by to nebyla vichřice a Jan by měl smůlu.
„Pokaždé však rychlost větru prokázat nejde. V těchto případech se někdy za vichřici považují i situace, kdy pohyb vzduchu v okolí místa pojištění způsobil škody na stavbách v bezvadném stavu nebo na podobně odolných věcech,“ upozorňuje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.
2. příklad Vichřice a poničený skleník
Na zahradě měl pan Martin dětskou trampolínu, která kvůli větru o síle vichřice skončila na pozemku souseda a poničila mu skleník. Soused poté po panu Martinovi požadoval náhradu za opravu skleníku.
Čtěte také |
I zde je definice vichřice stěžejní. Martin samozřejmě za trampolínu odpovídá a zcela logickým řešením by byla pojistka občanské odpovědnosti, která podobné situace řeší. Pokud by proudění vzduchu nedosahovalo úrovně vichřice, Martin by trampolínu dostatečně nezabezpečil a ta poškodila majetek souseda, pak by pojišťovna nejspíš plnila z odpovědnostní pojistky.
Ale kdyby o vichřici šlo, vstupuje do hry zákon. „Pojištění občanské odpovědnosti lze totiž uplatnit jen v situaci, že se o odpovědnost pojištěného skutečně jedná. V případě, že by na vině byla vichřice, se má za to, že škodu způsobila tzv. vyšší moc, proti níž se nelze účinně bránit. Soused by si tak musel opravit skleník na své náklady,“ říká analytik Partners.
3. příklad Vichřice a pád střešní tašky
Pan Jan je vlastník domu. Kvůli větru došlo k poškození střechy, ze které popadaly na chodník střešní tašky. Několik tašek poškodilo auto stojící u chodníku. Vlastník vozu požadoval na Janovi odškodnění.
Tato událost, kdy spadlá střešní taška poškodí při vichřici cizí auto stojící u chodníku, by se řešila podobně jako předchozí případ. Opět by nešlo o odpovědnost vlastníka nemovitosti, protože auto poničila vichřice. Škodu by však bylo možné uplatnit z pojištění vozidla.
Naopak pokud by se obdobná věc stala ve chvíli, kdy foukal mírnější vítr, odpovědnost by přešla na vlastníka nemovitosti a ten by mohl využít pojistku odpovědnosti.
4. příklad Vichřice a pád stromu
Při silném větru, který nedosahoval rychlosti vichřice, spadla část stromu paní Lenky na její rodinný dům. Bylo by možné tuto situaci krýt pojištěním?
Ano, i na tyto situace pojištění pamatuje. Riziko pádu předmětu a stromů je základní součástí všech pojistných produktů na trhu.
Kdyby však k poškození nemovitosti došlo tím, že například manžel Lenky strom ořezával a jedna větev spadla a zničila střechu, nebyla by žádost o odškodnění kladně vyřízena. Vzniklá situace by spadala do výluk z pojištění. Pojišťovna by nic nezaplatila nebo by došlo ke krácení pojistného plnění také v případě, že by Lenka péči o strom zanedbala, strom by byl viditelně prohnilý, a hrozilo tak bezprostřední nebezpečí jeho pádu.
